Potřeby nynější doby vyžadují
některých nutných změn trestních
řádů v naší republice platných,
které nelze odkládati až do doby, kdy bude
možno jednotně upraviti nový trestní
řád, platný pro celou republiku.
Snaha ulehčiti soudům a uvésti ustanovení
obou trestních řádů v souhlas vede
k těmto změnám.
Dosavadní předpisy rakouského trestního
řádu o tom, jak má býti naloženo
žádostmi za milost, byly ponechány; pouze byl
§ 411. přesněji stylisován podle praxe,
jež jeho výklad upravila. Doplněn byl obdobnými
předpisy o žádostech za abolici, kterých
dosud nebylo a jichž potřeba byla pociťována.
Při tom bylo řízení o žádostech
za abolici svěřeno státním zastupitelstvům,
jimž i jinak náleží rozhodovati o zavedení
nebo zastavení trestního řízení.
Podobné předpisy se zavádějí
i na Slovensku a byl proto § 514. uh. tr ř., který
jedná o žádostech za milost, stylisován
souhlasně s § 411. rak. tr. ř.
Bylo třeba jednotně upraviti ustanovení o
lhůtách u nás a na Slovensku. Trestní
řád platný na Slovensku přizpůsobuje
se tu předpisům našeho trestního řádu,
ve kterém se pouze mění ustanovení
o tom, které poslední dny lhůty se do ní
nevčítají. Nové ustanovení
vyhovuje více praktické potřebě ve
státu, ve kterém jsou různá vyznání
náboženská a ve kterém se počítá
i podle různého kalendáře.
Změna ta má jednak odpomoci nynějšímu
velikému nedostatku soudcovských sil, jednak má
přizpůsobiti náš trestní řád
trestnímu řádu platnému na Slovensku.
Změna ta snad jest teoreticky jistou nevýhodou pro
obžalovaného nebo obviněného, ale tím,
že se získá sil, budou moci soudci věnovati
více času jednotlivé věci, kterou
bude možno pak důkladněji a spravedlivěji
posouditi. Mírnost našich soudců vylučuje
obavu, že by změnou tou postavení vinníků
mohlo býti nějak stíženo. Ostatně
zavádí se změna ta pouze na dobu přechodnou,
do konce roku 1921. Zkušenost pak ukáže, osvědčí-li
se čili nic.
Dodatek je nutným tím, že v našem jednotném
státu platí dvojí právo, takže
mohou vznikati kolise, podle kterého práva má
býti obviněný souzen.
Důvodem změny je ta okolnost, že ustanovením
se československého státu pravomoc nejvyššího
soudu byla rozšířena na celou oblast naší
republiky i na Slovensko, kde dosud platí jiné právo
§ 29. tr. ř. zák. čl. XXXIII. z roku
1896 byl přizpůsoben §§ 62. a 63. našeho
trestního řádu.
Novější zákony zavedly jako následek
některých trestných činů propadnutí
věci. Aby tento výsledek byl zajištěn,
bylo třeba doplniti ustanovení § 98. a 143.
tr. ř.
Ustanovení o kolusní vazbě v § 175 č.
3. našeho trestního řádu a v č.
3. § 141. uher. tr. ř. bylo třeba uvésti
ve shodu. Ustanovení našeho trestního řádu
šlo tu příliš daleko, kdežto ustanovení
uherského trestního řádu nevyhovovala
zase praktické potřebě.
Změna zjednodušuje sepisování rozsudků
a zavádí se v obou trestních řádech.
Poplatky tlumočníků byly v našem trestním
řádě dosud nedostatečně upraveny
a proto bylo třeba tlumočníky co do poplatků
na roven postaviti znalcům.
Ve shodě se zákonem z 28. května 1919, č.
306. sb. zák. a nař. se zrušuje tento paragraf.
Změna předpisu § 406. odstraňuje zbytečné
dopisování a podobné ustanovení bylo
třeba pojati i do § 482.
Důvodem této změny jest snaha ulehčiti
soudům. V případech tu vytknutých
není třeba sepisovati protokol a rozsudek, vždyť
obé děje se jen pro spisy. Na místě
nich stačí pouhý záznam.
V odvolacím řízení není třeba,
aby referent podával písemnou zprávu, stačí
ústní referát.
Utvořením se Československého státu
úkony a pravomoc královské kurie a korunního
státního zástupce převzal nejvyšší
soud a generální prokurator. Bylo třeba tuto
faktickou změnu vyjádřiti také v zákoně.
Doplněk k § 17. souhlasí úplně
s ustanovením 2. odstavce § 52. našeho trestního
řádu a vyhovuje praktické potřebě.
Vyhledávání vedly dosud většinou
správní úřady, kdežto soudy okresní
mohly předsevzíti jenom jednotlivé úkony
vyhledávací. Za nynějších rozháraných
poměrů na Slovensku vypovídaly však
správní úřady službu. Proto dává
se státnímu zástupci touto změnou
moc, aby mohl požádati okresní soud, aby provedl
celé vyhledávání.
K čl. II. č. 8., 9., 10. a 11.
Důvodem změn těchto jest opět ta okolnost,
že u soudů na Slovensku jest ještě dosti
soudců, kteří nemají dostatečného
smyslu pro potřeby a ochranu republiky a propouštějí
nedůvodně vinníky z vazby vyšetřovací
nebo zatímného zadržení, maříce
tak možnost, aby byly vyšetřeny všechny
stopy trestných činů. Stížnost
státního zástupce proti propuštění
z vazby vyšetřovací nebo zatímného
zadržení má míti účinek
odkladný.
Změna § 313. přizpůsobuje toto ustanovení
předpisu našeho trestního řádu
v § 252. č. 4. Děje se tak, aby se ušetřily
zbytečné výlohy, spojené s cestou
svědků k soudu, jichž není nutně
třeba.
Podle dosud platného řádu musily strany přítomné
při prohlášení rozsudku, vyjádřiti
se ihned, chtějí-li užíti opravného
prostředku. Neměly času na rozmýšlení
a to vedlo k tomu, že byly ohlašovány zbytečné
opravné prostředky. Trestní řád
platný na Slovensku přizpůsobuje se našemu
trestnímu řádu.
Změna jest odůvodněna tím, že
odklad nebo přerušení výkonu trestu
na svobodě není věcí tak důležitou,
aby o ní musilo rozhodovati ministerstvo spravedlnosti,
a to i při politických deliktech. Úkol ministra
spravedlnosti byl tu přenesen na státního
zástupce a na vrchního státního zástupce.
Důvodem změny jest nedostatek vhodných osob
s právním vzděláním, jehož
k těmto úkonům není ani třeba.
Znalost trestního zákona, pokud jest jí třeba
k výkonu tohoto úřadu, lze si osvojiti i
jiným způsobem, nežli absolvováním
právnického kursu.
Dle § 94. zákona trestního čl. V. z
roku 1878 mohla býti jen dlouhá vazba vyšetřovací
vpočtena do doby trestu. Trestní zákon platný
na Slovensku, přizpůsobuje se tu zákonům
u nás platným tak, aby každé zatímné
zadržení a každá vazba vyšetřovací
mohla býti do doby trestu na svobodě vpočtena.
Po stránce formální se navrhuje, aby tento
návrh byl předložen právnímu
výboru a aby mu byla udělena lhůta 5
denní k jeho projednání.
Ministr spravedlnosti: