Ač průmysl tento byl u nás tak velice vyvinut
jako v málokterém z ostatních pevninných
států (zabírá 70% výroby v
býv. Rakousku a z celkového počtu zaměstnaných
na území naší republiky připadlo
70.000 osob) jest jedním z odvětví, jimž
není věnováno dosti pozornosti. Průmysl
oděvní u nás byl v rozmachu, konkuroval se
světovými trhy, dnes však hrozí mu katastrofa,
neboť ztracena byla zahraniční odbytiště.
Domácí konsum daleko nevyčerpává
výroby, vývoz zahraniční jest ztěžován,
a tvrdá opatření pro vývoz hotových
tovarů oděvních znemožňují
každý pokus o navázání bývalých
styků obchodních. Nenastane-li okamžitá
a řádná náprava - hlavně pokud
jde o dovoz surové bavlny, některých hotových
tkanin - (na příklad podšívek), jakož
i úpravu vývozu, jeho umožnění
a podporu pomocí našich zástupců v cizině,
jest obava, že budeme tlakem poměrů donuceni
přihlížeti bezmocně k tomu, jak naše
kvalifikované dělnictvo průmyslu oděvního,
nenalézajíc zde při svém povolání
obživy, bude hleděti zjednati si zaměstnání
v cizině.
Pokud jde o státní objednávky oděvu
a prádla pro vojsko a zřízence, nutno konstatovati,
že neposkytují dělnictvu přiměřené
náhrady, a že způsob zadávání
objednávek budí oprávněná roztrpčení.
Schází plánovité soustředění
všech dodávek, jimiž má býti kryta
potřeba státu, není účelného
plánu při rozdělování dodávek
(by nezaměstnanému a hladovějícímu
dělnictvu dostalo se nouzové práce), není
určitého spravedlivého klíče,
nýbrž v mnohých případech rozhodují
stranické momenty, nelze-li dokonce mluviti o korupci.
Na dodávkách účastno jest často
mnoho zprostředkovatelů, kteří stali
se ze státních dodávek milionáři,
a dělnictvo, jež svou prací umožnilo zisk,
trpí hladem. Dějí se případy,
že zřizovány dílny fingované,
to jest takové, ve kterých se nepracuje, nebo v
počtu až desetkráte menším, než
majitelé jejich udávají, strhujíce
na sebe dodávky, které pak sami si rozdělují,
a kořistí tak na úkor kvalifikovaného
dělnictva a rozmnožují jeho nezaměstnanost.
Má-li nastati náprava a má-li býti
poskytnuto mnoha tisícům chudých rodin, jejichž
osud nemůže býti státu lhostejný,
možnosti uhájiti nutnou existenci, má-li soustředěním
veškerých státních dodávek, vyloučením
protekčních, po případě korupčních
machinací dodávkových, uspořen býti
milionový zisk, který na úkor státu
a dělnictva vydělávají různí
zprostředkovatelé, má-li umožněn
býti a zprostředkován za hranicemi nákup
surovin a předmětů k výrobě
nutných, jakož i obnoveny bývalé obchodní
styky a získána bývalá odbytiště,
jest nutno, by svým vlivem zasáhla správa
státu.
Jedině ona může zřízením
zvláštního oděvního úřadu
státního, v jehož čelo a k jehož
řízení povolány by byly síly
odborné, které by měly plné pochopení
pro udržení a vzrůst tohoto důležitého
odvětví průmyslového, jakož i
pro potřeby dělnictva a uchování jeho
zdatnosti, a zachránily a udržely by dříve
kvetoucí průmysl oděvní.
Prostřednictvím státního úřadu
oděvního byl by státu zachován přímý
vliv i dozor nad účelným krytím potřeb
státních. Úřad neomezoval by se jen
na činnost kontrolní, nýbrž svou autorisací
státní byl by zárukou pro dovoz surovin a
vývoz tovarů, měl by vliv na jakost a cenu
jejich, což by umožněno bylo zřízením
vlastních státních dílen ve hlavních
střediscích tohoto průmyslu. V nich děla
by se v státní režii výroba, pokud by
nebyla přikázána živnostníkům
a živnostenským družstvům, kde ingerence
státní jistě by zaručovala řádné
pochopení pro kvalifikované dělnictvo.
Zřízení dílen jest v přítomné
době poměrně snadné, neboť bylo
by možno zabrati některé, téměř
prázdné továrny, jež z dob dřívějších
veškerým odborným zařízením
jsou opatřeny, jakož i ony dílny, jichž
majitelé fingují pracovní činnost
v nich.
Podepsaní proto navrhují: Slavné Národní
shromáždění, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, by v nejkratší
době zřídila státní úřad
oděvního průmyslu, jehož úkolem
budiž:
1. Dbáti toho, by veškerá potřeba státní
pro vojsko a státní zaměstnance, pokud se
týče šatstva a obuvi, byla soustředěně
a plánovitě kryta za přímého
vlivu státu.
2. Opatřovati nákup surovin a materiálií,
pokud toho vyžaduje účelná potřeba.
3. Zříditi ve hlavních střediscích
průmyslu oděvního vlastní státní
dílny, ve kterých by vyráběny byly
potřebné tovary.
4. Rozdíleti zbytek práce spravedlivě mezi
živnostníky a živnostenská družstva
hledíc k potřebám a zaměstnání
dělnictva.
Ve směru formálním budiž návrh
přikázán výboru zásobovacímu.