Předloženou osnovou zákona má se jednak
dostati vládě ústavního schválení
pro zahraniční úvěry, jež byla
nucena dosud uzavříti na potraviny, zboží,
válečný materiál a výzbroj
našich zahraničních vojsk, jednak má
býti dáno vládě ústavní
zmocnění, aby mohla bez zvláštního
dalšího povolení uzavírati až do
určitého obnosu celkového úvěry
nové, pokud bude jich zapotřebí zejména
pro nákup surovin pro domácí průmysl.
Jest tedy zákon tento zákonem rámcovým.
Pokud se týče úvěrů dosud kontrahovaných
předložila vláda finančnímu výboru
seznam těchto úvěrů a udělila
m u též podmínky, za jakých úvěry
tyto sjednány, pokud ovšem doklady o tom byly po ruce.
Jedná se vesměs o krytí nákupů
potravin v cizině, dále o zaplacení materiálu
válečného a výzbroje našich legií
a úvěry tyto sjednávány postupně
podle potřeby.
Co se týče úvěrů dalších,
o nichž jest jednání v proudu anebo bude teprve
zahájeno, jest zajisté nutno, aby vláda měla
možnost úvěry takové uzavříti
po případě za ně se zaručiti,
poněvadž bez zahraniční pomoci úvěrové
nemohli bychom zaměstnati naše podniky průmyslové
ani pro potřebu domácí, neřkuli pro
získání možnosti, aby náš
krásný průmysl exportní mohl započíti
plniti svoje poslání v zájmů zjednání
rovnováhy v naší bilanci obchodní.
Finanční výbor uznává tedy
nutnost, aby předložený rámcový
zákon byl Národním shromážděním
schválen.
Pouze pokud se týče měny, v níž
vyjádřena jest cifra celkového zmocnění
vlády, doporučuje finanční výbor
na to americké dolary, jež považuje za valutu
stabilnější a považuje volbu této
standardní valuty pro přepočítávání
a kontrolování vyčerpaných obnosů
za vhodnější již z toho jednoduchého
důvodu, že většina uzavřených
dosud úvěrů kontrahována byla v amerických
dolarech.
Z toho důvodu doporučuje také finanční
výbor jedinou změnu v navržené osnově
zákona a to změnu v § 3. místo částky
1 .500,000.000 francouzských franků obnos amerických
dolarů 150,000.000, což odpovídá asi
dnešní relaci dolaru proti francouzskému franku.
Při zkoumáni jednotlivých položek úvěrů,
dosud vládou uzavřených, chyběly finančnímu
výboru jakékoliv doklady o tom, jakých ob
nosů bylo z úvěrů těchto použito
výhradně na potraviny a zejména jaká
protihodnota v československých korunách
byla za tyto potraviny od kosumentů stržena, aby byl
tak získán jasný obraz o finančním
efekt u těchto obchodů.
Z toho důvodu usnesl se finanční výbor
na této resoluci:
Národní shromáždění račiž se usnésti:
Ministerstvu pro zásobování lidu se ukládá,
aby nejdéle do 5. ledna 1920 předložilo finančnímu
výboru vyúčtování o tom, jakých
částek použito bylo z dosavadních zahraničních
úvěrů k nákupu potravin a jaký
peníz v československých korunách
byl za tyto potraviny od konsumentů stržen.
Jinak navrhuje finanční výbor schválení
předložené osnovy zákona, jak následuje.
Dosavadní úvěry, opatřené vládou
v cizině na potraviny, zboží, válečný
materiál a výzbroj pro vojsko československé,
se dodatečně schvalují.
Vláda se zmocňuje, aby na nákup surovin,
zboží a potravin v cizině opatřila další
úvěr nebo převzala ručení za
cizozemský úvěr, který by byl poskytnut
československému bankovnímu sdružení
na nákupy v cizině pro tuzemský průmysl.
Úvěry podle §§ 1. a 2. nesmějí
přesahovati 150,000.000 amerických dolarů
nebo částku odpovídající této
hodnotě v jiných valutách.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Vládě se ukládá, aby tento zákon
provedla.