Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ustanovení zákona ze dne 14.srpna 1896, čís. 156 ř. z., o II. skupině báňských společenstev se zrušují a nahrazují se těmito pravidly:

Pro každý samostatný hornický závod (§ 131. všeob. hornic. zák.), který zaměstnává aspoň 20 dělníků a trvá aspoň půl roku, ustaví se závodní rada.

Úkoly závodní rady jsou:

1. Spolupůsobiti při dozoru na udržování a provádění hornickopolicejních ustanovení zákonných, neb úředních nařízení, o ochraně dělnictva, hygieně provozu a na provádění pracovního řádu, jakož i účastniti se dotčených komisionálních řízení.

2. Podávati návrhy na zlepšení provozu.

3. Dohlédati na provádění a dodržování mzdových a platových smluv (§ 19., odd. 4.).

4. Spolupůsobiti při udržování kázně.

5. Sprostředkovati při stížnostech.

6. Spolupůsobiti při propouštění dělníků.

7. Spravovati, nebo spoluspravovati dobročinná zařízení pro zaměstnance.

8. Nahlížeti do roční bilance, resp. účetní uzávěrky podniku.

Zaměstnanci při hornictví mají právo spolurozhodovati při správě závodů těchto a míti podíl na čistém zisku.

O zastoupení jejich ve správě závodů, o formě a výši podílu na zisku rozhodne zvláštní zákon.

Pokud jde o ustanovení přechodná, upraví se tato prováděcím nařízením po slyšení interesentů.

Závodní rada nesmí zasahovati do provozu závodu samostatnými nařízeními.

Závodní rada má na závodech s 20 až 100 zaměstnanými 3 členy, za každých dalších 150 zaměstnaných až 1000 připadá další člen, při 1250 zaměstnaných má závodní rada 11, při 1500 12, při 2000 13, při 2500 14, při 3000 15, při 3500 16, při 4000 17 členů. Za každého člena zvolí se jeden náhradník. Zlomky nad polovinu rozpětí pro rozšíření závodní rady o 1 člena se čítají za plné číslo. Zřícenci závodů vysílají do 5 členné závodní rady jednoho zástupce a pak dále po zástupci na každých dalších plných 5 členů. Závodní rada volí ze sebe většinou hlasů předsedu a jeho zástupce.

Členové závodní rady a jejich zástupci volí se přímou, tajnou volbou, a to na závodech s více než 100 zaměstnanců podle zásady poměrného zastoupení. Kde náleží zřízencům zastoupení v závodní radě podle § 4., děje se volba odděleně.

Aktivní volební právo mají všechny osoby, na závodě zaměstnané, bez rozdílu pohlaví, pokud v době vypsání volby byly zaměstnány 3 měsíce na závodě, dosáhly zúplna 18. roku a mají práva občanská.

Volitelni do závodní rady jsou, kdo byli zaměstnáni aspoň 6 měsíců na závodě a 3 roky při hornictví v revíru, dokončili 24. rok svého věku a nejsou vyloučeni z volebního práva do obcí. Při cizozemcích rozhoduje zásada reciprocity.

Odmítnouti volbu smí:

1. Kdo dosáhl 60. roku;

2. byl v předešlém období členem závodní rady;

3. nemá tělesné schopnosti, aby vykonával tento úřad.

Příslušný revírní báňsky úřad jmenuje k návrhu hornických organisací 3 až 5ti člennou volební komisi, která vypíše volbu závodní rady aspoň týden napřed vyhláškami v podniku a řídí volbu.

Volební komise učiní zápis o postupu volby; zvolení členové buďte do 8 dnův oznámeni podnikateli nebo závodní správě, revírnímu báňskému úřadu, odborovým organisacím dělníků a úředníků, a revírní radě (§ 16.).

Do způsobu voleb a jejich výsledků možno si stěžovati do 3 dnů revírnímu bánskému úřadu, jenž rozhodne nejdéle do 8 dnů konečně o stížnosti.

Závodní rada se volí na dobu 2 let, žádají-li však dvě třetiny k volbě oprávněných písemně za její odstoupení, budiž revírním bánským úřadem ve 14 dnech od podání návrhu rozpuštěna a nová volba budiž současně vypsána. Jinak se končí funkce člena závodní rady

a) vystoupením ze zaměstnání na závodě;

b) ztrátou volitelnosti (§ 6.).

Členství v závodní radě je funkcí čestnou. Členům přísluší pouze náhrada za nevyhnutelně ušlý výdělek. Držitel závodu, nebo jeho zmocněnec nesmí dělníky a zřízence omezovat ani poškozovati při vykonávání volebního práva a v činnosti jejich jako členy závodní a revírní rady. Členové závodní a revírní rady mohou býti propuštěni za svého úřadování ze služby jen za souhlasu rozhodčího soudu; avšak tohoto souhlasu není třeba v těchto případech: jestliže člen závodní neb revírní rady byl právoplatně odsouzen pro zločin, přečin nebo přestupek ze ziskuchtivosti neb proti veřejné mravopočestnosti, dále jestliže zle nakládal se svým zaměstnavatelem, jeho zástupcem neb členem jeho rodiny, aneb se svým spoluzaměstnancem, zejména ohrožoval-li svobodu jeho přesvědčení, konečně urazil-li hrubě posléze uvedené osoby.

Závodní rada řídí se stanovami, na kterých se usnese revírní rada podle vzoru vydaného ministerstvem veřejných prací.

Usnesení závodní rady děje se většinou hlasů a při rovnosti rozhoduje předseda. Závodní správa provádí tato usnesení. Při sporech platí ustanovení §§ 15. odst. 2. resp. 19. odst. 1. bod 2.

Do závodní rady vysílá správa závodu jednoho technického a jednoho obchodního úředníka jako poradce. Kde nemají zřízenci voleného zástupce, vysílají ze sebe aspoň jednoho z těchto poradců. Při společných poradách závodní rady a závodní správy předsedá závodní správce.

Závodní rada má právo, pozvati k poradám zástupce odborových organisací a znalce.

O všech jednáních učiní se v zasedání zápis podepsaný zapisovatelem a předsedou. Opis zápisu dodá se závodní správě.

Závodní správa dá závodní radě k disposici vhodnou kancelářskou místnost.

Závodní rady uzavřeného hornického okrsku zvolí si revírní radu, a to pro okres revírních horních úřadů:

1. V Praze-Slaném se sídlem v Praze, 2. Plzni se sídlem v Plzni, .3. Kutné Hoře se sídlem v Trutnově. 4. Mostě-Teplicích-Chomůtově se sídlem v Mostě, 5. Karlových Varech se sídlem v Karlových Varech, 6. Budějovicích se sídlem v Budějovicích. 7. Mor. Ostravě se sídlem v Mor. Ostravě, 8. Brně se sídlem v Brně. Revírní rada má do 10.000 zaměstnanců 10 členů, do 15.000 zaměstnanců 15 členů, do 20.000 zaměstnanců 20 členů, do 30 000 25 členů, do 40.000 30 členů, do 50.000 35 členů. Z tohoto počtu náleží jedna pětina zřízencům.

Okrsky a sídla revírních rad na Slovensku ustanoví ministr veřejných prací nařízením.

Revírní rada volí se na dobu 2 let podle zásad poměrného zastoupení. První volba provede se písemným hlasováním všech závodních rad revíru. Provésti volbu náleží revírnímu báňskému úřadu jako u závodních rad (§ 7.). O tom, jak provésti další volbu revírní rady (písemné, nebo v plenární schůzi všech závodních rad), rozhodne revírní rada sama. Revírní rada zvolí ze sebe předsedu a jeho zástupce.

Pasivní právo volební do revírních rad je stejné jako do závodních rad, avšak jedna čtvrtina členů může náležeti nevoličům, a to zástupcům odborových organisací dělnických a zřízeneckých.

Úkolem revírní rady jest:

1. dávati směrnice pro celý okres při provádění § 2.;

2. rozhodovati spory mezi závodní správou a závodní radou (§ 13.);

3. spolupůsobiti při vydání jednotného pracovního řádu pro celý revír; vydávati nebo měniti služební nebo pracovní řády jest dovoleno jenom po souhlase revírní rady;

4. spolupůsobiti při uzavírání kolektivních mzdových a pracovních smluv, projednaných odborovými organisacemi a bdíti nad jejich dodržováním;

5. spolupůsobiti při sprostředkování práce;

6. spolupůsobiti při určení cen a rozdělování uhlí;

7. aspoň jednou ročně podati zprávu o svém působení a finančním výsledku svého hospodaření.

Při revírní radě zřídí se jako zvláštní odbor rada zřízenců, jež má do 15.000 zaměstnanců 3 členy, při větším počtu 6 členů.

Tato rada vysílá do revírní rady členy, příslušející zřízencům podle § 16. a má tyto úkoly:

1. zprostředkovati při stížnostech zřízenců;

2. spolupůsobiti při propouštění zřízenců;

3. spravovati nebo spoluspravovati dobročinná zařízení pro zřízence;

4. spolupůsobiti při uzavírání kolektivních smluv zřízeneckých a bdíti nad jejich dodržováním.

K úhradě výloh revírních a závodních rad a jiných zařízení jimi založených ustanoví revírní rady přirážky při hornickém provozu, jejichž výši stvrdí příslušné báňské hejtmanství.

Přirážky vybírají se srážkou se mzdy, nebo platu. Držitel dolu ručí za správné odvedení vybraných přirážek.

Revírní rada řídí se stanovami, na kterých se usnese podle vzoru vydaného ministerstvem veřejných prací.

Revírní rady buďtež slyšeny jako poradní sbor při všech návrzích zákonů, tykajících se hornictví.

Movité a nemovité jmění a jiné právní požadavky, náležející zrušeným II. skupinám báňských společenstev, přecházejí po provedené likvidaci ve vlastnictví revírních rad.

Závodní rada se zruší:

1. klesne-li počet zaměstnanců závodu trvale pod 20;

2. přestane-li se závod provozovati.

Zruší-li se závodní rada zastavením závodu, přechází její jmění na revírní radu. Sloučí-li se závod s jiným v jeden celek, sloučí se jmění obou závodních rad.

Dozor na závodní a revírní rady mají revírní báňské úřady: závodní rada sdílí příslušenství svého závodu, kdežto revírní rada podléhá revírnímu báňskému úřadu, v jehož okresu má své sídlo. Revírní báňsky úřad má právo zúčastniti se veškerého jednání svým zástupcem, vésti dozor na provádění zákonných ustanovení a na správné nakládání se jměním závodních a revírních rad. Usnesení, příčící se zákonu, musí revírní báňsky úřad zastaviti. Proti rozhodnutí revírních úřadů jest možný rekurs k hornímu hejtmanství.

Ministr veřejných prací v dorozumění s ministrem sociální péče, vnitra a obchodu vydá prováděcí nařízení k tomuto zákonu.

Zákon tento nabývá platnosti v jednotlivých hornických okrscích uvedených v § 16. a pro Slovensko dnem, který ustanoví nařízením ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Ustanovení zákona ze dne 14. srpna 1896, č. ř. z. 156, o hornických společenstvech, jež se týkají rozhodčích soudů (§§ 29. až 31.), se nahrazují těmito pravidly:

V sídlech revírních rad a to: v Praze, Plzni, Trutnově, Mostě, Karl. Varech. Budějovicích, Mor. Ostravě a Brně zřizují se hornické rozhodčí soudy. Výlohy za potřebné místnosti a kancelářské potřeby těchto soudů hradí stejným dílem revírní rady a držitelé dolů dotyčného okresu.

Do působnosti hornických rozhodčích soudů náleží rozhodovati s konečnou platností o odvolání z výrokův

a) závodních rad ve mzdových a platových věcech, v disciplinárních stížnostních věcech, o propuštění (§ 2. zák. o závodních radách);

b ) revírních rad ve sporech mezi závodní správou a závodní radou (§ 19. cit. zák.).

Hornický rozhodčí soud je složen ze 3 zástupců podnikatelů, 3 zástupců zřízenců, 3 zástupců dělníkův a předsedy. Jako stálý odborný poradce působí zástupce revírního báňského úřadu. Jednotlivé případy rozhodují paritní senáty, složené po třech přísedících z každého zúčastněného odboru. Sestaviti senát náleží předsedovi.

Přísedící navrhují příslušné organisace a potvrzuje ministr veřejných prací, který jmenuje zástupce revírního báňského úřadu. Předsedu volí přísedící. Předsedou může býti jen soudce z obvodu, pro který jest rozhodčí soud zřízen.

Nebyla-li jeho volba jednomyslná, ustanoví se ministerstvem veřejných prací po dohodě s ministrem spravedlnosti, jemuž náleží v každém případě potvrditi volbu.

Pro členy rozhodčího soudu ustanoví potřeby počet náhradníků podle § 3.; za člena zaneprázdněného nebo z jiného důvodu odpadlého nastupuje náhradník z jeho skupiny.

Veškeří členové rozhodčího soudu mimo státní úředníky slíbí do rukou předsedy, že budou vykonávati svůj úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají úřední tajemství.

Odvolání podá se u rozhodčího soudu písemně a to nejdéle do 14 dnů od doručení rozhodnutí vzatého v odpor.

Jako členové rozhodčího soudu nesmějí působit osoby, proti nimž jsou důvody vylučující nebo zamítací podle ustanovení zákona o soudní příslušnosti. O námitkách proti členům rozhoduje soud za nepřítomnosti toho, jehož se námitka týče.

Líčení před rozhodčím soudem jest veřejné. Rozhodování děje se naprostou většinou hlasů všech členů soudu, kteří se celého líčení zúčastnili. Předseda hlasuje na konec. Zástupce revírního báňského úřadu nesmí býti při hlasování.

Strany mohou se před rozhodčím soudem dáti zastupovati soudruhy z povolání, neb odborovými sdruženími, jednateli, nebo zřízenci jejich. Advokáti z povolání nesmí stran zastupovati.

Rozhodnutí vyhlásí předseda hned po tajné poradě veřejně. Rozhodnutí budiž písemně vyhotoveno, podepsáno předsedou a dodáno stranám nejdéle do 8 dnů. Soud může také vyřknouti, má-li býti rozhodnutí veřejně vyhlášeno, na závodě nebo v novinách.

Jednání před rozhodčím soudem je prosto kolkův a poplatků.

Úřad člena rozhodčího soudu je čestný. Přísedící má právo pouze na náhradu skutečných výloh. Útraty přísedícím zaměstnancům hradí revírní rada, zaměstnavatelům jejich organisace, a státním úředníkům stát, pokud o těchto výlohách soud jinak nerozhodl.

Svévolné vedení sporu trestá se pořádkovými peněžitými pokutami, které připadají revírní radě ve prospěch dobročinných zařízení a k návrhu strany také přisouzením útrat sporu. Předseda má právo ukládati pořádkové tresty.

Jednání před hornickým rozhodčím soudem řídí se v podstatě v disciplinárních stížnostních věcech pravidly trestního soudního řádu, jinak pravidly civilního řádu soudního.

Narovnání a rozsudky rozhodčího soudu hornického provádějí se buď soudní exekucí, nebo podle potřeby správními úřady.

Zákon tento nabývá účinnosti 14 dní po vyhlášení.

Zákon tento nabývá platnosti v jednotlivých obvodech uvedených v § 1. dnem, který určí nařízením ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Předložené zákony, které podepsané výbory souhlasně doporučují ke schválení, opírají se o vládní návrh (tisk. 1553), který zejména ve výboru sociálně - politickém a technickém byl pečlivě a v několika schůzích projednáván. V důvodové zprávě vládního návrhu obou zákonů praví ministr veřejných prací, že zákony tyto tvoří první etapu v soustavném postupu socialisace a že byly sestaveny podle podrobných porad, konaných se zástupci hornických organisací, důlních zřízenců a majitelů dolů. Jak z osnovy zákonů vidno, je tato "první etapa socialisace" prováděna velice opatrně, až skorem úzkostlivě. Oba zákony, jimiž vlastnické právo důlního provozu i distribuce báňové těžby zůstávají netknuty, jsou vlastně nezbytnými sociálně - politickými reformami, jimiž zavádí se demokracie i do hospodářského života, samozřejmě ke všeobecnému prospěchu. Oba zákony jsou vlastně dokladem sociálně - politické opozdilosti bývalého státu, který pracovní a mzdové poměry zaměstnanců, zejména v odboru hornickém, řešil jedině absolutistickou mocí majitelů podniků. V žádném odboru nebyl tento neudržitelný systém prováděn tak tvrdě a bezohledně, jako v odboru hornickém, a jeho důsledky cítíme ještě dnes, třebaže po převratu jako nemožný byl povalen a opuštěn.

Poměry v hornictví, jak po převratu se vytvořily, volají kategoricky po docílení určité stability. A poněvadž návrat ke starému systému je nemožným, nezbývá než problém tento řešiti s hlediska nových poměrů. Zákon o báňských společenstvech ze dne 14. srpna 1896, jímž měl horníkům býti zajištěn jistý vliv při úpravě pracovních poměrů, neměl v praxi žádného významu. Ač podle zákona tohoto byl vliv horníků velice obmezený, přec ani ten obmezený vliv nebyl uplatňován, takže řešení pracovních poměrů vedlo se takřka výhradně jen v kolejích moci a hospodářského pěstního práva, jehož viditelným a jistě že škodlivým důsledkem byly stávky a jiné pracovní poruchy v jednotlivých uhelných revírech.

Zákon tento také dnes ve skutečnosti neexistuje, takže na dolech je dnes stav bezzákonný. A to jistě nelze ponechati, zejména se zřetelem na těžkou kalamitu uhelnou, kterou prožíváme, a která žádá, aby bylo využito vše, co přivedlo by nás ke stabilitě výrobních poměrův a ke zvýšení uhelné těžby. Na jednotlivých dolech si osazenstva dosadila své důvěrníky a zástupce, kteří jejich jménem jednají se správami závodův, ale poněvadž pro činnost jejich není patřičného ohraničení a není také žádoucí jednotnosti, dochází místy ke konfliktům a nedorozuměním, které nemají kde býti vyřešeny. Vedle toho důvěrníci tito, nemajíce žádné zákonné autority, nedocházejí žádoucího respektu, ať již u správy závodu, neb u osazenstva samotného.

Odstraniti tyto závady jest účelem těchto zákonů. Jimi zřizují se určité korporace, jejichž pravomoc v zákoně se jasně vytyčuje, takže libovolné a jednostranné řešení pracovních poměrů, ať z té neb oné strany, bude znemožňováno. Zákon vychází z předpokladu, aby všechny obtíže provozu a výrobního procesu vůbec mohly býti vyřešeny dohodou mezi zaměstnanci a správami, resp. držiteli dolův. a aby státu byl při řešení těchto poměrů vyhražen dozor a určitý vliv. To se také předloženými zákony děje.

Oba zákony jsou dílem dohody, docílené na společných poradách mezi zástupci organisací horníků, báňských zřízencův a držiteli dolů. Tento fakt byl také výborům, které o vládním návrhu podrobně jednaly, směrodatný a nemohly tudíž na předložené osnově býti provedeny žádné pronikavé změny. Jedině při § 2. byl přidán doplněk, podle něhož zaměstnancům při hornictví přiznává se právo, spolurozhodovati při správě podniku a míti podíl na čistém zisku.

Podle důvodové zprávy vládního návrhu měly tyto otázky býti řešeny zvláštním všeobecným zákonem, který připravuje ministerstvo sociální péče. Sociálně politicky i technický výbor po zevrubných debatách rozhodly se v tom směru, že zákonu o závodních a revírních radách bude jen na prospěch, jestliže hospodářská demokracie, jíž zákon tento sleduje, nezůstane obmezena jen na správu dolu, nýbrž bude-li rozšířena také do nejvyšších správních složek. Toto rozhodnutí mohlo býti učiněno tím spíše a snáze, když na společných poradách mezi zástupci horníků, zřízencův a držitelů dolů, bylo ohledně zastoupení tohoto, jakož i o podílu zaměstnanců na čistém zisku dosaženo zásadní dohody. Tato okolnost byla také znovu potvrzena na anketě, kterou sociálně - politický výbor za tím účelem svolal. Držitelé dolů namítali jen, že nelze, aby tato věc byla jednostranně řešena jen pro jednotlivé průmyslové odvětví. Z těch důvodů také obsahuje tato osnova zákona jen všeobecné a zásadní přiznání práva, které pozdějším zvláštním zákonem bude podrobně provedeno.

Dalších několik změn, které v obou výborech byly na vládním návrhu provedeny, jsou podřadnějšího, formálního rázu, nebo změny stylisační. Celkem učiněné změny nikdy nejdou nad hranice společné dohody mezi zástupci horníků, zřízencův a držitelů dolů.

K jasnějšímu pochopení názvu "zřízenec",jehož častěji v zákoně jest užito, budiž konstatováno, že tímto názvem rozumí se všichni, za měsíční plat na dole zaměstnaní úředníci a zřízenci, kteří pojištěni jsou pensijně u pensijního ústavu pro soukromé úředníky. Jsou to tedy počínajíc dozorci důlními s pevným platem, důlní, naddůlní měřiči, inženýři atd. a ostatní techničtí i správní úředníci. Předložené zákony i těmto zaměstnancům, kteříž úhrnně sloučeni jsou v názvu "zřízenci", vyhražují určitý vliv při řešení otázek, jichž zákony tyto se dotýkají.

Zákon o rozhodčích soudech hornických jest uskutečňováním čím dále tím více uznávané potřeby, aby spory a konflikty, vyplývající z pracovních poměrů, byly smírně řešeny. Bude sice již a jistě jedním z důležitých úkolů závodních, anebo revírních rad, aby pokud to v jejich kompetenci leží, všechny sporné otázky smírně vyřešily, ale jistě jest účelno, zřizuje-li se zvláštní tribunál, kterýž o sporech, jež nemohly v závodních nebo revírních radách být urovnány, pronese konečné rozhodnutí, jemuž obě sporné strany se podrobí. Tuto funkci v některých revírech vykonávaly buď stížnostní komise, jejichž sestavení i činnost však nevyhovovala, nebo nebylo takovéto rozhodčí instance vůbec, třebas i zákon o báňském společenstvu také dovoloval rozhodčí soud. Poměrně nejlépe ještě funguje rozhodčí soud, zřízený na základě dohody mezi držiteli dolův a hornickými organisacemi ve hnědouhelném revíru severozápadních Čech.

Jak vidno, je žádoucno, abychom z tohoto nejasného, nejistého a nejednotného stavu přešli do poměrův určitě vymezených a jednotně upravovaných, k čemuž předložený zákon o hornických soudech rozhodčích zajisté přispěje. Také na tomto zákoně nebyly ve výborech učiněny žádné větší změny, vyjma změny rázu formálního a stylistického, které zejména provedeny byly z popudu zástupce ministerstva spravedlnosti.

Sociálně - politický a technický výbor doporučujíce oba tyto zákony, kojí se nadějí, že poslouží tomu, aby uhelná těžba, která je životní otázkou hospodářského našeho života a státu, dostoupila té výše, abychom stačili vyhověti všem požadavkům na nás kladeným. Zákony těmito vytváří se půda, na níž možno všem na těžbě uhlí přímo zúčastněným činitelům souladně pracovati a vyhnouti se poruchám, které zejména v době nynější tísně uhelné se dvojnásob těžce pociťují.

Za výbor sociálně-politický:

Za výbor technický:

Finanční výbor zabýval se návrhem vládním, pokud obsahuje ustanovení povahy finanční. Jsou to § 11., 15., 20., 23. a 26. I. zákona a § 1., 11. a 12. II. zákona. Státu nevzejdou z těchto zákonů zvláštní nové výlohy, jelikož úhrada výloh se zavedením závodních a revírních rad při hornictví a rozhodčích soudů hornických budou kryty přirážkami (srážka z mezd a platů). Osvobození od kolků a poplatků bylo již u rozhodčích soudů hornických společenstev podle zákona z r. 1896, jenž těmito zákony je nahražen.

Finanční výbor doporučuje přijetí této předlohy.