Po dobu bytové nouze může zaměstnavatel
vypověděti pracovní smlouvu zaměstnanci,
který podle smlouvy používá místo
mzdy neb jej části bezplatného bytu a pro
něhož neplatí zákon o ochraně
nájemců (domovníkům, vrátným
a pod.) jen z důležitých důvodů
se svolením okresního soudu, v jehož obvodu
jest byt.
Příčiny takové jsou:
1. chová-li se přes napomenutí zaměstnanec
neslušně, urážlivě nebo hrubě
k zaměstnavateli neb osobám v domě bydlícím
nebo nezabrání-li, aby se tak nechovali členové
jeho rodiny;
2. vede-li pohoršlivý nebo nemravný život
anebo zanedbává-li byv napomenut po delší
dobu konati převzaté práce nebo jinak plniti
své povinnosti;
3. nemůže-li konati svěřené práce.
Výpověď lze dáti jen na dobu stanovenou
nebo v místě obvyklou pro výpovědi
nájemních smluv.
Zaměstnavatel musí učiniti písemně
neb protokolárně svůj návrh u okresního
soudu v § 1. naznačeného, uvésti v něm
vedle označení bytu dobu, po kterou výpověď
dává a důvod a nabídnouti jeho osvědčení.
Soud vyslechna při nařízeném roku
odpůrce vykonává v nesporném řízení
potřebná šetření rozhodně
usnesením, zda připouští výpověď
a uzná-li na ni, vyřkne, po kterou dobu jest účinnou.
Uplynula-li výpovědní lhůta smluvená
nebo v místě obvyklá v době, kdy usnesení
prohlašuje, určí její účinnost
tak, jako by výpověď byla dána v následující
výpovědní lhůtě.
Usnesení jest účinným prohlášením
při roku nebo bylo-li vydáno po konaném šetření
bez nového roku, doručením; doručí
se jen na žádost strany nebo nebyla-li přítomna.
Do usnesení lze si stěžovati do 8 dnů
od prohlášení neb od doručení
nepřítomné straně ke sborovému
soudu I. stolice; další opravný prostředek
se nepřipouští. Vypovězenému
náleží při výslechu všechny
své námitky uplatniti, jinak jsou vyloučeny.
Usnesení nabyvší právní moci
nahrazuje platnou výpověď.
Řízení provede soudce, kterému náleží
jinak rozhodovati ve sporech toho druhu. O útratách
rozhodne podle zásad sporného řízení.
Jsou-li tu jiné důvody, které z viny zaměstnancovy
opravňují zrušiti před časem
námezdní poměr, jest volno zaměstnavateli
domáhati se okamžitého jeho zrušení
a vyklizení bytu i mimo období v § 2. stanovené.
Protokoly a podání podléhají poplatkům
určeným pro sporné řízení;
z usnesení zaplatiti jest poplatek rovnající
se polovičnímu rozsudečnému, které
by podle hodnoty předmětu bylo zaplatiti.
Tato ustanovení se nevztahují na veřejné
zřízence, kteří mají bezplatný
služební byt a byli služebně přeloženi
nebo do výslužby dáni.
Zákon nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1920 a nastupuje místo nařízení
ze dne 24. dubna 1919, č. 223 sb. zák. a nař.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením
vyhlásila, kdy pozbude platnosti. Po dobu jeho působnosti
obmezena jest vypověditelnost poměru podle zákona
o domovnickém poměru.
Zákon tento provésti náleží ministrům
spravedlnosti a sociální péče.
Nařízení ze dne 24. dubna 1919, č.
223 sb. zák. a nař., kterým bylo obmezeno
zrušení námezdního poměru, s
kterým bylo spojeno místo mzdy nebo její
části užívání bytu, pozbude
platnosti dnem 31. prosince 1919. Poměry se dosud tak nezlepšily,
aby odpadla příčina, pro kterou bylo nařízení
vydáno. Poněvadž pak návrhem současně
podaným upravují se vůbec poměry domovníků,
kteří tvoří největší
část takových zaměstnanců,
doporučuje se na dobu mimořádných
poměrů také zákonem upraviti výminečná
ustanovení na dále.
Celkem byly udrženy zásady shora uvedeného
nařízení. Pouze spojeno bylo svolení
k výpovědi s vypovědí samou, tak že
ji nahrazuje usnesení ji připouštějící.
I pro osoby v zemědělských podnicích
zaměstnané třeba jest podobné ochrany
a proto v tomto bodu bylo nařízení změněno.
Co do řízení bylo přizpůsobeno
osnově zákona na ochranu nájemců.
Formelní návrh: Osnova buď přikázána
sociálně-politickému výboru. Poněvadž
nařízení ze dne 24. dubna 1919, č.
223 sb. zák. a nař., pozbývá dnem
31. prosince t. r. účinnosti, žádá
se, aby byla do osmi dnů projednána a do plena dána.
V Praze, 4. prosince 1919.
Ministr spravedlnosti: