O letošní sklizni byly rozšířeny
klamné naděje, jako o sklizni rekordní a
proto byly vypsány kontigenty dodávek obilí,
které znamenají naprostou nemožnost, dodati
je a jsou proto v mnohých okresech příčinou
oprávněného zoufalství rolnictva.
Tato nálada jest ještě zhoršována
bezohledným postupem politických úřadů,
které si místy počínají hůře
než za války v Rakousku. K takovým patří
politická správa v Č. Krumlově. Z
mnohých případů kterými tamní
okresní pol. správa dráždí a
chikanuje rolnictvo, uvádíme nejkřiklavější
případy:
1. Rolníku Karlu Blažkovi v Netřebicích
č. 2., bylo dne 9 září nařízeno,
aby ze svého 10 ha velkého hospodářství
dodal 1200 kg pšenice, 1400 kg žita a 300 kg ječmene.
Požádal dr. Šmirousem advokátem v Č.
Krumlově, o snížení dávky a prodloužení
lhůty dodací, poněvadž měl motor
porouchaný. Bez vyřízení žádosti
dostavil se v říjnu tajemník okr. správy
politické Hozák s vojskem, přerušili
dobývání brambor a poručili okamžitý
výmlat. Náhodou téhož dne přijel
strojník s opraveným cylindrem a upravil motor.
Vojsko si při mlácení počínalo
hrubě, desátník Černý dokonce
poručil hospodáře Karla Blažka, jenž
byl při spouštění stroje zraněn,
svázati, čemuž však četař
Šalamoun nepřipustil. Výsledek nuceného
výmlatu potvrdil správnost údajů p
Blažka, neboť bylo vymláceno pšenice 367
kg, žita 1640 kg a ječmene 251 kg. Před tím
bylo mláceno pouze pro podzimní osev. Veškerá
úroda tedy daleko nedosahovala předepsaného
kontingentu. K mlácení byli povoláni hospodářovi
dělníci a čeleď, jimž byla bez
jeho vědomí placena mzda zvláštní,
takže výlohy mlatu mu byly oznámeny částkou
1050 korun ! Pro posouzení nepřiměřenosti
kontingentu budiž uvedeno, že p. Karel Blažek měl
v roce 1918 1919 oseto pšenici 54 ary, žitem 2 ha 45
arů, ječmenem 44 arů ! Hospodáři
bylo ponecháno 170 kg pšenice a 50 kg žita, ač
v době nuceného výmlatu neměl vše
zaseto.
P. Františku Matějkovi, rolníku v Prostředních
Svincích, jenž měl oseto pšenicí
2 ha 24 arů, žitem 5 ha 24 arů, ječmenem
1 ha 71 arů, bylo nařízeno dodati 4.600 kg
pšenice, 2700 kg žita a 700 kg ječmene. Při
nuceném výmlatu bylo namláceno 2750 kg pšenice,
1540 kg žita a 900 kg ječmene, z čehož
bylo odebráno 2600 kg pšenice, 4540 kg žita a
700 kg ječmene. Pro potřebu rovné slámy
na povřísla bylo hospodáři ponecháno
něco žita s odhadem, že obsahuje 500 kg zrna,
obsahovalo však pouze 400 kg. Hospodáři pro
osmičlennou domácnost bylo ponecháno 400
kg žita a 150 kg pšenice. Výlohy mlatu byly počítány
1823.33 kor.
Okres českokrumlovský dodával vždy podle
nejvyšší možnosti, k republice přihlásil
se i v německých vesnických obcích
s loyálností, které nebylo u všech úředníků
okr. správy politické zejména u referenta
zásobovacího dr. Hudra, takže bezohledný
a neodůvodněný postup proti rolnictvu zdá
se býti namířen, aby se občanstvu
znechutily nové řády.
V mnohých okresích, jež byly, pokud se týká
produkce obilní, již za normálních mírových
dob pasivní, předpisují se dodávky
rolníkům, jejichž sklizeň daleko nestačí
na osev a výživu jejich rodin, čeledi a dělnictva.
Kdyby museli dodávky splniti, byli by v krátké
době odkázáni na veřejnou aprovisaci.
Bylo by ještě nerozumno, aby pasivní zemědělci
byli nuceni vyhověti předepsaným dodávkám,
když nejsou k tomu podle platných nařízení
povinni, a když by potom sami museli trpěli hlad,
neboť veřejné zásobování
lidu venkovského jest úplně neproveditelné
a nedostatečné. Jest také škoda času
a nákladu na rozvrhování těchto dodávek
na pasivní zemědělce a pasivní okresy.
Proto táží se podepsaní:
1. Je p. ministr zásobování ochoten vyšetřiti
nestranné činnost zásobovacího referátu
u okr. politické správy v Čes. Krumlově
výslechem zúčastněných stran
a naříditi vrácení nutné kvoty
k výživě rodin uvedených hospodářů?
2. Jest ochoten zprostiti dotčené hospodáře
nákladu neospravedlněného výmlatu?
3. Jest ochoten naříditi okresním politickým
správám, nebo okresním obilním úřadům,
aby nechikanovali pasivních zemědělců
ukládáním dodávek obilí a bramborů?