Královéhradecká "osvěta Lidu",
list národně demokratický, přináší
tento článek:
"Prügelpatent v československé Republice."
"Za doby nejtužší bachovské reakce
vydáno bylo v rozpadlém Rakousku 20. dubna 1854
č. 96. ř. z. císařské nařízení,
jehož policejní, předbřeznový
duch právem mu přivodil přezdívku
"Prügelpatent". Tento císařský
patent ohrožuje policejními tresty všeliké
projevy, kterými se osvědčuje demonstrativním
způsobem nelibost k vládě, nevážnost
vůči jejím opatřením, jakékoli
chování policejním předpisům
odporující a veřejné pohoršení
vzbuzující na místech veřejných
neslušné chování oproti orgánům
veřejným a pod. Tresty vyslovuje politický
úřad (okresní hejtmanství) a to buď
pokutu nebo vězení.
Tento "Prügelpatent" projevil nesmírnou
životní houževnatost: přečkal zavedení
ústavnosti v Rakousku v letech šedesátých,
přežil prohlášení všeobecného
rovného práva hlasovacího r. 1905, ba přečkal
rozpad Rakouska a dodnes trvá a bez ostychu jest praktikován
v - československé republice.
Máme před sebou výměr tohoto obsahu:
"Okresní správa politická v Hradci Králové.
Č. 63.152. Dne 6 prosince 1919. Pan Antonín Římek,
tovární dělník ve Dvoře Králové
n. L. Konaným šetřením jest zjištěno,
že Jste dne 21. června 1919 ve vlaku z Hradce Králové
do Pardubic mluvil o narukování vojínů
za vpádu Maďarů na Slovensko způsobem,
který by byl sto, svésti vojíny k nenarukování
a mimo to pohrdlivě Jste se vyslovil o zařízení
vojenském, čímž dopustil Jste se přestupku
§ 11. nař. ze dne 20. dubna 1854, č. 96. ř.
z. Za přestupek tento odsuzujete se ve smyslu téhož
paragrafu k vězení v trvání 14 dnů.
Trest jest Vám odbýti u okresního soudu ve
Dvoře Králové. Z rozhodnutí tohoto
lze se Vám ve lhůtě tří dnů
po doručení odvolati k zemské správě
politické v Praze prostřednictvím okresní
správy politické v Hradci Králové.
Místodrž. rada; Püchl."
Ant. Římek jel 21. června z Králové
Dvora do Přelouče. Mezi Josefovem a Hradcem vznikla
ve vagoně debata o vpádu Maďarů na Slovensko.
Římek opakoval rozumy "Večerníku
Práva Lidu", vyslovil mínění
že našeho vojska nebude už na Slovensku zapotřebí,
protože čtyřdohoda dala Maďarům
ultimatum a určí hranice mezi československou
republikou a Maďarií. Proto další prolévání
krve je zbytečné a za těchto okolností
bylo by také zbytečné hlásit se dobrovolně
na vojnu.
Takový byl prý smysl jeho řeči, která
se mu stala osudnou. Ve vagoně seděl legionářský
strážmistr, který jel s Římkem
až do Pardubic a tam jej dal po vystoupení z vlaku
zatknouti. Římek byl 10 dní (!) držen
ve vojenské věznici v Pardubicích, odtamtud
byl předán okresnímu soudu tamže, kde
pobyl 4 dni, načež byl dodán krajskému
soudu do Chrudimě, kde byl vězněn 7 dní,
načež akta jeho byla poslána okresnímu
soudu v Hradci Králové, který je zase postoupil
okresnímu hejtmanství zde, a to vyměřilo
Římkovi trest 14denního vězení
pro přestupek Prügelpatentu.
Úplně abstrahujeme od politické příslušnosti
Římkovy, nás zajímá jeho případ
po právní stránce, jak v československé
republice vykonává se spravedlnost, a jak jest vážena
osobní svoboda státního občana. Vojenská
policie v Pardubicích drží občana, který
dle udání jediného svědka mluvil trestným
způsobem proti naší armádě ve
vlaku mezi Josefovem a Hradcem, plných 10 dní ve
věznici, potom jej pošle k okresnímu soudu
v Pardubicích, ten jej předá krajskému
soudu v Chrudimi, který konečně nahlédne
pozorněji do spisů a shledá, že ve věci
Římkově je příslušný
soud v Hradci Králové, protože domnělý
trestní čin spáchán byl mezi Josefovem
a Hradcem Králové. A tak po třínedělní
vazbě Římek dostává se konečně
na svobodu, ale tím není jeho útrapám
konec: po pěti měsících, když
již dávno na celý případ zapomněl,
dostává rozhodnutí okr. hejtmanství
v Hradci Králové, že se odsuzuje na 14 dní
do vězení dle Prügelpatentu. Proč nebyl
souzen a odsouzen řádným soudem? Patrně
proto, že v jeho jednání nebyla shledána
skutková povaha trestního činu, který
by se dal subsumovati pod nějaký paragraf. Ale potom
neměl být proti občanu Římkovi,
třínedělním vězněním
beztak potrestanému více než dost, vytahován
bachovský Prügelpatent, jehož užívání
jest v demokratické republice skutečnou ostudou."
Podepsaní se táží:
1. Jest pan ministr spravedlnosti vzhledem k vylíčenému
případu ochoten okamžitě zrušiti
platnost císařského nařízení
z 20. dubna 1854 č. 96, ř. z. jako opatření,
nedůstojné demokratické republiky a moderní
justice?
2. Jest pan ministr ochoten případ dělníka
Antonína Římka vyšetřiti a příslušné
orgány volati k odpovědnosti pro svévolné
jednání a neoprávněné věznění
jmenovaného? V Praze dne 16. prosince 1919.