Jedním z nejvýznamnějších strojů,
které v zemědělské výrobě
nahrazují spolehlivým způsobem lidskou práci
jest žací stroj samovázací. Stroj ten
zastane práci za 6 sekáčů, a 6 vázaček
a ve své nové soustavě, kde navázané
snopy sám staví do panáků, uspořuje
ještě další 3 stavěče panáků.
Úhrnem tedy nahrazuje práci za 12-15 dělníků,
což je tím významnější,
že děje se tak v době největší
nouze o pracovní síly pilných sklizňových
pracích.
Bohužel, jest práce se samovázači úplně
znemožněna drahotou vázacího vlákna.
Toto vlákno se vyrábí ze surovin cizozemských,
manily a sisalu a jeho cena stoupla z 90 K za 100 kg v době
předválečné, během války
na 1200-1800 K a na této výši se udržuje
doposud. Proto stouply náklady na opatření
vázacího vlákna po 1 měřici
pozemku, osetého obilím, které se má
žíti ze 2.25 K na 30-45 K. Tato drahota, jakož
i naprostá skorem nemožnost, aby vlákno mohlo
býti z ciziny dovezeno, jest příčinou,
proč samovazače jsou odsouzeny k nucené zahálce.
Vzhledem k tomu, že i u nás je možnost z domácí
suroviny - konopí - vyráběti vázácí
vlákno pro samovazače, jest přece však
vyhlídka, že může zemědělství
československé republiky pracovati opětně
se žacími stroji samovázacími. Ovšem
bude to možno jen za dvou podmínek:
1. Musí býti změněn způsob
navíjení klubek.
2. Po případě, že by dosavadní
způsob navíjení zůstal, musí
býti změněna struktura vlákna konopného
tak, aby bylo tuhé, jako je vlákno sisalové
neb manilové.
Aby se na určito zjistilo, zda ten či onen způsob
by byl vhodnější, tážeme se:
Pane ministře zemědělství, jenž
jistě znáte význam žacího stroje
samovázacího, jste ochoten:
1. Zahájiti zkoušky a pokusy s vláknem konopným
pro potřebu samovazačů?
2. Pečovati všemi prostředky o to, aby pěstování
konopí bylo tak rozšířeno, aby domácí
výroba stačila pro domácí spotřebu?