Navrhovatelé oznamují:
Ve schůzi obecního zastupitelstva král. města
Uh. Brodu dne 13. března 1919 byl přijat resoluční
návrh tohoto znění:
Obecní zastupitelstvo projevuje zásadní souhlas
se zřízením řemeslnické školy
v Uh. Brodě a zmocňuje obecní radu, aby zahájila
jednání s příslušnými
činiteli a, pokud by šlo o závazky k plnění
hmotných povinností se strany obce, aby příslušné
návrhy předložila obecnímu zastupitelstvu.
Popud k přijatému návrhu vyšel přímo
z kruhů živnostenských. Živnostnictvo
na veřejné schůzi dne 9. března t.
r. svolané okresní jednotou živnostenských
společenstev polit. okresu uh. brodského, manifestovalo
pro školu řemeslnickou a potřebu její
pro povznesení stavu živnostenského odůvodnilo.
Obecní zastupitelstvo, stotožňujíc se
s tužbami živnostnictva, přijalo pak jednomyslně
návrh výše uvedený.
Město Uh. Brod hraničí přímo
s bývalým uherským Slovenskem, s nímž
udržovalo od pradávna úzké styky hospodářské
všech odvětví. Zrušením nepřirozených
hranic říšských styky tyto byly utuženy
a splývají takřka v jeden celek. Jest proto
přirozeno, že v odvětví živnostenském
vládami uherskými zanedbávané Slovensko
touží po prohloubení odborných vědomostí
a že zdroje odborného vzdělání
hledati bude v pohraničních městech, v nichž
malý průmysl a živnosti jsou soustředěny.
Jako v městě samém, tak také i v pol.
okresu uh. brodském a v sousedním Slovensku jest
třeba, aby dorost živnostenský theoretickým
a praktickým cvičením ve školních
dílnách školy řemeslnické osvojil
si ty vědomosti a zručnosti, kterých je třeba
jako přípravy k řádnému vyučení
některé řemeslné živnosti neb
některému živnostenskému zaměstnání.
Město Uh. Brod jest sídlem politické správy
okresní, leží na dráze z Brna do Vlárského
Průsmyku, má tudíž pohodlné spojení
se všemi čelnějšími městy
a městečky okresními a se Slovenskem.
V městě a pol. okresu jest 20 společenstev
živnostenských, z nichž 11 má sídlo
své v Uh. Brodě. Zastoupena jsou v okrese řemesla
všech odvětví: truhláři (49),
zámečníci (28), klempíři (11),
stavebníci (36), cementáři (7), mlynáři
(112), kováři (125), koláři (22),
bednáři (16), soustružníci (7), hodináři
(6), kameníci (3), kamnáři (5), soukeníci
(75), krejčí (142), kloboučníci (3),
obuvníci (192), barvíři (10), čalouníci
(15), kožišníci (8), papučáři
(83), koželuzi (8), malíři pokojů a
natěrači (17), knihaři (6), pekaři
(38), řezníci (49). V menším počtu
jsou v okrese zastoupeni ještě dýmkaři,
rytci skla, štětkáři, košíkáři,
hřebenáři, provazníci, mydláři
a hrnčíři.
Při řemesle zaměstnáno jest té
doby 271 učňů, při čemž
nutno uvážiti, že válka měla v
zápětí omezení činnosti mnohých
řemesel, v dobách předválečných
zkvétajících, a že těžké
vyživovací poměry znemožňují
mnohým mistrům držeti učně, ač
jich potřebují. V městě jest 6 třídní
obecná škola chlapecká a zemská vyšší
reálka. Pro dorost živnostenský s úspěchem
dosud působila průmyslová škola pokračovací,
která ovšem nemůže učňům
poskytnouti praktického výcviku a po stránce
teoretické naráží na hojné obtíže,
když ne všichni učni jsou dostatečně
připraveni ze školy obecné pro látku
v této škole probíranou.
Má-li stav živnostenský se povznésti,
má-li s výsledkem čeliti soutěži
velkého průmyslu a uhájiti postavení,
jaké mu ve státě právem přísluší,
potřebuje nezbytně dorost jeho přípravy,
které mu může poskytnouti jedině škola
řemeslnická, jíž v celém širém
kraji jihovýchodní Moravy dosud není.
Z důvodů těchto, jakož i proto, že
městská rada a obecní zastupitelstvo města
Uh. Brodu hodlají pro zřízení školy
přinésti všecky potřebné oběti,
navrhují podepsaní, zříditi školu
řemeslnickou se sídlem v Uh. Brodě.
Ve směru formálním žádá
se, aby návrh tento přikázán byl kulturnímu
výboru Národního shromáždění.