Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Letošní sklizeň ječmene opravňovala k naději, že bude možno téměř všechen ječmen sesladovati a po úhradě tuzemské potřeby, zejména pivovarů, zbytek vyvésti za hodnotnou valutu do veškerých našich odbytišť, aby kontinuita obchodu nebyla přerušena.

Pivovarům bylo přikázáno jimi žádané množství 14.000 vagonů sladu t. j. 50% předválečné potřeby.

K sesladování pro vývoz do ciziny bylo určeno 8500 vagonů ječmene a vývoz ten byl svěřen smluvně Československé komisi sladové za dozoru a schválení každé smlouvy Státním obilním ústavem v Praze.

Podle smlouvy ministerstvem pro zásobování lidu schválené činí mzda sladoven za sesladování 100 kg ječmene K 45-, tedy nikoliv K 50-; tato mzda byla stanovena na základě předložených a ministerstvem přezkoumaných kalkulací. Není proto ve směru tom třeba smlouvu revidovati.

Československá komise sladová podle plné moci jí dané prodala dosud 6899 vagonů sladu do ciziny a to do Francie, Belgie Holandska, Norska, Bavor, Italie, Švýcar, Německa, zámořských krajů a do Rakous. Do státu posledně jmenovaného prodáno bylo 1100 vagonů s podmínkou, že polovina kupní ceny zaplacena bude v československých korunách a polovina v hodnotné valutě. Rakouské pivovary zaplatily také již část cizí hodnotné valuty.

Tento obchod uzavřela československá komise sladová proto, že Rakousko bylo a bude vždy důležitým odbytištěm pro náš slad a zájem sladařského průmyslu československého vyžaduje, aby obchodní spojení s rakouskými pivovary nebylo úplně přerušeno. V normální době lze počítati s odbytem 3000-4000 vagonů sladu do Rakouska.

Pro náš průmysl pivovarský jest, jak již výše uvedeno, reservován kontingent 14.000 vagonů sladu, který průmysl pivovarský sám žádal, poněvadž za daných poměrů nemůže více zpracovati.

Příděl ječmene sladovnám byl ovšem velmi nedostatečný, ježto výmlat obilí byl zdržen tím, že sklizeň se letos velmi zpozdila, ťakže současně s výmlatem obilí došlo k podzimnímu osívání, ke sklizni bramborů a řepy. Pokud bylo současně mláceno, musilo být užito k mlácení z nouze právě ječmene poměrně nejvíce vypadávajícího z klasů. Proto bylo nutno používati při semílání obilí na mouku ječmene a semleto do konce října celkem 3400 vagonů ječmene, takže pivovarům mohlo býti přikázáno na kontingent 14.000 vagonů do konce října místo smluvených 5000 vagonů pouze 2000 vagonů sladu.

Do ciziny disponováno posud 3000 vagonů sladu; slad ten nebyl však dosud vyvezen.

Přes tyto nepříznivé poměry ministerstvo usiluje, aby československým pivovarům dodán byl celý kontingent 14.000 vagonů sladu.

Ministerstvu pro zásobování lidu bylo by samozřejmě jen vítáno, kdyby průmysl pivovarský mohl nejen uspokojiti plně potřebu naši domácí, ale i vývozem svých výrobků uhájiti si stejně jako průmysl sladařský své dřívější odbytiště, musí však zdůrazniti, že vývozem poměrně malého množství sladu do Rakouska, o němž byla shora učiněna zmínka, nemůže býti hospodářská posice průmyslu pivovarského nikterak zhoršena, tím méně pak domácí konsum piva vážně ohrožen. Že domácí potřeba piva jest celkem hražena, vyplývá také již z toho, že podle zpráv pivovarské komise pro přechod do mírového hospodářství mohla býti vyvezena od nás tato množství piva: