Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předlohou, kterou ústavní výbor předkládá Národnímu shromáždění, chce se docíliti toho, aby v každé obci byly založeny a vedeny stálé voličské seznamy tak, aby každou chvíli mohly býti provedeny volby do různých veřejnoprávních sborů, do kterých se bude volit podle těchto seznamů.

Stálé voličské seznamy mají své výhody i nevýhody.

Voličské seznamy, sestavené bezprostředně před volbou, opírají se o stav, jaký jest v této době, a volí pak v podstatě všichni občané, kterým volební řád přiznává právo volební.

Význam to má zvláště proto, že podmínkou volebního práva jest tříměsíční usedlost. Při stálých voličských seznamech může tato usedlost býti fakticky prodloužena až na devět měsíců, ježto mezi konečnou úpravou seznamů a volbou může uplynouti doba půl roku. V této době dlužno počítati s četnými změnami buď, že se zapsaní voličové z obce vystěhují, avšak k volbě musí býti připuštěni, nebo že opačně jiní do obce se přistěhují, zde již tři měsíce bydlí, avšak z účastenství při volbě jsou vyloučení, ježto do seznamů nemihli býti ještě zapsáni.

Výhody stálých voličských seznamů spočívají v tom, že reklamační řízní může býti důkladněji provedeno, že také výsledky mimořádné stížnosti, o které má v budoucnosti rozhodovati volební soud, dojdou výrazu v obsahu voličských seznamů, a posléze, že urychlí se volební řízení. Přípravné řízení volební, do kterého spadá ohlašování členů místních komisí, stížnost do sestavení jich, vyložení seznamů voličských a řízení reklamační vyžadovalo doby několika týdnů, v níž často reklamační komise ani nebyla s to všechny reklamace včas vyříditi, takže volba musela býti zrušena a celé přípravné řízení znovu provedeno. Stálými voličskými seznamy zjednoduší a urychlí se volební řízení, nejdůležitější stadium předvolebních prací, t. j. řízení přípravné, bude předem provedeno, takže volby budou moci býti provedeny nejdéle do 6 neděl počítajíc ode dne rozepsání. Vzhledem k poměrně velkému počtu voleb do různých sborů, s kterými v budoucnu sluší počítati, je záhodno, aby volební období, rozčeřující vlny veřejného života, bylo co nejkratší. Pomýšlí se na to, aby stálé voličské seznamy byly podkladem netoliko pro vol by obecní, nýbrž i pro volby do Národního shromáždění a župních zastupitelstev. Nastane-li rozpor mezi sborem zákonodárným, nebo župním zastupitelstvem a vládou a bude-li třeba odvolati se k lidu, bude v zájmu kontinuity ústavního života, aby nebyla doba bezparlamentální příliš dlouhá. Stálé voličské seznamy umožní, že ode dne rozpuštění zákonodárného sboru do jeho sejití nemusí uplynout doba delší dvou měsíců. Přes některé nevýhody stálých voličských seznamů ústavní výbor vzhledem k uvedeným přednostem jich rozhodl se doporučiti, aby stálé voličské seznamy byly řízeny.

Ustanovení o tom, kdo má býti zapsán do stálých voličských seznamů, kryje se v podstatě s ustanovením volebního řádu do obcí o právu voliti. Úchylky jsou tyto: Místo obratu užitého v obecním volebním řádě »bydlí v obci« bylo užito obratu »mají bydliště v obci«. Ač nechceme popříti, že obrat »bydlí v obci« měl značiti něco jiného, než »řádné bydliště« ve smyslu jurisdikční normy, byla tato změna proto učiněna, že nejvyšší správní soud stálou judikaturou výraz »bydlí« vykládá jako totožné s »bydlištěm v technickém slova smyslu, t. j. zdržování se na určitém místě s úmyslem míti tam trvalý pobyt«. (Nález ze dne 9. září 1919, č. 4008.) »Je-li místo pobytu voličova jeho bydlištěm, posuzovati lze podle vnějších okolností, ze kterých jest patrna vůle voličova , míti na onom místě trvalý pobyt« (týž nález). »Ne přestává bydleti v obci osoba již tím, že se dočasně z obce vzdálí, je-li z okolností patrno, že má úmysl do místa toho po odpadnutí příčiny, pro kterou se vzdálila, opět se vrátiti«. (Nálet ze dne 8. října 1919, č. 4922.)

Když v zákoně užito bylo nyní výrazu »bydliště« místo »bydlí« Ve smyslu, jaký mu dává Nejvyšší správní soud, nebylo vlastně třeba ustanovení § 2., odst. 2., o době ztrávené ve vojenské službě, neboť nedobrovolný nebo dočasný pobyt mimo bydliště nezbavuje občana bydlení v obci.

Ježto však vojenská služba není veskrze nedobrovolná, neboť ve válce mnoho osob vstoupilo do služby vojenské nebo k válečným úkonům dobrovolně, a ježto šlo o vyloučení jakékoliv pochybnosti pro laiky, kteří jsou povolání sestavovat: seznamy voličské, bylo ustanovení, že »doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení«, převzato z obecního volebního řádu, byť i dikce nebyla právnicky zcela přesná.

Právo vojínů bylo upraveno odlišně od práva osob občanských, aby byl jim ulehčen osobní výkon volebního práva. Ježto vojíni neurčují z vlastní vůle místo, ve kterém služebné jsou přikázáni, nebylo třeba tříměsíčního bydlení v obci, ve které mají býti zapsáni. Předloha uchyluje se tu od obecního volebního řádu, podle kterého vojíni měli volební právo v obci, ve které bydleli před narukováním. Mohlo by se proti této úchylce namítnouti, že při volbách budou rozhodovati vojíni, kteří toliko přechodně a nahodile jsou do obce službou přikázáni. Tato výtka může se týkati hlavně voleb do obcí a osad, nikoliv do župních zastupitelstev a do zákonodárného sboru, neboť při těchto vzhledem k velkým volebním okresům přesuny voličů nebudou míti velkého významu.

Než ani při volbách obecních toto nebezpečí nezdá se býti tak význačným, ježto v době, kdy budou konány budoucí volby stav vojska pravděpodobně bude mírový a sestavování seznamů voličských bude se díti delší čas před volbou, takže úmyslné přesuny vojska za účely politickými budou dosti ztíženy.

Poněvadž ukázalo se, že ustanovení vol. řádu do obcí o dosaženém 21. roku bylo v praxi vykládáno různě (někde byl prohlášen za směrodatný den rozepsáni voleb, jinde den vyložení seznamů voličských, jinde den voleb) ustanovuje se v zákoně výslovně, že je rozhodný den vyložení seznamů voličských. Jest to přirozeno, neboť seznamy voličské budou sestavovány každého půl roku, bez ohledu na to, zdali se podle nich volba vykoná.

Okolnosti, které vylučují ze zápisu do seznamů voličských jsou stejné jako okolnosti vylučující z práva voliti podle volebního řádu do obcí. Poněvadž § 3. obec. vol. řádu ustanovuje, že ztráta volebního práva nastává jen tehdy, byl-li trestný čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných, u přečinů a přestupků kromě toho teprve při druhém právoplatném odsouzení pro čin, pro který občan může býti vyloučen z práva volebního, nebylo toto ustanovení výslovně pojato do této předlohy. Přirozeně také účinnost trestního odsouzení pomíjí uplynutím doby, stanovené v § 3. ob. vol. ř., t. j. u zločinů nejdéle po třech letech, u přečinů a přestupků po roce, počítajíc ode dne ukončení trestu.

Vzhledem k stylisací bodu 3. bude působiti odsuzující výrok soudní jako důvod vylučující, byť i zněl toliko na ztrátu volebního práva do obcí.

Uvažováno bylo o tom, zdali jest případný obrat »ztráta volebního práva« a zdali by nebylo přesnější, kdyby bylo užito výrazu »vylučuje z volebního práva«. neboť jde o okolnost vylučující z volebního práva i osoby, které ho v době odsouzení ještě neměly. Výraz »ztráta volebního práva« obsažený v § 3. ob. vol. ř. svedl mnohé soudy k názoru, že mohou vysloviti »ztrátu volebního práva« jen u osob, které -volební právo měly, nikoliv u osob, které vzhledem k svému stáří, státnímu občanství a p. volebního práva nemohly míti. Tento názor jest ovšem pochybený. Doufáme, že zjednal jasno zákon ze dne 15. května 1919, č. 263 sb. z. a n., kterým se doplňuje trestní řád hledíc k výroku rozsudku o ztrátě volebního práva a výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 30. května 1919, č. 10732, podle nichž v každém případě, jde-li o trestný čin, který padá podle § 3. vol. ř. ob. na váhu, soud musí zkoumati, zdali byl spáchán z pohnutek nízkých a nečestných a zdali způsobuje ztrátu vol. právu. Ústavní výbor obával se, že by úchylka od terminologie, která již byla přijata, jak v ob. vol. ř., tak i v zákoně ze dne 15. května 1919, č. 263, sb. z. a n. - který mluví o »ztrátě vol. práva« vůbec, nikoliv pouze do obcí -, mohla vyvolati nové pochybnosti a spory. Proto podržel termín, v dřívějších zákonech obsažený.

Ústavní výbor veden byl snahou, upraviti tuto zákonodárnou látku jednotně pro celou republiku. Avšak nemohl v tomto bodě svého úmyslu provésti. Neboť na Slovensku obecní řád volební podle § 76. obec. vol. ř. ještě nevešel v platnost, a upravuje otázku, které trestné činy vylučují z vol. práva do obcí, nikoliv ob. vol. řád, nýbrž uherský trestní zákon a jeho ustanovení o »dočasném pozbytí politických práv« zvláště §§ 54. a 56. Až počne účinkovati na Slovensku obec. vol. řád a trestní řád doplněný zákonem ze dne 15. května 1919, č. 263 sb. z. a n., docílí se jednotnosti v celé republice.

Vytýkáno bylo, že při přečinech a přestupcích ze ziskuchtivosti spáchaných nastává ztráta volebního práva teprve při druhém odsouzení. To stalo se proto, že jednak tato látka je upravena rázně v trestním zákoně uherském a rakouském, že výraz »přečin« podle vojenského trestního zákona je označení jiné než přečin podle občanského trestního zákona, dále za četné přestupky diffamující jako přestupky proti veřejné mravopočestnosti, nezbavují podle platných zákonů trestních volebního práva, ba že ztráta ta nenastává ani při přečinu ze ziskuchtivosti spáchaném, jako je přečin kridy, dále že pod pojmem »podvodu« jsou zahrnuty i delikty nemajetkové a že jako přestupek krádeže stíhá se i takový čin, který v jiných státech jest kvalifikován jako pouhé nediffamující »odcizení«, a posléze nabyly změněny sazby směrodatné pro trestnost majetkových deliktů v obč. právu. Ústavní výbor setrval proto na řešením jaké bylo učiněno v obec. řádu volebním, ač uznává, že toto řešení není ideální. Avšak očekává, že trestní zákon upraven bude v dozírné době jednotně pro osoby občanské i vojenské a že při této příležitosti bude také jednotně kodifikována otázka následků trestního odsouzení pro politická práva.

Aby byl ulomen nejostřejší hrot, připojil ustanovení, že při přečinech cís. nař. ze dne 12. října 1914, č. 275. o lichvě nastává ztráta volebního práva již při prvém odsouzení.

§ tento řeší otázku, ve které obci má být zapsána do voličských seznamů osoba, která má několik bydlišť, neboť každý občan má býti zapsán a má míti volební právo toliko v obci jediné. Ústavní výbor usnesl se ponechati občanu takovému, aby sám se rozhodl, ve které obci chce do vol. seznamů býti zapsán.

Ustanovením § 4. jest toliko upraven způsob, jak mají občané s několika bydlišti býti zařazováni do vol. seznamů, nijak však se nepředbíhá otázce, v které obci mají právo odevzdati hlasovací lístek. Máme na mysli dva případy: 1. že volič přes ustanovení § 4. byl zapsán do vol. seznamů v několika obcích, v nichž má bydliště, a 2. že byl zapsán sice do voličského seznamu obce jediné, však jiné, než v které podle ustanovení § 4. zapsán býti měl. V prvním případě volič smí býti v kterékoli obci, ve které jest zapsán do vol. seznamů podle své volby. Ovšem, že smí voliti toliko v obci jediné. V případě druhém musí býti připuštěn v obci, ve které jest byť i proti své vůli - zapsán, právě tak jako občan, který, aniž by tu byly všechny podmínky § 1. byl neprávem zapsán do voličských seznamů některé obce.

Složení místní komise v podstatě odpovídá složení místní komise podle vol. řádu do obcí s úchylkou, že počet členů zvýšen je až na 8 a že jmenování bude se díti vždy na dobu tří let. Aby prvních seznamů voličských mohlo býti užito již k volbám do zákonodárného sboru, ustanovuje se, že první návrhy musí býti učiněny do 8 dnů ode dne, kdy zákon byl vyhlášen, a že proti prvnímu sestavení místních komisí platnému na dobu do 31. prosince 1920, není stížnost přípustná. Ustanovení § 7. v podstatě odpovídá vol. řádu do obcí.

První seznamy budou vyloženy 15. ledna 1920, tak aby volby do Národního shromáždění byly urychleny. Později budou se seznamy vykládati vždy půlletně: 15. června a 15. prosince.

Ustanovení volebního řádu obecního o rozmnožení seznamů voličských tiskem vedlo k pochybnostem. Mnoho obecních úřadů nevědělo si rady jak postupovati, když žadatel, seznav, že náklad za rozmnožený seznam jest příliš velký, nesloží požadovaného obnosu. Podle §u 15. obec. vol. ř. sice nemá být přihlášky jeho dbáno, avšak přes to byly spory, je-li povinen náklad zaplatiti, čili nic. Aby takové pochybnosti byly odstraněny, byla volena stylisace jiná. Žadatel, domáhající se rozmnožení seznamu voličského, musí složiti potřebnou částku ihned při své žádosti.

Neučiní-li tak, nebude žádosti jeho vyhověno. Žadatel jest povinen zaplatiti toliko takovou částku, která jest potřebná k úhradě režijních výloh výtisků jím objednaných. Nemůže proto obecní úřad žádati od něho částku libovolnou a nesmí zejména uvalovati na jednotlivého žadatele náklad větší, nežli činí režie výloh výtisků, jím objednaných. Omezí-li občan svou žádost na seznamy jednotlivých volebních obvodů, musí náklad na ně zvláště býti vypočten a nemohou žadateli býti započítány náklady, které jsou spojeny s tiskem voličských seznamů v celé obci.

Poněvadž obecní úřad v době podané žádosti nebude ještě věděti, kolik výtisků vůbec bude objednáno, a jaký náklad na jeden výtisk připadne, složí žadatel částku, která pravděpodobně bude potřebná k úhradě režijních výloh. Po dodání objednaných výtisků vyúčtuje obecní úřad s žadatelem složenou zálohu, při čemž smí mu účtovati toliko částku, která jest nutná k náhradě výtisků jím objednaných.

Zde ústavní výbor uchýlil se od ob. vol. řádu při otázce, jak naložiti s námitkami, které nevyhovují ustanovení, že jedny námitky smějí se týkati toliko jedné osoby. Podle obec. vol. ř. námitky nevyhovující tomuto ustanovení zákonnému vrátí se k opravě, kdežto podle návrhu ústavního výboru k námitkám, které se týkají několika osob se nepřihlíží. Stalo se tak proto, by bylo zamezeno sporům, do kdy jest možno námitky opraviti. Muselo by se tak státi ještě během lhůty reklamační. Připustiti opravu ještě po lhůtě reklamační umožňovalo by, že by se lhůta ta uměle prodloužila a že by nebylo ani dostatečně kontroly, zda-li nové námitky odpovídají námitkám prvním. Pokud lhůta reklamační neuplynula, může beztak každý reklamující své námitky opraviti. Není také záruky, že by námitky podané ještě dlouho před uplynutím lhůty reklamační byly obecním úřadem včas vráceny a záviselo by čistě od vůle obecního úřadu, zda-li námitky před uplynutím reklamační lhůty k opravě vrátí a umožní podateli opravu pochybených námitek.

Složení reklamační komise v podstatě odpovídá ustanovení obec. řádu volebního až na počet členů, který jest zvýšen na 8 až 12. Do sestavení reklamační komise jest přípustna stížnost i na poprvé, ježto řízení přípravné nezdrží.

Voličské seznamy budou vyloženy vždy od 15. června a od 15. prosince po 8 dnů. Pak se podle výsledků rozhodnutí reklamační komise znovu vyloží po 8 dnů ku konci července a ku konci ledna. Seznamy upravené řízením provedeným od 15. června do konce července budou základem pro volby, které se vykonají v době 1. srpna až do 31. ledna následujícího roku a seznamy upravené řízením provedeným mezi 15. prosincem a koncem ledna budou základem pro volby, při nichž se hlasy odevzdají v době od 1. února do konce července. Úmyslně bylo užito obratu »hlasy odevzdají« místo »vykonají se volby«, aby nevzešel spor, jakých seznamů má býti užito, když se volby rozepíší po prvním únoru resp. 1. srpnu. Den rozepsání voleb není směrodatný, nýbrž den odevzdání hlasů.

Poněvadž jest možno, že některé volby vykonají se až několik měsíců po konci ledna neb července a že mezi tím i volební soud vyřídí stížnosti, které do obsahu seznamů voličských byly podány, má býti k těmto výsledkům přihlédnuto, avšak jen tehdy, když byly obecnímu úřadu oznámeny a úředně doloženy nejméně desátý den přede dnem volby.

Ustanovení toto uchyluje se od obecního vol. řádu a to proto, aby neúčast v komisích nemohla zabrániti jednání.

Ústavní výbor navrhuje, aby Národní shromáždění usneslo se na tomto zákoně:

V každé obci zřídí se stálé seznamy voličské.

Do stálých seznamů voličských buďtež zapsáni všichni státní občané Československé republiky, bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 21. rok věku, mají bydliště v obci aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou podle § 3. tohoto zákona výslovně vyloučeni.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech, nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

Vojíni buďtež zapsáni do voličských seznamů obce, ve které jsou službou přikázání v den vyložení seznamů voličských.

Vyloučeni jsou:

1. kdož právoplatným výrokem soudním zbaveni byli práva volně nakládati svým majetkem;

2. kdož upadli v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ti, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené;

3. kdož právoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzeni byli pro takový trestný čin, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva do obcí.

Při přečinech cís. nař. ze dne 12. října 1914, č. 275 ř. z. o lichvě, nastává ztráta volebního práva již při prvním odsouzení;

4. kdož jsou v donucovací pracovně.

Každý občan může býti zapsán pouze v obci jediné. Má-li občan několik bydlišť přísluší mu rozhodnouti se, ve které obci chce býti zapsán do voličských seznamů.

Voličské seznamy sestaví a vede v stálé patrnosti místní volební komise, která se zřídí pro každý volební obvod (§ 7.).

Místní volební komise skládá se ze starosty obce nebo jeho zástupce jím jmenovaného, jako předsedy a ze čtyř až osmi přísedících.

Přísedící a náhradníka za každého přísedícího jmenuje dohlédací úřad politický po prvé na dobu do 31. prosince 1920, po té na dobu tří let; při jmenování a při doplňování členů komise během období přihlížej k tomu, aby podle možnosti všechny strany a to rovnoměrně byly v komisi zastoupeny a dbej při určování osob návrhů stran.

Strany podejtež návrhy po prvé do 8 dnů, ode dne, kdy zákon byl vyhlášen, po té vždy nejpozději 1. prosince onoho roku, ve kterém končí tříleté období.

Při doplňování komise vyzve úřad stranu, jejíž člen odpadl, aby do osmi dnů podala návrh. Do rozhodnutí úřadu mohou si stěžovati strany, návrh podavší, do tří dnů ode dne, kdy byly vyrozuměny. Nadřízený úřad politický rozhodne s urychlením a s konečnou platností. Proti prvnímu jmenování na dobu do 31. prosince 1920 stížnost jest nepřípustna.

Politický úřad dá nejméně osm dnů před 1. prosincem onoho roku, ve kterém končí tříleté období, obecním úřadem vyvěsiti po dobu osmi dnů vyhlášku, ve které budiž uveden počet místních komisí a buďtež strany poučeny, do kdy a u kterého úřadu mohou navrhnouti členy místních komisí a komise reklamační (§ 11.).

Obce, které nemají více než 5000 obyvatelů, tvoří jediný obvod volební a sestaví se v nich jediný seznam voličský a to po dle popisných čísel domů, nejnižším číslem počínajíc, a v domech podle abecedního pořadu voličů.

Obce s více než 5000 obyvatelů rozdělí politický úřad dohlédací na několik obvodů volebních. Pro každý z těchto obvodů sestaví se zvláštní seznam voličský, a to podle abecedního pořadu ulic a náměstí do obvodu pojatých, v ulicích a náměstích podle čísel domovních a v domech podle abecedního pořadu voličů.

Voličové buďtež vyznačeni příjmením, jménem, dnem a rokem narození a zaměstnáním.

Přípravné práce pro sestavení voličských seznamů vykoná obecní úřad.

Seznamy buďtež vyhotoveny ve čtyřech stejnopisech, které i s případnými dodatky podepíší všichni členové místní komise. Odepření podpisu nečiní voličský seznam neplatným.

Starosta obce zašle před vyložením jeden stejnopis voličských seznamů politickému úřadu dohlédacímu, u něhož je zřízena pro dotčenou obec reklamační komise (§ 11.); další tři stejnopisy vyloží k veřejnému nahlédnutí po dobu osmi dnů, a to každoročně 15. června a 15. prosince, evnt. následujícího dne všedního. Po prvé vyloženy buďtež seznamy 15. ledna 1920. Do dne veřejného vyložení buďtež místní komisí v seznamech voličských provedeny veškeré změny, během uplynulého pololetí nastalé.

Vyložení seznamů voličských oznámí starosta obce veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým; vyhláška budiž v obci a osadách veřejně vyvěšena po celou dobu reklamační a to počínajíc dnem před touto lhůtou.

Ve vyhlášce budiž uveden počáteční a konečný den osmidenní lhůty, místo a hodiny, kde a kdy možno každému v seznamy nahlédnouti a buďtež v ní občané poučeni, že v této osmidenní lhůtě mohou u obecního úřadu proti vyloženým seznamům podati námitky.

Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně tři hodiny denně; v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, a to v sobotu i v hodinách poledních, v neděli od 8. do 12. hodiny polední.

Do seznamů má každý právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva.

Po touž osmidenní dobu v obcích o více než 20.000 obyvatelů starosta dá, počínajíc 15. červnem 1920, v každém domě vyvěsiti seznam voličů v domě tom bydlících.

Na správné dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise.

V obcích s více než 5000 obyvatelů, budiž seznam voličů k žádosti kteréhokoliv občana včas rozmnožen a nejdéle první den reklamační lhůty vydán.

Kdo se domáhá rozmnoženého seznamu voličského, oznam to starostovi obce nejdéle osmý den přede dnem vyložení. Při tom žadatel složiti musí v hotovosti částku pravděpodobně potřebnou k úhradě režijních výloh výtisků jím objednaných. Ne složí-li částky té, nebude žádosti jeho vyhověno. Po dodání výtisků vyúčtuje obecní úřad se žadateli složené zálohy.

Za stejných podmínek na žádost se rozmnoží a vydávají i případné dodatky k voličským seznamům.

Žadatel může se domáhati rozmnoženého seznamu též jen ohledně jednotlivých volebních obvodů.

Nezaplacené režijní výlohy vymáhají se politickou exekucí.

Námitky proti vyloženým seznamům voličským dlužno podati písemně u obecního úřadu ve lhůtě v §u 8. uvedené.

Osoby nemohoucí psáti mají právo podati je ústně u obecního úřadu, který jest povinen námitky s nimi sepsati.

Právo podati námitky přísluší občanům, kteří buď ve voličských seznamech již zapsáni jsou, anebo se domáhají, aby byli do voličských seznamů zapsáni.

Námitky mohou býti podány buď proto, že občan byl neoprávněně zapsán nebo proto, že občan k volbě oprávněný do voličských seznamů zapsán nebyl, nebo že volič nesprávně jest označen.

Jedny námitky smějí se týkati pouze jedné osoby; k námitkám ustanovení tomu nevyhovujícím se nepřihlíží.

Strana jest povinna uvésti v námitkách skutečnosti k jejich odůvodnění a má podle možnosti osvědčiti správnost skutečností tvrzených.

Jde-li o námitky proti zápisu voliče, budiž mu ihned námitka oznámena s doložením, že může do tří dnů podati u obecního úřadu své vyjádření písemně, nebo, nemůže-li psáti, též ústně.

K rozhodování o námitkách podaných proti voličským seznamům zřídí se reklamační komise u okresního úřadu politického, pro města statutární u politického úřadu přímo nadřízeného.

Komise skládá se z předsedy, kterým jest přednosta politického úřadu nebo úředník jím určený a z osmi až dvanácti přísedících. Přísedící a náhradníka za každého přísedícího jmenuje předseda reklamační komise po prvé na dobu do 31. prosince 1920, po té na dobu tří let.

Při jmenování přihlížej k tomu, aby podle možnosti všechny strany a to rovnoměrně, byly v komisi zastoupeny, a dbej při určování osob návrhů stran. Strany podejtež návrhy po prvé do osmi dnů ode dne, kdy zákon byl vyhlášen, po té vždy nejpozději 1. prosince onoho roku, ve kterém končí tříleté období. Při doplňování komise vyzve úřad stranu, jejíž člen odpadl, aby do osmi dnů podala návrh.

Do rozhodnutí úřadu mohou si stěžovati strany, návrh podavší, do tří dnů ode dne, kdy byly vyrozuměny.

Nadřízený úřad politický rozhodne s urychlením a s konečnou platností.

Obecní úřad předloží námitky i s vyjádřením dotčeného voliče spolu se všemi stejnopisy seznamů nejdéle čtvrtý den po uplynutí lhůty reklamační předsedovi reklamační komise. Reklamační komise rozhodne o námitkách do 14 dnů ode dne předložení s platností konečnou, opraví voličské seznamy, podepíše je, sdělí svá rozhodnutí s obecním úřadem, aby je oznámil těm, jichž se týče, a vrátí opravené tří stejnopisy seznamů obecnímu úřadu.

Obecní starosta vyloží opravené seznamy voličské k veřejnému nahlédnutí (§ 8.) po osm posledních dnů měsíce července, pokud se týče ledna: po prvé po osm posledních dnů měsíce února 1920.

Proti rozhodnutí reklamační komise možno si stěžovati k volebnímu soudu.

Řízení před volebním soudem upravuje zvláštní zákon.

Podle stálých seznamů voličských provedou se volby do obcí, osad a do oněch sborů, o nichž tak bude stanoveno zvláštními zákony.

Voličské seznamy upravené řízením, které podle § 8. má býti zahájeno 15. prosince, budou podkladem pro volby, při nichž hlasy se odevzdají v době ode dne 1. února do 31. července následujícího rolu, a seznamy upravené řízením, které má býti zahájeno 15. červnem, pro volby, při nichž se hlasy odevzdají v době ode dne 1. srpna téhož roku do konce ledna roku následujícího. Voličské seznamy, upravené řízením, které má býti zahájeno 15. ledna 1920, budou podkladem pro volby, při nichž hlasy se odevzdají v době od 1. března do 31. července 1920.

K výsledkům řízení před volebním soudem přihlédne se toliko potud, pokud obecnímu úřadu bude dodáno úředně nebo stranou rozhodnutí volebního soudu nejméně desátý den přede dnem volby. Změny tím nastalé provede ve voličských seznamech místní komise.

Komise v §§ 5. a 11. jmenované mohou se platně usnášeti za přítomnosti každého počtu členů.

Rozhodují nadpoloviční většinou hlasů; předseda hlasuje toliko, jsou-li hlasy rovny. Členové komisí, kteří utrpí újmu na výdělku, mají nárok na odškodné za stejných podmínek, jako členové obecních zastupitelstev. Odškodné platí členům místních komisí obec, členům reklamačních komisí stát.

Veškerá podání, protokoly, námitky, stížnosti podle tohoto zákona a přílohy k ním jsou prosty kolku.

Formuláře seznamů voličských a vyhlášek dodá správa státní zdarma.

Kdyby starosta obce, obecní úřad, nebo místní komise, nevykonali povinností tímto zákonem jim uložených, jest státní správa oprávněna učiniti vhodná opatření na vrub obce.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra.