Následkem rozšíření oblasti našeho
státu mírovou konferencí o přikarpatskou
Rus bude nutno ještě pro běžný
rok potřeby státní správy tohoto území
učiniti rozpočtové opatření;
má se tak státi dodatkem ke schválenému
již rozpočtu na rok 1919.
Protože pak po projednání státního
rozpočtu na rok 1919 různými zákony,
vládními nařízeními, neb usnesením
ministerské rady státní hospodářství
doznalo značných změn tím, že
jednak nové státní potřeby vznikly,
jednak také zvýšení některých
státních příjmů nastalo, jeví
se také nutnost, i všechny tyto změny do onoho
dodatku pojat, aby státní rozpočet, doplněný
tímto dodatkem, jevil obraz celkového státního
hospodářství ve správním roce
1919.
Kromě toho dlužno v tomto dodatku se postarati o zajištění
některých potřeb státní správy,
jichž úhrada nepochybně ještě během
tohoto roku nutna bude, třeba by podrobnosti těch
kterých opatření dosud definitivně
stanoveny býti nemohly.
l. Dodatečné pojetí následujících
položek do státního rozpočtu.
II. Přiměřenou změnu finančního zákona ze dne 27. června 1919, číslo 433 sbírky
zákonů a nařízení.
Kancelář presidenta republiky | 50.152 | 380.000 | 430.152 | |||
Vojenská kancelář presidenta republiky | 6.078 | 6.078 | ||||
Kapitola 2. Úhrn | 56.230 | 380.000 | 436.230 |
Titul 1.
Řádná potřeba odůvodněna
jest upravením požitků šoférů
a nákladem na udržování čtvrtého
automobilu; mimořádná určena jest
na částečné zařízení
domácnosti presidenta republiky.
Titul 2.
Řádná potřeba následkem upravení
požitků šoféra.
Nejvyšší správní soud | 4.543 | 4.543 |
Zvýšení týká se osobních
platů a mezd a odůvodňuje se provedením
zákonů ze dne 13. května 1919, č.
252 sb. z. a n. a ze dne 18. února 1919, č. 89 sb.
z. a n.
Nejvyšší účetní kontrolní úřad | 29.000 | 51.000 | 29.000 |
Zvýšení řádné potřeby
týká se kancelářského a úředního
paušálu (1/4 letního),
náklad na palivo a udržování automobilu
a nájemného.
Při mimořádných výdajích
nebylo původně pamatováno na přesídlení
úředníků z Vídně, na
zařízení a stěhování
úřadu do nových místností.
Státní půjčky: | ||||||
IV. Státní zápůjčka bankovková | 150,000.000 | 150,000.000 | ||||
V. Druhá státní půjčka | 1,200.000 | 1,200.000 | ||||
VI. Půjčka lirová | 1,020.000 | 1,020.000 | ||||
VII. Revoluční zápůjčka ruská | 1,200.000 | 1,200.000 | ||||
tit. 1. úhrn | 153,420.000 | 153,420.000 | ||||
Úvěrní operace: | ||||||
III. Druhá kontokor. záloha peněž. ústavů | 6,560.000 | 6,560,000 | ||||
IV. Kontokor. záloha poštovní správy. | 8,340.000 | 8,340.000 | ||||
V. Kontokor. záloha poštovního šekového úřadu | 1,512.000 | 1,512.000 | ||||
tit. 3. úhrn | 16,412.000 | 16,412.000 | ||||
Správní výdaje | 36,313.000 | 36.313.000 | ||||
Kapitola 7. Úhrn | 153,420.000 | 52,725.000 | 206,145.000 |
K titulu 1.:
IV. Státní zápůjčka bankovková.
Částka 150,000.000 K určena na částečnou
splátku sum, zadržených při okolkování
bankovek. (Zák. ze dne 25. února 1919, sb. z. a
n. čís. 84.)
V. Druhá státní půjčka.
Úroky z peníze 700,000.000 K, který pravděpodobně
na 4% státní pokladniční poukázky
do počátku zúročení, t. j.
1. října 1919 bude hotově splacen. (Zmocnění
ve fin. zákonu republiky československé pro
rok 1919 ze dne 27. června 1919, čís. 433
sb. z. a n.)
VI. Půjčka lirová.
Přibližné 6% úroky ze zápůjčky,
uzavřené s konsorciem bank italských na směnky
v dosavadní sumě 20,000.000 lir. (Zákon ze
dne 24. července 1919, č. 459 sb. z. a n., povolený
úvěr 60,000.000 lir.)
VII. Revoluční půjčka na Rusi.
Přibližná splátka revoluční
půjčky, zamýšlené původně
v obnosu 20,000.000 frcs., emitované pro Rusko částkou
pouze 5,000.000 frcs., podle denního kursu.
K titulu 3.:
III. Druhá kontokorentní záloha peněžních
ústavů.
21/4% úroky z peníze 500,000.000
K od 1. června 1919 (zmocnění ve fin. zákonu
republiky československé pro rok 1919 ze dne 27.
června 1919, čís. 433 sb. z. a n.).
IV. Druhá kontokorentní záloha poštovní
správy.
4% úroky z částky 500,000.000 K od 1. srpna
1919 na druhou půlmiliardy půjčky Národní
Svobody (zmocnění ve finančním zákonu
republiky československé pro r. 1919 ze dne 27.
června 1919, č. 433. sb. z. a n.).
V. Kontokorentní záloha poštovního
šekového úřadu.
11/2% úroky z částky
220,000.000 K od 14. srpna 1919. (Zmocnění ve fin.
zák. republ. českoslov. pro rok 1919 ze dne 27.
června 1919, č. 433. sb. z. a n.)
K titulu 4.:
1. Výdaje při emisi: a) Výroba dluhopisů.
Obnos 300.000 K určen k úhradě výdajů
na výrobu 4% pokladničních poukázek.
b) Odměny a příplatky.
Částka 10.000 K určena na revisi zmíněných
dluhopisů.
2. Inseráty.
Na publikace preliminováno...153.000 K
3. Výlohy spojené s opatřením půjček.
Odhadují se celkovou sumou...11,850.000 K
4. Výroba státovek.
Další potřeba činí...24,000.000
K
Předsednictvo ministerské rady: | ||||||
Výdaje všeobecné | 24.670 | 24.670 | ||||
Telegrafní a korespondenční kancelář | 1,000.000 | 1,000.000 | ||||
Kapitola 9. Úhrn | 1,024.670 | 1,024.670 |
K titulu 1.:
Potřeba pro osobní platy personálu následkem
provedení zákonů
a) z 18. února 1919, č. 89 sb. z. a n.,
b) z 23. července 1919, č. 453 sb. z. a n.
částkou | 9.235 K |
a pro paušál po upravení požitků šoférů | 15.435 K |
K titulu 3.:
Následkem nutného zřízení nových
odboček a upravení požitků přiděleného
personálu.
Pol. 6. cestovné a stravné | 200.000 | 800.000 | 1,000.000 | |||
Vyslanectva | 1,300.000 | 1,200.000 | 2,500.000 | |||
Konsuláty | 1,700.000 | 800.000 | 2,500.000 | |||
Kapitola 10 Úhrn | 3,200.000 | 2,800.000 | 6,000.000 |
K titulu 1.:
V rozpočtu řádném zařazená
částka 300.000 K jako řádný
výdaj jeví se vzhledem k nutnosti rozmnožení
kurýrských tratí pro obtížnost
komunikace mezistátní a vzhledem k nákladům
stěhovacím úřednictva a zřízenectva
nedostatečnou a vzniká požadovaná další
potřeba.
K titulu 2. a 3.:
Poněvadž od doby vypracování řádného
rozpočtu na rok 1919 nastala nutnost zříditi
další vyslanectva a konsuláty (na příklad
vyslanectva v Berlíně, Bukurešti a Sofii, přeměna
konsulátů v Bruselu a Haagu ve vyslanectva, zřízení
konsulátů dalších v Krakově,
Curychu, Berlíně, Hamburku, Drážďanech,
Vratislavi, Kolíně nad R., Dortmundu, Saské
Kamenici, Frankfurtu nad M., Mnichově, Brémách,
Norimberku, Splitu atd.) vzniká další potřeba
pro zbytek běžného roku, jež preliminuje
se paušálními sumami podle pravděpodobné
celkové potřeby.
Ministerstvo národní obrany: | ||||||
Ústřední správa | 352.200 | 352.200 | ||||
Národní obrana | 458,114.214 | 458,114.214 | ||||
Kapitola 11. Úhrn | 352.200 | 458,114.214 | 458,466.414 |
K titulu 1.:
pol. | Osobní požitky | 11.270 K | ||
Výlohy ubytovací | 1.745 K | |||
Věcné výdaje | 307.470 K | |||
Všeobecné výlohy | 31.715 K | |||
úhrn | 352.200 K |
K titulu 2.:
Mimořádná potřeba na běžné výdaje pro čas přechodní | 280,059.694 K | ||
K tomu výdaje jednou pro vždy a to na: | |||
Opatření zbraní, střeliva a třaskavin | 100,000.000 K | ||
Prvotní pořízení (pak uvedení do dřívějšího stavu) technického materiálu a výzbroje pro ženijní vojsko | 2,000.000 K | ||
Prvotní pořízení telegrafního a radiového materiálu, pak technicko-telegrafní výzbroje | 4,750.520 K | ||
Prvotní pořízení (pak uvedení do dřívějšího stavu) automobilního materiálu | 12,164.000 K | ||
Opatření oděvu a výstroje | 50,000.000 K | ||
Prvotní pořízení materiálu pro zeměpisný ústav | 140.000 K | ||
Prvotní pořízení lodního materiálu | 9,000.000 K | ||
Úhrnem | 458,114.214 K |
V rozpočtu ministerstva národní obrany na
rok 1919 byly veškeré výdaje, spojené
s mimořádným stavem válečným,
jen do konce září 1919 zařazeny.
V tomto dodatku jest obsažena zvýšená
a mimořádná potřeba na zbývající
tři měsíce (od 1. října do
31. prosince) běžného roku.
Ministerstvo vnitra | ||||||
Všeobecné výdaje | 18.430 | 18.430 | ||||
Podřízené úřady a orgány | ||||||
Politické úřady | 1,668.360 | 1,668.360 | ||||
Policejní úřady a policejní orgány | 7,468.190 | 7,468.190 | ||||
tit. 2. úhrn | 9,136.550 | 9,136.550 | ||||
Četnictvo | 106.000 | 106.000 | ||||
Kapitola 12. Úhrn | 9,260.980 | 9,260.980 |
K titulu 1.:
K § 1.: | Potřeba | a) | podle zák. z 18. února 1919, č. 89. sb. z. a n. (zařazení oficiantů do plat. tříd úřednických) | 15.310 K |
Potřeba | b) | podle zák. z 13. května 1919, č. 252 sb. z. a n. (definitivní ustanovení výpomocných sluhů) | 3.120 K | |
18.430 |
K titulu 2.:
K § 1.:Potřeba
a) podle zák. z 18. února 1919, č. 89 sb. z. a n. (zařazení oficiantů úředn. hodn. tříd) | 877.330 K |
b) podle nař. z 28. února 1919, č. 107. sb. z. a n. (přídavky k adjutu praktikantů) | 249.000 K |
c) podle zák. z 13. května 1919, č. 252 sb. z. a n. (definitivní ustanovení výpomocných sluhů) | 65.080 K |
d) na služební cesty, substituce a přesídlení pro Slovensko a Přikarpatskou Rus | 150.000 K |
e) na běžné výlohy, spojené s politickou správou Přikarpatské Rusi | 327.000 K |
1,668.360 K |
K § 2.: Potřeba
zák. z 18. února 1919, č. 89 sb. z. a n. | 82.060 K | ||
nař. z 28. února 1919, č. 107 sb. z. a n. | 18.400 K | ||
zák. z 13. května 1919, č. 252 sb. z. a n. | 11.800 K | ||
usnesení Národního shromáždění ze dne 27. června 1919 (zlepšení hmotných poměrů stráže bezpečnosti) | 6,855.930 K | ||
pro policejní agenty | 500.000 K | ||
7,468.190 |
K titulu 3.: Potřeba následkem částečné změny organisace četnictva | 106.000 K |
Min. školství a národní osvěty | 15.000 | 120.000 | 135.000 | |||
Dozor na školy | 20.000 | 20.000 | ||||
Techniky | 25.520 | 250.000 | 275.520 | |||
Veškeré vysoké školy | 13.098 | 2,800.000 | 2,813.098 | |||
tit. 4. úhrn | 38.618 | 3,050.000 | 3,088.618 | |||
Střední školy | 3,515.000 | 3,515.000 | ||||
Obchodní školy | 30.000 | 30.000 | ||||
Obecné školy | 155.000 | 155.000 | ||||
tit. 5. úhrn | 3,700.000 | 3,700.000 | ||||
Nestátní ústavy | 60.000 | 487.705 | 547.705 | |||
Kapitola 13. Úhrn | 3,833.618 | 3,657.705 | 7,491.323 |