Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Výbor finanční usnesl se, aby vládní předloha čís. 1693 pozměněna a doplněna byla tak, jak níže se uvádí a navrhuje: Národní shromáždění račiž usnesením takto upravenou osnovu vládní ústavně schváliti.

K poplatkům níže uvedeným zavádí se válečná přirážka:

a) ve výši 200% k stupnici I.;

b) ve výši 100%:

1. k stupnici II. a III.;

ministerstvo financí se zmocňuje, aby provedlo úpravu jednotlivých stupnic, pokud by toho vzhledem na přirážky tuto zavedené bylo zapotřebí;

2. k procentovým poplatkům stanoveným cís. nař. ze dne 15. září 1915, čís. 280 ř. z. (pojišťovací smlouvy);

3. k 1/2%ovému poplatku ze soudních smírů (pol. 8. sazby cís. nař. ze dne 15. září 1915, čís. 279 ř. z.);

4. k 1% a 1/2%ovému paušálnímu poplatku v řízení konkursním a vyrovnávacím (pol. 15. sazby téhož cís. nař.);

5. k 1/2%ovému poplatku z náhrady v řízení vyvlastňovacím (pol. 22. lit. b) sazby téhož cís. nař.).

Pro převody nemovitostí stanoví se tato ustanovení:

a) Převody (úplatné i bezúplatné) z rodičů na manželské nebo nemanželské děti nebo jejich potomky a opačně, z rodičů na osoby, které s jejich dětmi v manželství vstupují nebo manželstvím již jsou spojeny,

z nevlastních rodičů na nevlastní děti a ze zvolitelů (adoptivních rodičů) na zvolence (děti adoptované),

mezi manželi, kteří nejsou ani rozloučeni ani rozvedeni,

mezi snoubenci smlouvami manželskými,

podléhají poplatku:

1.5% při nemovitostní ceně do 10.000 Kč; 2% při nemovitostní ceně od 10.000 Kč až do 20.000 Kč.

a každých dalších 10.000 Kč, i započatých, zvyšuje se procentová sazba celého poplatku o 1/10% (jednu desetinu procenta) až do 3%.

b) Úplatné převody na jiné osoby podrobeny jsou poplatku: 4% při ceně nemovitostní do 10.000 Kč, 4 1/2% při ceně nemovitostní od 10.000 do 20.000 Kč,

5% při ceně nemovitostní od 20.000 do 50.000 Kč.

Dále stoupá procentová sazba celého poplatku vždy o 1/10 (jednu desetinu) procenta za každých dalších 10.000 Kč (i započatých) ceny nemovitostní až do 7%.

c) Pro převody dědictvím, nebo částečně či úplně bezúplatně, na jiné osoby, než-li uvedené pod lit. a) tohoto paragrafu, snižuje se imobilární poplatek, placený z hrubé ceny nemovitostní vedle poplatku obohacovacího, na polovici sazby, uvedené pod lit. b), ovšem s výhradou podle §u 39. odst. 1. cís. nař. ze dne 15. září 1915, čís. 278 ř. z.

d) Pro převody požívající výhody podle §u 2. zák. ze dne 18. června 1901, čís. 74 ř. z., platí osoby uvedené pod písm. a) při nemovitostech v ceně do 20.000 Kč polovici sazby v témže odstavci stanovené, jiné osoby při nemovitostní ceně do 10.000 Kč polovici a při nemovitostní ceně do 20.000 Kč dvě třetiny poplatku, který by na převod ten připadl jinak bez této výhody.

e) Při ceně nemovitostní do 50.000 Kč podléhají převody domů za podmínek, stanovených v §u 3. zák. ze dne 18. června 1901, č. 74 ř. z., poplatku 3.5%nímu, neuplynula-li od posledního převodu stavebního místa více než 4 leta, a poplatku 4%nímu, uplynula-li delší doba, avšak ne více než 6 let. Při cenách nemovitostních přes 50.000 Kč zvyšuje se sazba, při každých započatých 10.000 Kč o 1/10% z celé ceny nemovitostní, nejvýše však do 4 1/2% vztažmo 5%. Činil-li by podle odst. a), c) a d) tohoto paragrafu poplatek převodní méně, podléhá převod tomuto nižšímu poplatku.

f) Vkladné podle saz. položky 45., A, lit. b) zák. ze dne 13. prosince 1862, č. 89 ř. z., činí 2%.

1/2% a 1/4%ové vkladné podle odstavce B, lit. a) téže sazební položky, pokud se týče podle §u 18. cís. nař. ze dne 15. září 1015, č. 279 ř. z., zvýšuje se na 1%, pokud se týče na 1/2%.

Ustanovením tohoto paragrafu mění se § 5. a 6. odst. 1. lit. a) zák. ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z., zvyšuje se na 1%, pokud dne 18. června 1901, č. 74 ř. z.

Poplatky dědické, uvedené v pol. 1. pod čís. 1. až 4. sazby cís. nař. ze dne 15. září 1915, čís. 278 ř. z., se upravují přiloženou novou sazbou, která stanoví se i pro poplatky darovací místo sazby, uvedené v položce 2. pod čís. 1. až 4. téže sazby, které pozbývají platnosti.

§ 7. císařského nařízení ze dne 28. srpna 1916, čís. 281 ř. z., o poplatcích kolkových a bezprostředních poplatcích doplňuje se tak, že se jeho sazba zvyšuje při výhrách přes 2,000.000 Kč do 5,000.000 Kč na 27%, přes 5,000.000 Kč do 10,000.000 Kč na 30% a přes 10,000.000 Kč na 33%.

a) Kolek na karty, stanovený v § 1. pod lit. a) a b) zákona ze dne 15. dubna 1881, čís. 43 ř. z., zvyšuje se na 2 Kč, pokud se týče na 4 Kč a kolek v odst. c) téhož zákonného ustanovení na 5 Kč, pokud se týče na 10 Kč;

b) dále zvyšuje se kolek, stanovený v saz. pol. 1./28. zákona ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z. (bilancová konta) na 50 h a je-li poplatná listina opatřena doložkou ve smyslu §u 3. zákona ze dne 11. června 1919, č. 331 Sb. z. a n. (ujednaná soudní příslušnost) na 1 Kč;

c) o 100% zvyšují se poplatky, stanovené v § 3., § 7. a § 9. císařského nařízení ze dne 29. srpna 1916, č. 282 ř. z., o poplatcích ze sázek totalisateurských a bookmakerských, jakož i procentový poplatek §u 7. zákona ze dne 31. března 1890, cís. 53 ř. z.

a) Při obchodních smlouvách společenských (počítajíc v to i smlouvy disoluční) vůbec, jakož i pro smlouvy služební, při kterých celková roční úplata za práci činí nejméně 6000 Kč, nastává povinnost poplatková nehledíc na osvědčení listinně. Úprava ohlašovací a vyměřovací (rovněž při darech) ponechává se prováděcímu nařízení.

b) Poplatek z akcií (též u společností komanditních na akcie) zvyšuje se při celkovém kapitále společnosti přes 2,000.000 Kč do 20,000.000 Kč na 3%, přes 20,000.000 Kč do 50,000.000 Kč na 4%, přes 50 mil. Kč do 100,000.000 Kč na 5% a přes 100 milionů Kč na 6%.

Zvýšení právě uvedené platí ode dne vyhlášení tohoto zákona, nejpozději však od 1. ledna 1920 pro všechny emise, které do té doby nebyly skutečně provedeny.

Základem poplatním jest emisní cena, pokud přesahuje cenu nominální.

c) Stejnému poplatku podléhají těžířstva a všechny další splátky na kuksy. Nejmenším poplatkem je však 50 Kč za kuks, který započítá se do poplatku z dalších splátek.

d) Společnosti s ručením obmezeným platí z úhrnné ceny podílů 2%ní poplatek z prvních 2,000.000 Kč, při vyšší úhrnné ceně podílů poplatek ve stejné sazbě, jak je stanovena pod písm. b) tohoto paragrafu,

e) Cizozemské podniky platí za účast při tuzemském obchodování ve smyslu §u 5. a 6. zákona ze dne 18. září 1892, čís. 171 ř. z., pokud se týče §u 120. zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., týž poplatek jako podniky domácí (§ 6. písm. b až d tohoto zákona a saz. pol. 73/36, čís. 2. zákona ze dne 13. prosince 1862, čís. 89 ř. z.) a to poplatek za připuštění k tuzemské činnosti po rozumu cit. § 5. zák. z r. 1892 z části, jíž se účastní neb se hodlají účastniti při tuzemském obchodování, nejméně však z jedné čtvrtiny celého kapitálu akciového (resp. podílového) a obligačního. Touto částí řídí se též výše procenta poplatkového.

Tím mění se příslušná ustanovení §u 5. a dalších zákona ze dne 18. září 1892, čís. 171 ř. z., §u 120 zák. ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., a §u 3. zákona ze dne 27. května 1919, čís. 304 Sb. z. a n.

Odstavec 2. §u 8. zákona ze dne 18. června 1901, c. 74 ř. z., (zákon o poplatcích z převodu jmění) se zrušuje.

Právo k nahlédnutí do knih příslušející finančním úřadům podle zákona o přímých daních osobních a jeho dodatcích, zvláště císařského nařízení ze dne 16. března 1917, cís. 124 ř. z., rozšiřuje se též na obor práva poplatkového.

Veškeré poplatkové výsady pro panovníka a členy jeho rodiny odpadají. Pokud se v nich mluví o úřadech. ústavech, zařízeních, úřednících a zřízencích a p. státu rakousko-uherského nebo některé jeho říšské polovice, platí ustanovení dotčená pro stejnorodá zřízení resp. zřízence republiky.

Pro Slovensko buďtež upravena nařízení příslušná podle týchž zásad nejdéle do 30. června 1920.

Působnost tohoto zákona nastává 1. únorem 1920, pokud není v zákoně samotném stanovena jiná lhůta. Provésti jej ukládá se ministru financí a spravedlnosti, ohledně Slovenska ve srozumění s ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisaci správní v československé republice.

Dodatek. Poznámka 1. až 5. k saz. pol. 1. cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z., zůstává beze změny. Poznámka 6. odpadá. Poznámky 1. a 2. k saz. pol. 2. téhož cís nař. zařaďují se jako další poznámky této sazby a to první poznámka v tomto znění:

Při darech movitých věcí jest poplatnost nezávislá na sepsání listiny (listinném osvědčení).

Od poplatku jsou osvobozeny dary movitých věcí v ryzí ceně:

a) do 2000 Kč bez listinného osvědčení,

b) do 300 Kč i při listinném osvědčení.

Darování movitých věcí v období tříletém týmž dárcem témuž obdarovanému pokládají se při posuzování poplatkové povinnosti a sazby za jednotný dar, podrobený poplatku z úhrnné hodnoty darovaných věcí, ať jsou dary osvědčeny listinou čili nic; ustanovení toto nevztahuje se však na obvyklé dary mezi manželi, dále mezi příbuzenstvem do druhého stupně a na dary zeti nebo snaše do 2000 Kč. mezi jinými osobami do 1000 Kč.

Vláda se zmocňuje, aby vzhledem na změny provedené v tomto zákoně upravila text a pořadí dosavadních poznámek k sazbě poplatků dědických a darovacích.

kterými se finanční výbor při svých usneseních řídil, jsou ohledně té úpravy, kterou vládní osnova navrhovala, a pokud ona podržena byla, totožny s oněmi, které byly podnětem vládě, aby osnovu předložila. Proto stačí, jestli finanční výbor prostě poukáže na motivy ty, jak vládní osnově jsou připojeny. Vytknouti by snad slušelo, že osnova přináší dvě novoty.

Novotou povahy hmotné jsou ustanovení, podle kterých při společnostech obchodních, služebních smlouvách přes 6000 Kč ročně a při darech nastává povinnost poplatková nehledíc na listinné osvědčení. Na tento návrh osnovy vládní přistoupil finanční výbor z důvodů rovnoměrného zatížení poplatnictva, jemuž se jednotlivé třídy poplatníků vymykaly tím způsobem, že postupem času pro svá právní jednání volily nové formy, na které platný poplatkový zákon nepamatoval.

Druhou pak novotou je v § 8. osnovy stanovené právo nahlédání do knih, jež jest rozšířením tohoto práva v oboru daní přímých na obor práva poplatkového. Přiznání práva nahlédání do knih shledal výbor odůvodněným a nevyhnutelným kontrolním prostředkem proti libovůli stran vůbec a zvláště při společnostech cizozemských.

Finanční výbor uznal konečně za nezbytné, aby vládní osnova doplněna byla nařízeními, která by finanční správě usnadnila zachycení poplatků, jež podmíněny jsou neb rozhojnění doznají očekávaným neb aspoň připravovaným rozmachem hospodářským v oboru obchodních společností a útvarů právních jim nejbližších.

V jednotlivostech budiž výslovně ještě uvedeno:

Při poplatcích ze smluv nájemních a pachtovních, které byly upraveny zákonem ze dne 25. června 1919, č. 378 Sb. z. a n., nastane poplatní povinnost poprvé až dnem 1. února 1920. Tou dobou není tedy znám effekt těchto poplatků, jichž úprava se stala v jisté souvislosti se soupisovou akcí. Vzhledem k tomu upuštěno bylo od navrhovaného vládou zvýšení, an důsledky takového zvýšení nemohly býti bezpečně posouzeny.

Pro převody nemovitostní upravena nová sazba poplatková, a to stejným způsobem pro převody úplatné i bezúplatné mezi blízkými příbuznými (takže při převodech bezúplatných je celkový poplatek o poplatek obohacovací větší než-li při převodech zcela úplatných). Pro převody částečně bezúplatné mezi jinými osobami ustanovena poloviční sazba poplatku stanoveného pro převody zcela úplatné (což platí i dosud), při čemž ponecháno v platnosti dosavadní ustanovení, že z převodů částečně bezúplatných nesmí býti na poplatku immobilárním a obohacovacím vyměřeno méně nežli při převodu zcela úplatném. Normální poplatek nemovitostní při převodech mezi blízkými příbuznými stanoven při ceně nemovitostní do 10.000 Kč 1.5%, tedy pouze o 1/4% více, nežli činí dosavadní sazba ; pro cenu od 10 do 20 tisíc Kč činila by sazba 2%, dále pak stoupala by sazba progresivně o 1/10% za každých dalších 10.000 Kč (nemovitostní ceny), nejvýše však do 3%. Stejně stanoven pro normální převody úplatné mezi jinými osobami poplatek při ceně do 10.000 Kč jen o 1/4% více, nežli platí se nyní (dosud 3 3/4%, navrhují se 4%). Při ceně další stoupá sazba do 20.000 Kč na 4 1/2% a při ceně do 50.000 Kč na 5%, takže při ceně od 40-50.000 Kč zůstává posavadní sazba (4% s 25%ovou přir. = 5%) nezměněna.

Pro ceny vyšší 50.000 Kč zavedena je progresse o 1/10% za dalších 10.000 Kč nemovitostní ceny, nejvýše však 7% (při ceně čtvrtmilionové). Zde tedy teprve dosaženo je výše původně navrhované, zvýšením přirážky o dalších 50%, tedy na 75% (původně 4%; nynější sazba při 25%ní přirážce 5%, přirážka 75%ní činila by tedy 3% a celá sazba 7%).

Zvýšením tím docílilo by se jednak rovnoměrnějšího vystupňování celého poplatku, vedle toho však i značného zjednodušení celého vyměřování, které při nynějších sazbách (s 25% přir.) je ponejvíce hodně složitým a zdlouhavým.

Úplné osvobození převodů mezi blízkými příbuznými při ceně 5000 Kč, celkem málo významné, bylo zrušeno; nebylo ani zcela odůvodněným vzhledem na to, že převody movitostí takového neb podobného osvobození nepožívají. Za to však rozšířena byla úleva podle §u 2. zák. ze dne 18. června 1901, čís. 74 ř. z. (pro kvalifikované nemovitosti) do 20.000 Kč, což jest zajisté oprávněno při nynější nízké ceně peněz. Podle toho bude převodní poplatek pro kvalifikované nemovitosti při převodech na příbuzné a ceně do 10.000 Kč o 1/8 vyšší nežli dosud, při ceně do 20.000 Kč zůstane při dosavadní výši 1%, ovšem jen následkem rozšíření výhody kvalifikovaných realit do obnosu 20.000 Kč.

Při převodech bezúplatných na jiné osoby, nepodléhajících dosud žádné přirážce, stoupne při ceně do 50.000 Kč poplatek o 1/2%, při ceně od 5000 do 10.000 Kč klesne o 1/8%. Pro cenu od 10-20 tisíc Kč nepožívající dosud podobné výhody, poskytne se na normálním poplatku sleva 1/3 (zlomek ten volen vzhledem na zjednodušení výpočty procentového), při čemž dosavadní sazba (dosud normální) 1.5% zůstane beze změny (ovšem jen následkem přiznání výhody). Domy s kratší držbou stavební plochy (do 4 resp. 6 let) měly dosud sazbu o 1 1/2% resp. 1% nižší, nežli činila sazba původní (bez přirážky) při nemovité ceně přes 40.000 Kč (šlo zde většinou o domy cennější). Sleva tato ponechána i při nynějším návrhu a to při další progressi, nejvíce však do 4.5% resp. 5% (zde by bylo dosaženo původně navrhovaného zvýšení přirážky o 80% t. j. na 75%). Bere-li se za základ nemovitostní cena od 20-50 tisíc Kč, činí zvýšení při základní sazbě té pouze 3/8 resp. 1/4%. Vkladné pro zápis práva vlastnického, pokud někde se vyskytuje (případ celkem velice řídký), stanoveno na 2% (dosud 1.875%) a 1/2% resp. 1/4%ové vkladné z jinakých zápisů knihovních (resp. s přirážkou 50%ovou, 3/4 resp. 3/8%) upraveno na 1 resp. 1/2%.

Místo tohoto odstavce navrhuje se pojati ustanovení vhodné ve zvláštní paragraf (viz § 9.) platící pro všechny poplatky (ne jen pro obohacovací), a zmocniti vládu, aby vzhledem na změny v zákoně tomto provedené upravila text a pořadí poznámek k sazbě pro poplatky dědické a darovací (viz dodatek k sazbě).

Právní důmněnka navrhovaná tuto bez připuštění protidůkazu vedla by k tomu, že by tvořily součást pozůstalosti i ony pohledávky z pojišťovacích smluv, kterých někdo nabyl právoplatně již jednáním mezi živými, zejména též úplatným, a které tedy tvoří jeho vlastnictví a nikoliv zůstavitelovo. Z toho důvodu vyloučil finanční výbor navrhované ustanovení §u 4. osnovy vládní a ponechal v platnosti dosavadní ustanovení §u 16. cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z., jež podle jeho názoru vyhovuje praktické potřebě.

Vzhledem na vyloučení §u 4. osnovy zařaděn byl tento § jako § 4. zákona a přeměněn stylisticky, takže z jeho nynějšího znění jest zřejmo v jakém rozsahu bylo zvýšení zamýšleno.

Doplněn odstavcem písm. c) obsahujícím ustanovení o přirážce k poplatkům ze sázek a výher u totalisateurův a bookmakerův a ze zisku bookmakerů (t. zv. paušální poplatek).

Stran společností zamýšlí vláda upraviti poplatek zvláštním zákonem. Poněvadž však akciové společnosti, využívajíce nynějšího finančního stavu, napořád zvyšují a to velice značně, svůj akciový kapitál a zakládají se též nové společnosti, doporučuje se, aby aspoň nejhlavnější ustanovení o vyšším poplatku z akcií, společností s ručením obmezeným a těžířstev - cizozemské podniky v to počítaje - zpoplatněny byly ihned podle vyšších sazeb, aby tak značný příjem státu neunikl, což by při novém zákoně, beztoho nehotovém a vyžadujícím mimo to při poradách v min. radě, finančním výboru a Nár. shrom. více času, sotva se podařilo. Z téhož důvodu se navrhuje, aby poplatkem tím postíženy byly všechny emise dosud fakticky neprovedené.

Vládnímu návrhu sloužiti má za vzor německý zákon z roku loňského (26. července 1918, čís. 799 říš. něm. zák.), kterým změněn byl říšský kolkový zákon z r. 1913 stran poplatků ze společností a z obratu cenných papírů.

Německý zákon podrobuje společnosti akciové (včetně kommanditních na akcie, s ručením obmezeným a těžířstva) zpravidla poplatku 5%nímu, společnosti pro obchodování v realitách docela 7%.

Navrhuje se, aby nynější poplatek podle stupnice III. (rovnající se po přirážce zavedené tímto zákonem 2%) zvýšen byl na 3% při společenském kapitálu od 2 do 20 milionů Kč s další progressí přes 20,000.000 Kč do 50,000.000 Kč na 4%, přes 50,000.000 Kč do 100,000.000 Kč na 5% a přes 100 milionů Kč na 6%.

Pro akciové společnosti menší - s kapitálem do 2,000.000 Kč - budiž ponechána dosavadní sazba a pro společnosti s ručením obmezným zavedena do 2 milionů Kč 2%ní sazba (rovnající se - po přirážce tímto zákonem zavedené - stupnici III.) s další progressí jako při společnostech akciových.

Stejným způsobem buďtež postiženy cizozemské podniky stran kapitálů, kterými se účastní neb hodlají účastniti na tuzemském obchodování, poněvadž jinak byly by vůči nim tuzemské podniky v nevýhodě. Zásada podobná vyslovena byla již v zák. ze dne 18. září 1892, č. 171 ř. z. (§ 5. a 6.) a přijata do zákona našeho ze dne 27. května 1919, čís. 304 Sb. z. a n., kteréž tedy tímto ustanovením se mění.

Poněvadž pak stanovení kapitálu, kterým cizí podnik zúčastněn je v tuzemsku, naráží na značné obtíže, ustanovena buď jako minimum kvota 25% celého kapitálu, které v tomto směru platí již pro cizozemské společnosti s ručením obmezeným (podle §u 120. zák. o spol. s r. o.).

Není třeba zvláštního zmocnění pro vládu (viz písm. h, odst. 2. vládních motivů) ke stanovení podrobnějších podmínek pro zpoplatnění částek, o něž více bylo při dělení nabyto, poněvadž zpoplatnění to plyne samo sebou z ustanovení nynějšího odstavce 1. §u 8. zák. ze dne 18. června 1901, čís. 74 ř. z., ponechaného v platnosti.

Rozšíření práva nahlédnouti do knih, příslušející finančním úřadům v oboru daní přímých, je nevyhnutelně nutným, jednak pro obtíže, které pro neúplnost a nedokonalost ustanovení poplatkových v tomto směru působily finančním úřadům právě největší poplatníci (společnosti atd.), jednak vzhledem na to, že v tomto zákoně poplatnost při určitých právních jednáních (darování, smlouvách společenských a služebních) učiněna byla neodvislou od sepsání listiny, a tu by (zvláště při smlouvách služebních) bez práva nahlédání do knih stalo se celé ustanovení to pro bezmocnost finančních úřadů úplně bezcenným.

Ostatně nelze nahlédnouti, proč by finanční úřady pro daně přímé měly míti rozsáhlejší moc vůči poplatníkům, nežli při poplatcích, ač jedná se o veřejné dávky úplně příbuzné.

Ustanovení toto jest odůvodněno nastalou změnou státu a ústavy.

Ač jest velmi žádoucno, aby obdobná ustanovení pro Slovensko byla současně upravena, došel finanční výbor k přesvědčení, že pro různorodost poplatkových ustanovení platných na Slovensku, pro nedostatek potřebných pomůcek a jiné nepřekonatelné tou dobou obtíže současná úprava ustanovení pro Slovensko není možná. Poněvadž státní a finanční ohledy nedovolují, aby zvýšení přirážek mohlo býti odložena až do té doby, kdy bude lze provésti úpravu pro Slovensko, pojato do tohoto paragrafu ustanovení, podle něhož pro Slovensko mají býti upravena ustanovení příslušná podle týchž zásad nejdéle do 30. června 1920.

Působnost zákona byla posunuta o jeden měsíc vzhledem k tomu, aby poplatníkům bylo umožněno včasné obeznámení se s ustanoveními zákona.

Ježto v mezičasí zřízeno bylo ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisaci správní v československé republice, uloženo provedení zákona ministru financí a spravedlnosti ve srozumění se zmíněným ministerstvem.

Finančním výborem byla progresse přiměřeněji odstupňována a sazba dále rozčleněna vsunutím dvou nových tříd příbuzenských a to:

a) na vzdálenější příbuzné v přímé linii než pod čís. 1. sazby,

b) mezi sourozenci druhého stupně.

ad a) Pro tuto třídu volena poněkud vyšší sazba než pod čís. 1.

ad b) Sourozenci druhého stupně byli vyňati z jednotné dosud třídy sourozenců až do 4. stupně a sazba pro ně proti těmto snížena.

Poznámka 6. vládní osnovy změněna stylisticky v tom smyslu, že předem vytknuta byla zásada, podle níž poplatnost při darech movitých věcí není závislá na listinném osvědčení. Ze zásady pak stanoveny dvě osvobozovací výjimky, při čemž hranice osvobozených darů listinou osvědčených zvýšena proti osnově ze 100 Kčs. na 300 Kčs.

Finanční výbor jest plně přesvědčen, že přítomnou osnovou v rouše tom, jak vychází doplněna z jeho porad, bez poruch v hospodářském životě poplatníků, na které dolehne, velmi účinně rozmnoží příjmy státní pokladny.