Zákonem ze dne 27. června 1919, č. 372 sb.
zák. a nař., bylo vysloveno, že se soudní
sluhové a podúředníci, kteří
do dne 1. ledna 1919 vykonali zkoušky předepsané
pro soudní kancelářské úředníky,
totiž buď
I. zkoušku kancelářskou a knihovní,
nebo
I. zkoušku kancelářskou, zkoušku pro konceptní
pomocníky, nebo
II. zkoušku kancelářskou, jmenují kancelářskými
úředníky a zařaďují do
hodnostních tříd tímtéž
způsobem jako kancelářští oficianti
zkoušení.
Při projednávání tohoto zákona
měl státně zřízenecký
výbor na mysli, aby soudním sluhům a podúředníkům
dostalo se práva, jehož za staré rakouské
a vojácké vlády neměli, aby jim bylo
nahrazeno to, oč jmenovaným systémem za staré
vlády byli zkráceni, a proto členové
státnězřízeneckého výboru,
hlasujíce pro zákon ten, chtěli pomoci těmto
stále odstrkovaným soudním zaměstnancům.
Při projednávání řečeného
zákona bylo pevným úmyslem členů
výboru, aby povýšení dostalo se všem
kvalifikovaným soudním sluhům a podúředníkům,
a nikoli jen těm, kteří vykonali dvě
zkoušky, ježto byli toho mínění,
že složení I. zkoušky kancelářské
za staré rakouské vlády opravňovalo
dosáhnouti místa kancelářského
úředníka - a opravňuje ještě
dodnes - a byl-li proto takový modus a toto ocenění
za vlády rakouské možné, tím
spíše musí býti za vlády demokratické.
Nemůže býti přece popíráno,
že vykonání I. kancelářské
zkoušky není průkazem kvalifikace.
Státnězřízenecký výbor
nevyloučil ze zařadění do hodnostních
tříd ani oficiantů beze zkoušek a proto
by bylo nespravedlivo, aby, co jednomu stavu soudních zaměstnanců
dává beze zkoušky, druhým, i kdyby to
byli jen zřízenci, tuto výhodu odnímal.
Zpráva státnězřízeneckého
výboru ze dne 21. května 1919 a dodatek ze dne 25.
června 1919 (tisk č. 599) vylučuje pochybnosti
o tom, jakého úmyslu byli členové
státnězřízeneckého výboru
při projednávám tohoto zákona. Vždyť
jednáno bylo o úpravě poměrů
služebních soudních sluhů a podúředníků
kvalifikovaných počtem 154. Vláda sama nečinila
námitek proti tomu, aby tento počet došel svého
zaslouženého postupu, a nebyl jí ani výpočet
výdajů překážkou k uskutečnění
zákona.
Tím, že do zákona byla vsunuta slova »jako
zkoušení«, nebyl zákon nijak změněn
v neprospěch oněch s jednou zkouškou, a státnězřízenecký
výbor, přistoupiv na tento doplněk zákona,
neměl potuchy o tom, že by změnou tou mělo
postiženo býti soudní zřízenectvo
pouze s jednou vykonanou zkouškou, že by totiž
tito úředníci neměli býti výhody
jeho účastni.
Členové státnězřízeneckého
výboru, přijavše do navrženého
zákona slovíčko »jako zkoušení«,
byli toho pevného přesvědčení,
že hlasují pro zákon, jenž postaví
na roveň dosavadním kancelářským
úředníkům všechny kvalifikované
soudní sluhy a podúředníky, tedy i
ty s jednou zkouškou, a že mají oni, jak jest
zákonem o oficiantech ze dne 13. února 1919, č.
89 sb. zák. a nař., podle § 2. odst. 2. stanoveno,
právo, žádati o své zařadění
buď podle celkové doby služební anebo
podle doby, uplynulé od zkoušky, zkrátka voliti
výhodnější zařadění
pro sebe.
Prováděcí nařízení ze
dne 1. října 1919 č. 534 sb. zák.
a nař., nevystihlo tudíž pravého úmyslu
zákona ze dne 27. června 1919, jde snad pouze o
mylný výklad. Ale jak již bylo vylíčeno,
nezvratný úmysl budovatelů zákona
bylo: připomoci všem kvalifikovaným soudním
sluhům a podúředíkům, kteří
zaslouží, by poměry jejich byly upraveny nejméně
tak, jako kancelářským oficiantům;
jde o zřízence s několikaletou dobou služební,
lidi pracovité a spolehlivé, a příslušné
odvětví státní správy plněním
úmyslu zákona zjedná si vděčnost
tohoto zaměstnanectva, a samo obdrží pracovníky
spolehlivé a dobré, jmenujíc je úředníky.
Bude-li trvati vláda na svém prováděcím
nařízení ze dne 1. října 1919,
spáše bezpráví na těchto malých
zřízencích a poruší bezesporně
i zákon ze dne 27. června 1919.
Podepsaní, uvádějíce toto vládě
na vědomí, táží se:
Jest vláda ochotna provésti bezodkladně zákon
ze dne 27. června 1919, č. 372 sb. zák. a
nař., tak, jak byl míněn, totiž aby
i soudní sluhové a podúředníci
s jednou zkouškou jmenováni byli v tomtéž
způsobu jako soudní sluhové a podúředníci
s dvěma zkouškami kancelářskými
úředníky?