V měsíci září 1919 utvořena
byla Velká Břeclava připojením židovské
obce břeclavské a Staré Břeclavy a
má dnes 15.000 obyvatel.
Břeclava leží těsně na hranících
rakouských a podloudný pohraniční
obchod, jejž přese všechna opatření
nebylo dosud možno zameziti, zaviňuje, že ceny
všech životních potřeb v městě
tomto jsou mnohem vyšší, nežli v jiných
městech, položených dále od hranic,
byť obyvatelstvem stejně početných.
Břeclava je důležitý a silně
frekventovaný uzel železniční a množství
projíždějících cizinců,
zejména rakouských Němců, Poláků
a polských židů, kteří pro kontrolu
pasů musí se v městě zdržet i
několik hodin, skupuje vše, co skoupiti se dá.
Tím zaviňují nedostatek zboží,
zvýšení cen, ke kterému ostatně
sami přispívají, platíce ceny tak
vysoké, že místní obyvatelstvo s nimi
konkurovati nemůže.
Vedle toho jest Břeclava městem se silně
vyvinutým průmyslem, jehož dělnictvo
také má nesporný vliv na nákup potravin
a jejích ceny.
Důvody tyto uznala již železniční
správa, přiznavši úředníkům
a zřízencům železničním
aktivní přídavek II. třídy.
Není tedy příčiny, proč by
také státní úředníci
neměli dostati týž aktivní přídavek.
Z důvodů těch navrhují podepsaní:
Slavné Národní shromáždění,
račiž se usnésti:
Město Břeclava zařaďuje se do II.
stupně aktivních přídavků.
Návrh tento přikázán budiž výboru
státně - zřízeneckému.