Tisk 2048.

Návrh

členů Národního Shromáždění Jos. Šolleho, Dr. M. Hrubana, Frant. Šabaty a soudruhů,

1. aby zřízena byla pojišťovací rada při ministerstvu vnitra;

2. aby byl utvořen svaz pojišťoven domácích;

3. aby bylo přísně postupováno při udělování nových koncesí jednotlivým cizozemským pojišťovnám.

Odůvodnění.

Úprava domácího pojišťovnictví vyžaduje co nejdůkladnější péče a pozornosti. Jde o celé miliardy národního jmění. Milionové příjmy na prémiích jsou z velké části ohroženy a namnoze plynou do ciziny.

Dlužno odpověděti na otázku, má-li býti cizím ústavům, nalézajícím se na našem území, udělena pro budoucnost koncese čili nic.

Na území našeho státu pracuje 20 ústavů domácích a přes 50 odboček ústavů cizích, zejména vídeňských, peštských, terstských a ríšskoněmeckých; čtyřdohoda je zastoupena pouze 5 ústavy. Ústavy cizí jsou podniky akciovými, obchodními a počínají si po více než 50 let u nás velmi čile. Domácí ústavy - většinou vzájemné - zakládané v letech 60. minulého století pod vůdčí myšlenkou samosprávy a svépomoci, zůstaly co do výsledku finančně pozadu. V odboru krupobitním mají české ústavy 44 1/2% celého obchodu, cizí 65 1/2%. V životním odboru dosáhly domácí ústavy 40%, v požárním odboru 39%, v krádežním pojištění 35%. V odboru pojištění úrazového zůstává účast domácích pojišťoven na pouhých 19% a v transportním pojištění klesá na 12 1/2%.

Cizí ústavy při značných příjmech svých, které od nás plynuly, uložily velkou část svého jmění ve válečných půjčkách (nejméně 80%). O bezpečí našich pojištěnců se nepostaraly nákupem našich papírů. Je pochopitelno jejich stanovisko, že aspoň splatné kapitály v životním odboru se snaží nyní vyplácet ve valutě rakouské. Je známo, též, že s velkým spěchem mění své firmy na "Úřednické spolky", "Mezinárodní společnosti" atd., vynechávajíce vše, co by označovalo jejich provenienci i sídlo. Koncesi měly pro Rakousko, ale pro náš nový stát koncese nemají, ačkoliv vláda nařízením ze dne 10. června 1919, č. 321 ustanovila, že o koncesi musí nově žádat a že mají složit zároveň kauce. Přes toto opatření pracují bez jakékoliv závady s největším úsilím dále.

Mírová smlouva s Rakouskem v čl. 272 stanoví, že ústavy v jednotlivých státech, vzniklých z bývalého Rakouska, mají právo po 10 let pracovat v Rakousku zcela volně a nesmějí se jim tam činiti překážky. Podmínkou je, že bude dovoleno stejně volně rakouským pojišťovnám obchodovati v našem státě. Poněvadž však ústavy naše pracovaly v Rakousku vždy velmi slabě a hned po publikaci mírové smlouvy své filiálky ve Vídni zrušily aneb projevily ochotu tak učiniti, má vláda naše volné ruce, prosté závazků k ústavům cizím.

Je-li i produkce domácích pojišťoven velmi slabá (12 1/2% až nejvýš 44%) a plyne-li z ní ještě zajišťováním domácího obchodu mnoho za hranice, jeví se závislost domácích pojišťoven na cizích ústavech jako zjev velmi povážlivý, jemuž by se mohlo pomoci utvořením svazu domácích pojišťoven, které by se navzájem dělily o risiko, vzájemně se podporovaly a zachránily tak převážnou část obchodů doma. A nebylo by věci na škodu, kdyby k tomu byly pojišťovny donuceny, stejně jako jsou nyní nemocenské pokladny i náhradní ústavy pensijní přinuceny zákonem tvořiti svazy ke vzájemné podpoře. Přestalo by škodlivé navazování styků našich domácích ústavů s jednotlivými ústavy vídenskými a peštskými pro převzetí jejich zdejších obchodů a s úmyslem umožniti těmto cizím ústavům spolupráci pod domácí firmou.

Podepsaní navrhují tudíž:

1. Budiž při ministerstvu vnitra utvořena pojišťovací rada, jak byla ve Vídni a je u nás v odboru sociálního pojišťování, která by byla ministerstvu nápomocna a bděla nad setřením všeobecně důležitých zájmů a která by se skládala z odborných pracovníků.

2. Buďtež pojišťovny vládou vyzvány, aby utvořily Svaz pro rozdělení risik navzájem, aby se zamezilo nedůstojnému odevzdávání doma získaných pojistek do nepřátelské ciziny.

3. Budiž co nejpřísněji postupováno při udělování nových koncesí jednotlivým ústavům cizím. Zásadní povolení všem ústavům rakouským působiti u nás na podkladě čl. 272 mírové smlouvy s Rakouskem budiž rozhodně odepřeno, poněvadž české pojišťovny se již usnesly, že nemají zájmu na působení ve Vídni.

Tento návrh budiž přidělen výboru soc. politickému a zároveň právnímu a finančnímu.

V Praze dne 15. prosince 1919.

Jos. Šolle, Dr. M. Hruban, Fr. Šabata,

B. Bezděk, Capka, Fr. Navrátil, Kadlčák, Zavoral, Myslivec, Šrámek,

Fr. Mlčoch, Jílek, Sedláček, Valoušek, Dr. Stojan, Dr. Novotný, Šamalík,

Ševčík, Čuřík, Dr. Mazanec, Dr. Kmeťko.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP