Chudičké obyvatelstvo Bezkyd, zvané Gorali,
výživou svou je odkázáno hlavně
na chov dobytka a výdělky z práce v lesích
tamějších konané. Aby mohli v nehostinném
kraji nejnutnější potřeby životní
v míře nejmenší sobě opatřiti,
chovali jednak hovězí dobytek, jednak pěstovali
chov ovcí způsobem salašnickým. Uprostřed
lesů měli své pastviny, horské lučiny,
směli bráti z lesů nejnutnější
stelivo, palivo a jiné, měli požitky a vše
zaručeno úpisy a listinami bývalých
držitelů panství Komorních i jiných.
V nedaleké minulosti byla jim práva i držba
odňata, salaše zrušeny, pastviny odebrány,
požitky odňaty. To lid navrhlo do nesmírné
bídy. A marně se bránil právem. Chudina
vždy byla zdolána panskou zvůlí. Aby
se v tom směru stala náprava a lidu bylo umožněno
sídliti v těch neúrodných, nehostinných
krajích, navrhujeme, aby veškerá práva
ať na salašování, pastviny, lučiny
nebo jiné požitky v původním rozsahu
byla bez průtahu vrácena a zajištěna
způsobem, jaký vláda uzná za nejvhodnější,
k cíli nejrychleji vedoucí.
Návrh tento budiž přidělen výboru
zemědělskému k dalšímu
vyřízení.