Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ministr financí předložil Národnímu shromáždění jménem vlády na sklonku správního roku návrh, kterým žádá

I. aby byly do státního rozpočtu na rok 1919 dodatečně pojaty některé položky, a

II. aby byl přiměřeně změněn finanční zákon ze dne 27. června 1919, č. 433. sb. z. a n.

Rozpočtový výbor pojednal ve dvou schůzích, konaných dne 10. a 11. prosince t. r., za přítomnosti p. ministra financí vládní návrh a došel k seznání, že důvody, kterými vláda opírá předložení tohoto dodatečného rozpočtu, jsou správné. Po projednání státního rozpočtu na r. 1919 doznalo státní hospodářství značných změn různými zákony, vládními nařízeními, aneb usnesením ministerské rady, čímž vznikly jednak nové státní potřeby, jednak také se zvýšily některé státní příjmy. Kromě toho byla oblast našeho státu mírovou konferencí rozšířena o Karpatskou Rus, pro kterou v pravidelném rozpočtu, v měsíci červnu schváleném, nebylo učiněno žádné rozpočtové opatření. Byly proto pojaty do rozpočtového dodatku všechny zmíněné změny, aby státní rozpočet, doplněný tímto dodatkem, jevil obraz celkového státního hospodářství ve správním roce 1919, pokud lze vůbec toho v rozpočtu dosíci.

Rozpočtový výbor, který ocenil v červnu t. r. pohotovost státní správy a zásluhu p. ministra financí, že po půlletém trvání státu byl s to předstoupiti před N. S. s pravidelným státním rozpočtem, jednak uznal nyní správnost kroku, kterým vláda rozpočet hledí ústavně doplniti v těch kapitolách, titulech a paragrafech, ve kterých schválený rozpočet se ukázal nevystačujícím, jednak vzal s uspokojením na vědomí sdělení p. ministra financí, že v několika dnech bude vláda s to, za krátkou dobu 6 měsíců po vytištění prvního podrobného rozpočtu, předložiti N. S. druhý státní rozpočet na r. 1920 nejen v přehledu, nýbrž í se všemi podrobnostmi.

Jedna okolnost formální nemile se dotkla rozpočtového výboru, totiž ta, že vláda si přála, aby rozpočtový výbor podal o dodatečném rozpočtu zprávu do 48 hodin. Tento požadavek neměl býti vysloven jednak vzhledem k důležitosti a politickému významu, jaký má státní rozpočet, jednak proto, že rozpočtový výbor, který v červnu během 10 dnů projednal v nepřetržité řadě schůzí celý státní rozpočet na r. 1919, jistě i bez uložené lhůty byl si sám vědom své povinnosti.

Vždyť možno vlastně souditi, že v těch kapitolách, titulech a paragrafech rozpočtových, kde vláda po vyčerpání povolených sum, byla nucena vydávati dále, nastal stav ex lex a ten odstraniti bylo povinností vlády předložením dodatku a povinností N. S. jest dodatek k rozpočtu posouditi a co nejdříve vyříditi.

Že první ministr financí naší republiky odhadl první rozpočet státní tak, že bylo nutno přijíti s dodatečným rozpočtem, nemůže býti výtkou, protože totéž by se muselo přihoditi každému ministru státu nově konstruovaného, bez přesných hranic, a v době ještě válečné. Tento zjev možno s určitostí očekávati ještě v letech dalších a jest si jen přáti, nastane-li příště ta nutnost, aby vláda časněji o dodatečné povolení rozpočtu zakročila.

Dodatkový rozpočet možno charakterisovati jako rozpočet dále trvajícího válečného stavu, neboť z celkové, dodatečně požadované, částky, která činí 1901 milionů K, připadají téměř dvě třetiny, t. j. 1235 milionů K, jedině na výdaje ministerstva národní obrany a na »válečná opatření«, kdežto zbývající jedna třetina vydání je žádána pro ostatní 23 kapitoly rozpočtové.

Celkem se požaduje v předloženém dodatku ke státnímu rozpočtu na rok 1919 částka

z čehož připadá na vydání řádná

a na vydání mimořádná

Protože veškerá vydání podle čl. I. finančního zákona ze dne 27. června 1919, č. 433. sb. z. a n., byla stanovena částkou

z čehož na vydání řádná určeno

a na vydání mimořádná

zvyšují se tyto posledně tři uvedené položky předloženým dodatkem takto:

veškerá vydání budou činiti:

z toho připadá na vydání řádná

a na vydání mimořádná

Státní příjmy podle čl. III. finančního zákona ze dne 27. června 1919, č. 433. sb. z. a n., byly stanoveny sumou

z čehož řádné příjmy rozpočteny částkou

a mimořádné příjmy penízem

Dodatkem k rozpočtu se stanoví nové další příjmy, celkem

a to v příjmech řádných

v příjmech mimořádných

Tím se zvyšují veškeré státní příjmy na

a sice v příjmech řádných na

a v příjmech mimořádných na

Jeví se tedy v státním hospodářství řádném přebytek

kdežto v mimořádném hospodaření je schodek

Z toho vyplývá pro celkové státní hospodářství ve správním roce 1919 rozpočtový schodek

Článkem V. finančního zákona ze dne 27. června 1919, č. 433. sb. z. a n., obdržela vláda zmocnění k opatření peněz až do částky

Jelikož předloženým dodatkem celkový schodek se zvyšuje na

jest nutno úvěrní zmocnění vlády zvýšit o

tak že celkové úvěrní zmocnění vlády bude činiti

Během jednání ve výboru vysloveny byly četné názory, z nichž aspoň nejpodstatnější buďtež stručně uvedeny:

Co se konstrukce rozpočtu týče, projeveno bylo přání, aby v příštích rozpočtech hleděla vláda rozlišovati mezi vydáními investičními a vydáními provozovacími.

Vydání činěná na oblast Karpatské Rusi by bylo záhodno ve všech oborech státní správy vésti v patrnosti spolu s příslušnými příjmy.

Ježto položka ministerstva národní obrany nesmírně zatěžuje rozpočet, jest žádoucno, jednak aby velká vydání na opatření vojenských potřeb byla rozvržena pokud možno na řadu roků, jednak aby s povolenými penězi bylo hospodařeno co nejšetrněji.

Vzhledem ke zprávám o odevzdání korespondenční kanceláře soukromé společnosti, měla by vláda se dotázat o této věci Národního shromáždění.

Ministerstvo pro věci zahraniční má ustanovovati úředníky u vyslanectví a konsulátů v dorozumění s ministerstvem obchodu, financí i zemědělství.

Na úřední orgány výkonné jest žádoucna parlamentní kontrola, jak o to usilují četné návrhy, podané v Národním shromáždění.

Instituci hospodářských rad, kterou někteří členové výboru oceňují, by bylo záhodno přesněji vymeziti, protože s druhé strany se její ústavní oprávněnost popírá a také Národní shromáždění již jedenkrát k návrhu rozpočtového výboru finanční oporu ji odepřelo.

Některé z těchto názorů i jiné o věcech drobnějších byly předneseny ve formě resolucí, které rozpočtový výbor schválil a doporučil Národnímu shromáždění k přijetí.

Rozpočtový výbor ke konci svého jednání se usnesl:

Slavné Národní shromáždění, račiž schváliti:

I. dodatečné pojetí připojených položek do státního rozpočtu na r. 1919 podle návrhu vládního;

II. změnu článku I., III. a V. finančního zákona ze dne 27. června 1919, č. 433. sb. z. a n.;

III. přiložené resoluce.