Platnost císařského nařízení
ze dne 10. ledna 1917, z. ř. č. 14., o daňových
a sazbových opatřeních v železniční
dopravě z podnětů zvláštních
válkou způsobených poměrů,
jakož i 1. oddílu uherského zák. čl.
VI. z roku 1917, o železniční válečné
dani, prodlužuje se do dne 31 . prosince 1923.
Zákon tento nabude účinnosti dnem 1. února
1920. Ministru financí a ministru železnic se ukládá,
aby jej provedli v dohodě se zúčastněnými
ministry.
Císařským nařízením
ze dne 10. ledna 1917, z. ř. č. 14., zavedena byla
železniční daň dopravní a daň
ze zavazadel, a zvýšena daň z jízdních
lístků s platností do dne 31. ledna 1920,
zároveň pak vláda zmocněna, zmocniti
dráhy, aby pro dobu do dne 31. ledna 1920 vybíraly
válečnou přirážku k dovoznému
té které doby platnému v takové výši,
aby válečná přirážka a
dopravní daň činily úhrnem nejvýše
30% dovozného válečné přirážce
podrobeného.
V Uhrách zavedena byla I. oddílem uherského
zák. čl. VI. z roku 1917 s platností do 1.
února 1920 rovněž 30% železniční
válečná přirážka.
Železniční dopravní daně uvedeny
jsou v státním rozpočtu pro rok 1919 částkou
okrouhle 37,000.000 K, vynesou však hledíc na zvýšení
tarifů, které dne 1. července 1919 nastalo,
částku více než dvounásobnou,
ježto příjem těchto daní do konce
září 1919 jen pro Čechy, Moravu a
Slezsko činí více než 52,000.000 K.
Poněvadž státní výdaje stále
ještě vzrůstají a mimořádné
poměry přes ukončení války
nadále trvají, jest příkazem nezbytné
nutnosti, aby výnos uvedených daní a přirážek
v dosavadní výši byl zachován, a aby
tudíž platnost císařského nařízení
a obdobného zákona uherského z roku 1917
byla prodloužena na další dobu až do dne
31. prosince 1923, kdy asi pravděpodobně lze očekávati,
že nebude již mimořádných poměrů
válkou způsobených a že nastane opět
normální hospodářský život,
jenž automatickým vzrůstem státních
příjmů umožní státní
správě, aby při krytí státních
potřeb nesahala k prostředkům mimo řádným.
Osnovu jest přikázati finančnímu
výboru s tím, aby o ní podal zprávu
ve lhůtě 48 hodin.