Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Daň z vyššího služného, která podle § 233 zákona o přímých daních osobních vedle daně z příjmů zatěžuje celý příjem ze služného, je-li tento příjem vyšší nežli 6400 K, a to procentem stoupajícím od 0.4 % při služném 6400 K do 6% při služném nad 30.000, a která jest spolu základem pro přirážky samosprávných svazků, byla břemenem snesitelným v dobách před válkou, kdy služební příjem velké masy veřejného i soukromého úřednictva nedosahoval ani dolní hranice této daně a služné nad 15.000 K, nebo dokonce 20.000 K, bylo řídkou výjimkou a znamenalo již značný blahobyt. V dnešních platových a drahotních poměrech je však daň tato břemenem nesnesitelným, zejména uváží li se, že k dani z příjmů, vedle ní placené, zavedena byla válečná přirážka v r. 1916 a že nedávným usnesením Národního shromáždění byla, r. 1919 počínajíc, tato přirážka ještě značně zvýšena. K tomu přistupuje, že také samosprávné přirážky mají tendenci vzestupu.

Daňové zatížení služného 10.000 K činí dnes:

Při služném 15.000 K činí:

Při služném 20.000 K činí:

to jest 21.1% příjmu; kdežto příjem z jiných zdrojů podroben jest v dani z příjmův o válečné přirážce stejnému zatížení přibližně teprve při sumě 52.000 K a příjem ze mzdy 20.000 K, dnes v dělnických domácnostech nikoli vzácný, zdaněn je pouze 1029 K, t. j. přibližně 5%.

A při tom daň úředníkova vybírá se srážkou ze služného do posledního haléře, kdežto vybrání daně u dělníka je podle doznání finanční správy velmi často pochybné.

Hledíce na potřebu, aby naše soustava daňová stala se ke všem občanům stejně spravedlivou, navrhují podepsaní: Národní shromáždění, račiž uložiti vládě, aby v nejbližší době předložila návrh zákona, jímž by daň z vyššího služného jako daň státní i jako základ samosprávných přirážek rokem 1919 počínajíc, byla zrušena.

Návrh budiž přikázán výboru finančnímu.