Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919.

Tisk 1948.

Dotaz

člena Národního shromáždění J. Dubického a soudruhů

na ministra zásobování

o nezákonném počínání okresních politických správ, vojenských

rekvisic a nenávistném počínání hospodářských rad proti zemědělcům.

Ve všech okresích pojizerských vzmáhá se oprávněná nespokojenost nad drakonickým opatřením vojenskými rekvisicemi obilí a brambor. Na okresu mladoboleslavském, který odevzdal na přemrštěně stanovený kontingent více než 50%, ačkoliv není uhlí ani benzinu k výmlatu, odpírají se drobným a středním zemědělcům mlecí výkazy a zemědělci jsou nuceni podepisovati protokoly, že celý kontingent odevzdají, ačkoliv je to vzhledem k úrodě naprosto vyloučeno. V bramborové produkci je okres mladoboleslavský passivní, leč přes to hospodářské rady a okresní politická správa vynucují brambory, nehledíce na potřebu zemědělcovou a na jarní sázení. V obci Luštěnicích nadiktoval okresní politický úřad v Ml. Boleslavi beze všeho vyšetřování a bez slyšení zúčastněných 23 zemědělcům pokuty po 50 K neb po 3 dnech vězení z.a to, že zemědělci vykopali brambory ranné a odevzdali je komisionáři. Brambory takto odevzdané nechce okresní politická správa započítati do kontingentu a bezdůvodně zemědělce pokutuje.

Na okrese mnichovohradištském a českobrodském počínají si vojenské rekvisice namnoze hůře, nežli za nejtěžší persekuce válečné. V politickém okrese mnichovohradištském zahálí dosud více než 300 benzinových garnitur a všechny žádosti o benzin jsou marné. Jak je za těchto okolností možno, aby dodávky obilí byly intensivní? Uhlí na výmlat nedochází a když v poslední době několik vagonů bylo expedováno, zabavila je železniční správa.

Na rozkaz ministra výživy provádějí se na Mnichovohradištsku rekvisice brambor, které svojí bezohledností a hrubým jednáním přesahují všechno pomyšlení. Doklad.

V obci Bukovině vymáhají vojíni na podnět hospod. rady v Klášteře n. Jiz. brambory od rolníků, kteří mají kontingent bramborový již odvedený, ač ve dvorech panství Schöllerova v Bukovině a na Klášteře se rekvisice neprovádějí. Rolník Švarc v Bílé Hlíně (obec Bukovina) odvedl 41 q 60 kg bramborů, ač měl odvésti pouze 15 q. Rolník Studničný z téže obce odvedl 19 q, ač měl odvésti pouze 12 q. Rolník Novotný odvedl 14 q 70 kg, ač měl předepsáno pouze 8 q, rolník Eberhart z Habru odvedl 7 q, ač předpis zněl pouze 5 q atd. Zemědělci mají doklady v rukou, ale vojáci přes to vymáhají další brambory násilně, poněvadž odevzdány byly vykupovači Kratochvílovi, který prý nebyl k tomu oprávněn! To je zjev úžasný. Zemědělci mají věděti, že Kratochvíl vykupoval brambory neoprávněně (ač byly aprovisačním účelům odvedeny), a ač Kratochvíl na př. obilí vykupuje. Okresní politická správa je prý bezmocná, rekvisice provádějí se na rozkaz ministerstva. Dvory se chrání, poněvadž jsou tam socialisté, ale zemědělci se násilně utlačují, takže nezůstane jim ani potřebné množství brambor na sázení.

Násilné rekvisice provádějí se i na chudém okrese železnobrodském, kde zemědělec žije v poměrech bídných a kde úroda nestačí ani na krytí jeho potřeby. Ministerstvo pro zásobování lidu výnosem ze dne 18. října 1919, č. 314.297 rozhodlo, že nelze činiti námitek proti kontingentu s poukazem na právo použití obilí k výživě, takže kontingent vymáhá se nehledíc na kvotu vyživovací, a tak v mnoha případech nebude zemědělci ponecháno ani to, čeho potřebuje pro existenční minimum. Nesmyslnými kontingenty a vojenskými rekvisicemi ohrožen je celý zemědělský stav. Vojáci nehnou se z vesnice dříve, dokud celého kontingentu nedosáhnou.

Podepsaní se táží:

Jest ministerstvo pro zásobování ochotno naříditi podřízeným orgánům, aby počínaly si spravedlivě, nepokutovaly zemědělců a započítaly jim do kontingentu brambory ranné, řádně na stvrzenky komisionářům odevzdané?

Je ministerstvo pro zásobování ochotno zastaviti vojenské rekvisice, zvláště tam, kde zemědělci povinnosti své v bramborových a obilních dodávkách plní a mají v rukou řádné doklady?

Je ministerstvo pro zásobování ochotno poučiti hospodářské rady o jejich kompetenci a zakázati jim, aby neprováděly politiku msty proti zemědělcům?

V Praze 2. prosince 1919.

J. Dubický,

Donát, Vahala, Otm. Hrejsa, Beran, Okleštěk, M. Pilát, Vacula, Malík, J. Vraný, J. Tomášek, Bradáč, Mašata, Kypr, Chaloupka, Adolf Prokůpek, J. Sechtr, Dr. J. Černý, J. Smrtka.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP