Pro pokročilost doby není naděje na zasetí
ozimu. U velkostatků nejsou z valné části
zorána strniska, jeteliny určené k setí
pšenice. Tím jsou velké plochy orné
půdy neobdělány. Je to. přímo
katastrofální zjev, jenž hrozí svými
nedozírnými důsledky příští
sklizni, poněvadž, nezasejeme-li, nebudeme také
sklízeti.
Bude nedostatek obilin v příštím roce.
Jako se bojíme nyní o ozimy, bojíme se také
o jařiny, poněvadž držitelé velkostatkářské
půdy budou se z jara vymlouvati, že dělnictvo
nepracuje, anebo pracuje málo, jako na podzim.
Trapné zkušenosti, že zkazilo se a pomrzlo mnoho
tisíc centů brambor a řepy, nutí nás,
sáhnouti k opatřením, jak zaručiti
republice potřebné chleboviny.
Statisíce domkářů, malých zemědělců,
živnostníkův a zemědělských
i lesních dělníků volá po půdě
a nemůže se dočkati, kdy se jim půda
přidělí. Tyto široké vrstvy jsou
nám zárukou, že, jakmile bude jim půda
přidělena, nezůstane ani píď
půdy neobdělané a také ani zrno, ani
stéblo nesklizeno. U těchto drobných zemědělcův
a domkářů nevyskytl se ani jediný
případ, že by jim byly zamrzly brambory, nebyvše
včas sklizeny, nebo že by pro podzimní setí
určené pozemky zůstaly neosety. Navrhujeme
proto, by již na příští jaro byla
těmto zájemníkům půda podléhající
záborovému zákonu přidělena.
Protože však nelze provésti tak obsáhlou
parcelaci v několika týdnech, navrhujeme, aby všude
tam, kde sdružení malí rolníci, domkáři
a chudší vrstvy lidu zemědělského
o to požádají, byla jim velkostatkářská
půda bezodkladně pronajata k obdělávání
do té doby, nežli dojde v tom kterém místě
k řádnému provedení parcelace.
Návrh tento budiž přikázán výboru
pro pozemkovou reformu k rychlému vyřízení.