Československému Červenému kříži
se povoluje, aby uzavřel bezúročnou loterní
zápůjčku v nominální částce
20,000.000 Kč., a aby proto vydal dílčí
dlužní úpisy znějící na
doručitele v nominální hodnotě nejméně
20 Kč. Se splacením těchto dílčích
dlužních úpisů smí býti
spojeno slosování premií.
Provésti tento zákon, jenž nabývá
účinnosti dnem vyhlášení, ukládá
se ministru financí, který také ustanoví
podmínky, jež Československý Červený
kříž, uzavíraje tuto zápůjčku,
má splniti.
Československý Červený kříž
hodlá si opatřiti základní fond 25,000.000
K č. emisí 1 milionu losů v nom. hodnotě
20 K č., jež by převzalo konsortium bank při
kursu 25 K č. za kus, a žádá o zásadní
povolení, aby směla býti vydána tato
loterní zápůjčka.
Potřebu základního fondu odůvodňuje
spolek tím, že činnost jeho nelze na dále
ponechati na tak vratkých základech, jako jsou dobrovolné
dary, nýbrž dlužno ji zajistiti i po dobu, po
kterou by se dary pro nepříznivou hospodářskou
situaci neb z jiných důvodů v dostatečné
míře nescházely.
Jest na snadě, že zápůjčka vydaná
ve způsobě premiových dlužních
úpisů bude snáze a výhodněji
umístěna, nežli by tomu bylo při jiné
formě zápůjčky.
Rakouský i uherský Červený kříž
volily také tuto formu zápůjčky.
Námitky, jež by se daly s hlediska národohospodářského
proti losové zápůjčce uvésti,
musí vzhledem k eminentně humánnímu
účelu Červeného kříže
ustoupiti.
Podle zákona ze dne 28. března 1889, č. 32.
ř. z., smějí býti dlužní
úpisy s premiemi, a o ty zde jde, vydávány
toliko podle zvláštního zákona a jen
pro účely státní. Podle svého
účelu má Červený kříž
úkoly, jež by jinak musel plniti především
stát, a proto bude odpovídati duchu a intencím
zákona z r. 1889, jestliže se zákonem Československému
Červenému kříži poskytne dožadovaného
oprávnění.
Návrh budiž přikázán výboru
finančnímu s tím, aby o něm podal
zprávu ve lhůtě 8 dnů.
V Praze 12. listopadu 1919.
Ministr financí: