K uvedenému dotazu mám čest předeslati,
že byla jazyková otázka v nedostatku všeobecných
ustanovení prozatím upravena interními nařízeními,
v tomto způsobu:
Tisk jízdenek po jazykové stránce byl upraven
pro vnitřní potřebu služby prozatímně
vyměrem z 8. února 1919, č. 1942, jímž
bylo stanoveno, že budou přiděleny:
a) stanicím českým jízdenky
s výhradně českým textem s určením
do stanic českých, a s textem oboujazyčným
s určením do stanic v území smíšeném
anebo do německého cizozemí; a
b) stanicím v území smíšeném
jízdenky oboujazyčné.
Na oboujazyčných lístcích jsou vyznačena
kontrolní čísla pouze na české
straně textové.
Ohledně Slovenska bylo nařízeno, že
přímé jízdenky ze stanic v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku na Slovensko mají býti
tištěny česky - jsou-li stanice ony v území
českém, naproti tomu českoněmecky,
leží-li stanice výchozí v území
smíšeném.
Stanice na Slovensku byly opatřeny výhradně
jen jízdenkami s textem slovenským.
Pro jednotný postup byla služební místa
českoslov. státních drah poukázána,
aby pokládala za české stanice ony, jichž
stejnojmenné místní obce mají zastupitelstva
čistě česká.
Po rozumu tohoto výnosu dalo vytisknouti ředitelství
státních drah v Praze jízdenky z Roudnice
do Terezína-Bohušovic oboujazyčně, ježto
stejnojmenné obce stanice Terezín-Bohušovice
mají zastupitelstva smíšená.
Při tom se připomíná, že pojmenování
stanice »Bohušovice« správně zní:
»Terezín-Bohušovice«.
Ve věci pouze německých jízdenek na
Ústecko-Teplické dráze byl dozorčí
komisař této dráhy výměrem
již ze dne 22. září 1919, čís.
30.465, vybídnut, aby u její správy zakročil
v tom směru, aby tištěny byly jízdenky
českoněmecké.
Podle zprávy dozorčího komisaře ze
dne 14. října 1919, č. 518, a ze dne 29.
října 1919, čís. 594, byly nové
českoněmecké jízdenky také
již objednány a správa Ústecko-Teplické
dráhy důrazně vyzvána, aby jejich
výdej urychlila.