V dotazu členů Národního shromáždění
pánů prof. Dra L. Syllaby, Dra A. Rašína
a soudr. podanému v Národním shromáždění
dne 18. listopadu 1919 k ministru veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy stran zřízení
komisí se státním dozorem nad lázeňskými
místy v československé republice se žádá,
aby státu při správě lázeňských
míst byl zajištěn patřičný
vliv, dále, aby zrušen byl zemský zákon
ze dne 27. října r. 1868, čís. z.
z. 38 a konečně, aby v jednotlivých lázeňských
místech čsl. republiky zřízeny byly
lázeňské komise, jejichž složení
by zaručovalo státu přiměřený
vliv na zprávu a řízení lázní.
K tomuto dotazu podotýká se toto:
Nařízením vlády republiky československé
ze dne 22. února 1919, sb. z. a n. č. 92 byla prozatímně
upravena zdravotní správa lázeňských
míst na Slovensku a ustanoveni v lázeňských
místech na Slovensku lázeňští
komisaři lékaři, kteří vykonávají
dohled ku všem zařízením lázeňským.
Úprava ta měla býti prvním krokem
k zamýšlené celkové úpravě
lázeňství a měla sloužiti k tomuto
účelu získanými informacemi a zprávami
jednotlivých komisařů. Poněvadž
ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy hned na počátku po svém ustavení
vytýčilo si jako jeden z hlavních bodů
svého programu úpravu lázeňství
v celé republice jak po stránce odborně zdravotní,
tak i po stránce sociální, bylo si vědomo,
že tomuto úkolu vyhoví pouze tehdy, podepře-li
práci svou vhodnou zákonnou úpravou. Tato
zákonná úprava musí se ovšem
nésti směrem unifikačním. Když
tedy na Slovensku shora uvedeným nařízením
úprava se stala, nutno bylo, aby i v ostatních lázních
republiky dozor státní byl nově upraven,
pokud možno s opřením se na platná dosud
zákonná ustanovení. To stalo se tím,
že na podkladě zdravotního zákona z
roku 1870, §u 2. lit. B ustanoveni byli v lázeňských
místech lázeňští poradci, kteří
byli dáni k podpoře okresních politických
správ, aby jak v ohledu balneologickém, tak i administrativním
státní správu přímo informovali
a podávali návrhy k odstranění nedostatků.
Zařízení toto jakkoli provisorní,
se velmi dobře osvědčilo. Tak jmenováni
lázeňskými konsulenty v Karlových
Varech Dr. Milán Mixa a Dr. Edgar Ganz, pro
Františkovy lázně Dr. Ludvík Komrs
a Dr. Ant. Pohorecký, pro Marianské lázně
prof. Dr. Ladislav Mladějovský a Dr. František
Zickler, v Janských Lázních Dr. Leopold
Hofmana Dr. Jakub Vondrovič, v Luhačovicích
Dr. Arnold Kučera a v Teplicích docent Dr.
František Bardachci. Vedle toho nacházely se
v Karlových Varech, Františkových Lázních,
Marianských Lázních a Gräfenberku léčebné
domy, náležející spolkům Zlatého
Kříže a Bílého Kříže,
majícím ústřední správu
mimo obvod republiky československé. Objekty tyto
byly vzaty do státní správy a zřízena
vnucená správa jejich.
Ačkoliv páni dotazovatelé míní,
že s úpravou lázeňství lázeňská
rada zřízená nařízením
vlády republiky československé ze dne 20.
července 1919, sb. z. a n. čís. 427 nemá
direktního vztahu, přece dovolují si podotknouti,
že tato instituce svým odborným poradním
votem právě co nejúčinněji
má do úpravy této zasáhnouti a že
tento poradní sbor ve věcech lázeňství
pro celou oblast státu československého zabýval
se již ve své schůzi konané 5. prosince
1919 otázkou státního dozoru a zajištění
vlivu státního nad lázněmi československými
a přikázal řešení této
otázky užšímu výboru, aby o věci
vypracoval do nejbližší schůze lázeňské
rady návrh zvláštního zákonného
ustanovení. Také v ministerstvu veřejného
zdravotnictví, kteréž hned od svého
ustavení bylo přesvědčeno, o nedostatečnosti
zákona ze dne 27. října 1868, z. z. čís.
38 a o nutnosti nové zákonné jednotné
úpravy v lázeňství v celé republice,
již dříve před podáním
dotazu zahájeny kroky k zákonné úpravě
této otázky a dne 20. září
1919, čís. 4729 pres. vyžádány
od zemských politických správ a zdravotního
odboru v Bratislavě dobrozdání zemských
zdravotních rad o tom, jakým způsobem má
býti zajištěn vliv státu na řízení
lázní a dány jim i směrnice jak je
zamýšlen v ministerstvu veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy. Ministerstvo veřejného
zdravotnictví připravuje tedy osnovu celkové
zákonné lázeňské úpravy,
která po slyšení zemských zdravotních
rad a lázeňské rady bude předložena
pokud možno ještě před zahájením
lázeňské sezony k ústavnímu
projednání. Již nyní mohu prohlásiti,
že osnova ta zajistí státu při správě
lázeňských míst patřičný
vliv a že zákon ze dne 27. října 1868,
z. z. čís. 38 již proto podstatně musí
býti změněn, protože úprava ta
stane se pro celý stát. Tendence státní
i zdravotní správy jest, aby v každém
lázeňském místě byl upraven
náležitě odborný dozor.