Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919

Tisk 2045.

Návrh

člena Národního shromáždění Josefa Ulricha, Ludvika Austa a soudr., aby byl vyšetřen finanční stav obci a aby byly uspořádány jejich poměry.

Při vstupu svém do Národního shromáždění prohlásila vláda ústy pana ministerského předsedy Tusara, že pečovati bude také o sanaci obecních financí. Prohlášení ono svědčí, že vláda jest si plně vědoma tísnivé situace, v níž jsou obecní finance. Finance obcí byly vždycky příliš úzce vyměřeny. Vznik obecního zřízení datuje se od doby, kdy ve většině obcí našich bylo ještě hospodářství naturální. Potřeby obce byly nepatrné, úřednictva bylo málo; nebylo známo, jaké úkoly na obce vznese rozmach průmyslu a obchodu, a jakou agendu budou musiti obce vykonávati v tak zvané »přenesené působnosti«. Obec zdroj svých příjmů opírala hlavně o výnos obecního jmění a přirážky k reálným daním. Později přistoupeno k tomu, že obcím dána možnost, aby hledaly zdroj příjmů v různých dávkách obecních. Stalo se tak zejména zákonem: Zákon ze dne 29. března 1873, č. 24 z. z. o dani ze psů, zákon ze dne 27. července 1874, č. 46. z. z. o dávkách nápojových, zákon ze dne 17. února 1889, č. 10. z. z. o poplatcích za udělení práva domovského, zákon ze dne 22. ledna 1891, č 14. z. z. o poplatcích za výkony obce ve věcech zdravotních, zákon ze dne 19. srpna 1893, č. 60. z. z. o dávkách z lihových nápojů, zákon ze dne 22. dubna 1896, č. 43. z. z. o vodních dávkách, jakož i jinými zákony a nařízeními (dávky z potravin na potravní čáře) a úpravou o dávkách obecních, provedenou zákonem ze dne 24. října 1899, č. 97. z. z.

Než všechna tato zákonná nařízení nebyla s to, aby obcím získala stálý a dostatečný zdroj příjmů. Důsledek toho byl, ze obce, nemajíce řádné úhrady pro vydání řádná, sáhaly k příjmům mimořádným, k výpůjčkám. Finanční stav obcí se proto rok od roku zhoršoval; válkou, která na obce kladla náklady opravdu mimořádné, stav financí obecních při poklesu reálních daní nabyl tvářnosti hrozivé.

To bylo zhoršeno ještě okolností, že obce byly nuceny pod tlakem Vídně upisovati na válečné půjčky veškeré finanční hotovosti fondů, obcemi spravovaných, ba ony upisovaly i takové částky, k jejichž úhradě bylo nutno uzavírati nové výpůjčky.

Uvážíme-li dnešní nejistotu osudu válečných půjček, a uváží-li se, jaké ohromné zatížení dopadlo na bedra obcí zákonem o úpravě právních a hospodářských poměrů úředníků obecních zákonem ze dne 23. července 1919, č. 443. sb. z. a n., a ještě připadne další úpravou požitků zřízenců a zaměstnanců obecních, jest dnešní situace obcí přímo katastrofální.

Že by obce samy o sobě mohly přivésti rovnováhu do zbědovaných svých financí nelze za dnešního stavu očekávati. Pomoci musí stát! Navrhovatelé jsou si plně vědomi toho, že nápravu nelze provésti zavedením snad nějaké nové nepřímé daně v podobě nové obecní dávky, a že, má-li dojíti k řádné úpravě financí obecních, musí otázka úhrady býti řešena na novém, pevném základě. Má-li se tak státi, jest nutno, by dříve byl s naprostou jistotou znám skutečný stav financí obecních. K léčení choroby nutno nejdříve znáti správnou diagnosu, by předepsán mohl býti vhodný, účinný lék. To lze provésti jedině řádným vyšetřením skutečného hospodářského stavu obcí. K tomu účelu jest třeba vypracovati řádnou, na zásadách vědeckých založenou, statistiku financí a hospodářství obecního, tuto statistiku prováděti pak systematicky i nadále. Vedení řádné statistiky financí obecních jest požadavek starý; byl vysloven již v programu konference pro statistiku obecní roku 1894. Obtíže řádného zpracování statistiky obecních financí byly však tak veliké, že nebylo možno do té doby dostáti řádně úkolu onomu. Příčiny obtíží byly hlavně:

a) v nejednotném vedení účtů nejen různých obcí, ale i v téže obci;

b) v samotných orgánech obecní správy;

c) v nedostatku zákonných opatření a v nedostatku exekutivy dohlédacích orgánů obecních.

Škody, které ze stavu tohoto vznikají, jak pro obce samé, tak i pro celý stát, jsou takového dosahu, že jest nejvýš. nutno, by přikročeno bylo k nápravě.

Z důvodů těchto navrhují podepsaní:

Slavné Národní shromáždění, račiž se usnésti:

1. Budiž vládou ihned vypracován a předložen návrh zákona o zásadách, jak prováděti šetření o stavu obecních financí a zříditi příslušnou statistiku. Budiž pak přikročeno bezodkladně k provádění. Při setření ať dbáno jest, by zjištěn byl skutečný hospodářský stav obcí, veškerá aktiva a pasiva, výše zadlužení, jeho právní titul i účel, stav podniků obecních i fondů, obcemi spravovaných.

2. Vládou budiž vydána podrobná, moderní, závazná instrukce o vedení obecního hospodářství pro města i obce venkovské.

3. Vládou buďtež v režii státní vydány jednotné a přehledné formuláře pro obecní účetnictví, přizpůsobené poměrům, jal obcí malých, tak i velkých a tyto formuláře buďtež obcím prodávány.

4. Vládou budiž předložen návrh zákona, na jehož základě stát poskytne obcím příslušné úhrady za výlohy vzniklé jí »přenesenou působností«.

5. Budiž zřízen zvláštní výbor, který by v součinnosti s výborem ústavním a finančním pracoval intensivně o sanaci financí obecních.

Ve směru formálním budiž návrh přikázán výboru ústavnímu.

V Praze 16. prosince 1919.

Josef Ulrich, Ludvík Aust,

Biňovec, Hrdlička, Marek, V. Johanis, Rud. Bechyně, A. Němec, Burian, Merta, Houser, Jaroš, Svěcený, Časný, Fr. Svoboda, Dr. Soukup, Ecksteinová, Pik, Zavadil, Dr. Meissner, Němeček, Hummelhans.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP