Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Na podporu staveb domů s malými byty podle zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281 sb. z. a n., povoluje se další částka 10,000.000 K, z níž lze podporovati také stavby zahájené roku 1920 a také stavby úrazových pojišťoven dělnických a pensijních ústavů pro zřízence.

Částku, kterou jest podle § 2, zmíněného zákona zařaditi do rozpočtu budoucích let, jest přiměřeně zvýšiti.

Zemská politická správa může, je-li opatření takové ve veřejném zájmu, převzíti ve správu státu nebo odevzdati ve správu jiných veřejných korporací nebo obecně prospěšných stavebních sdružení na čas potřeby jednotlivé podniky vyrábějící, dodávající nebo dopravující hmoty stavební.

O převzetí neb odevzdání podniku a o náhradě rozhodne zemská správa politická po šetření provedeném s majetníkem podniku, zástupci příslušných úřadův a ostatními zájemníky.

Jako náhrada přísluší podnikateli nejvýše 10% z prokázaných výrobních nákladů.

Z rozhodnutí zemské politické správy možno se odvolati do 8 dnů k ministerstvu veřejných prací,

Podnik budiž vrácen ve stavu podmíněném odborným provozem podniku po dobu správy.

Za škodu způsobenou správou ručí korporace, v jejíž prospěch byla zavedena.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministrům sociální péče a veřejných prací se ukládá, aby tento zákon v dohodě se zúčastněnými ministry provedli.

Zákonem ze dne 23. května 1919 byla povolena na podporu stavebního ruchu částka K 5,000.000.- jako příspěvek k annuitám ze zápůjček na domy stavěné obcemi, okresy nebo obecně prospěšnými stavebními sdruženími.

Předpokládajíc, že zdražení stavebního nákladu činí oproti dobám mírovým průměrně 600%, že annuita obnáší nejvýše 5 1/2%, že nájemné z domu vybírané stačí k úhradě asi 120% mírového nákladu, lze z částky K 5,000 000.- postaviti domů v úhrnném nákladu přibližně K 113,600.000.

Této výše dosáhly žádosti obcí a stavebních družstev již začátkem měsíce července 1919.

Od začátku měsíce července do 30. listopadu 1919 bylo předloženo hlavně od obcí a projednáno žádostí se zralými projekty o celkovém stavebním nákladu 125.000.000 K. Vláda, ač neměla povolených dalších úvěrů, byla názoru, že těmto ve všech případech velmi naléhavým projektům nemůže odepříti aspoň přislíbení státní podpory nadějíc se, že Národní shromáždění povolí další úvěry na podpory těchto staveb. Ke krytí nákladů těchto projektů bylo by za hořejších předpokladů potřebí dalšího úvěru v částce K 5,500.000.

Vedle toho se teprve projednávají projekty velmi četných obcí a stavebních družstev, jež vesměs doufají, že také jim na provedení jejich projektů dostane se státní podpory. Stavební náklad všech těchto již předložených projektů činí okrouhle 213,000.000 K. Velká řada jiných projektů jest teprve ohlášena. Denně přicházejí do ministerstva sociální péče nové žádosti.

Podle toho bylo by potřebí jen na projekty, které byly do konce listopadu t. r. ministerstvu sociální péče předloženy, a jejichž náklad činí úhrnem 451,600.000 K, úhrnné částky 19,870.000 K, t. j. hledíc k již povoleným K 5,000.000.- další částky K 14,870.400.

Vláda neuzavírá se sice poznání, že bytová tíšeň ve všech obcích vyžaduje neodkladného provedení novostaveb, ale majíc na zřeteli finance státní, žádá od Národního shromáždění povolení další částky pouze 10,000.000 kor., stačící k podpoře staveb s úhrnným nákladem 227,200.000 K. Hledíc již k povoleným 5,000.000 K bylo by podle toho možno podporovati stavby o úhrnném nákladu 340,000.000 korun.

S provedením všech těchto projektů sotva bude lze ještě letos započíti. Proto vláda navrhuje, aby směla požadované částky užíti také na stavby, které budou zahájeny teprve v roce 1920.

Dosavadní zkušenost s prováděním zákona o podpoře stavebního ruchu ukazuje, že vývoji stavební činnosti překáží jednak nedostatek stavebních pozemků, jednak obtíže s opatřením stavebního materiálu.

V mnohých obcích vůbec nelze získati vhodných stavebních pozemků pro odpor jich majetníků. Odpomoc bohdá zjedná zákon o vyvlastnění pozemků pro obytné a veřejné budovy, navržený členy Národního shromáždění L. Pikem a soudruhy, který se v Národním shromáždění již projednává. Podle osnovy tohoto zákona mohou býti vyvlastňovány pozemky pro obytné budovy jak státu, okresů a obcí, tak zvláště také obecně prospěšných stavebních sdružení.

Obtížím při opatřování stavebního materiálu hodlá vláda čeliti ustanovením § 3. osnovy, Ustanovení tohoto paragrafu sleduje dvojí účel: jednak zabezpečiti co možno největší výkonnost podniků vyrábějících, dodávajících nebo dopravujících stavební hmoty, jichž řádného provozu jest ku provedení nutných staveb potřebí, jednak působiti proti neodůvodněnému zdražování cen. Nedostatek stavebních hmot a proto značné stoupnutí cen bude cítiti zvláště na počátku stavebního období 1920. Vláda musí míti v rukách prostředek, který umožní čeliti nedostatku a drahotě stavebního materiálu v obou směrech zároveň. Prostředkem k tomu jest jedině právo převzíti dotčené podniky buď ve vlastní správu, neb odevzdati je ve správu k tomu způsobilých organisací, ať je to obec, nebo obecně prospěšné stavební sdružení, ovšem jen je-li opatření takové ve veřejném zájmu a jen na čas potřeby. Nebude ovšem třeba užíti ustanovení toho vůči podnikům, které budou vyhovovat slušným požadavkům na ně kladeným jak co do výkonnosti, tak i co do určení cen přiměřených výrobním nákladům.

Jako náhrada přísluší podnikateli nejvýše 10% prokázaných výrobních nákladů. Toto ustanovení o náhradě zaručuje jednoduchým způsobem spravedlivé odškodnění majitele podniku směřujíc k tomu, by majitel podniku měl z něho slušný občanský zisk. Rozumí se, že majiteli podniku přísluší mimo tuto procentuelně určenou náhradu ještě také náhrada všech ať skutečných ať jen účetních výloh, které tvoříce při řádném odborném vedení podniku součást výrobních nákladů půjdou k dobru majiteli podniku, jako na příklad úroky z vlastního kapitálu, odpisy na budovách a strojním zařízení a pod.

Rozhodnutí je úplně vloženo do rukou zemské správy politické.

Pozoruhodným účinkem zákona o podpore stavebního ruchu je,-že obce, které až dosud péči o byty věnovaly po většině jen nepatrnou pozornost, ne-li vůbec žádnou, nyní zejména po té, kdy správa obcí přešla do nových rukou, v míře čím dále tím větší, poznávají, že péče o byty jest z jejich nejpřednějších komunálních povinností. Vláda slibuje si od tohoto vývoje netoliko postavení nových bytů, nýbrž pro další budoucnost i zlepšení bytových poměrů vůbec, očekávajíc, že obce uvědomivše si důležitost věci budou pracovati také ve všech ostatních odborech bytové péče.

Stavebnímu družstevnictví, které u nás již dříve vykazovalo pozoruhodný rozvoj, dostalo se zákonem o podpoře stavebního ruchu popudu k novému rozmachu.

Pod vlivem tohoto zákona zakládají se velmi četná nová družstva a to také na venkově. Bude péčí vlády, aby se provedla řádná organisace těchto družstev, jež odkázána jsouce sama na sebe nemohla by se dodělati kýžených výsledků.

Ze stavebních projektů jest také patrno, které vrstvy obyvatelstva dosud nejvíce používají výhod zákona o podpoře stavebního ruchu. Stavby podnikané obcemi zvláště v Čechách jsou téměř výlučně nájemní domy a slouží především potřebám státních zaměstnanců, hlavně železničních zřízenců.

Družstva staví ve městech domy nájemní i rodinné, na venkově jen rodinné. Výhod zákona jsou tu účastny sice všechny vrstvy obyvatelstva podle složení družstev. Nově zakládaná družstva mají však členstvo především z průmyslového dělnictva a pak ze řad státních zaměstnanců. Z dělnictva jsou to zvláště horníci, kteří hromadně žádají si vybudování nových bytů, a což zvláště pozoruhodno, žádají jen rodinné domky. Ze státních zaměstnanců jsou to zase hlavně železniční zřízenci, kteří staví také na venkově skoro výhradně rodinné domky a pouze ve větších městech domy nájemní.

Tato stavební činnost je také dobrým ukazatelem, kdo trpí bytovou nouzí nej více. Je to především dělnictvo, hlavně hornictvo, a pak státní zaměstnanci. Úkaz ten vysvětluje se tím, že do nových bydlišť přišli hlavně horníci a železniční zaměstnanci.

Vláda si netají, že může podporovati stavební ruch podle tohoto zákona jen pro dobu přechodní, dokud není tu ještě podmínek pro normální rozvoj stavebního podnikatelství soukromého. Stavební činností podniknutou s podporou státu docílí se netoliko toho, že stavbami obytných domů čelí se vydatně nejvýš naléhavé bytové tísni, ale také toho, že stavební podniky válkou zanedbané, a tím i různé podniky pomocné, jsou znovu uvedeny v činnost, a že množství nezaměstnaných, kterým dosud bylo poskytovati podporu, nalezne práci.

Jde tedy o dočasné opatření z nouze, od něhož však lze se nadíti výsledků ceny trvalé.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova zákona byla přikázána sociálně-politickému a finančnímu výboru k ústavnímu jednání s uložením 5tidenní lhůty.