K zaplacení dávek z lihu a lisovaného droždí,
které počínajíc dnem 1. ledna 1920
budou uvěřeny, zkracují se lhůty,
v §u 79. zákona o dani z lihu ze dne 20. června
1888 čís. 95 ř. z., změněného
cís. nař. ze dne 17. července 1899 čís.
120 ř. z. čtyřmi až dvanácti
měsíci stanovené, na dva měsíce
a to tak, že přípustno jest uvěřené
částky dávky, předepsané v
jednom měsíci, zaplatit až posledního
dne druhého měsíce po uplynutí onoho,
ve kterém dávka byla předepsána.
Výrobcům likérů může býti
zmíněná uvěřovací lhůta
prodloužena z dvou na čtyři měsíce,
pokud lihu, z něhož daň byla uvěřena,
bude prokazatelně použito k výrobě jemných
likérů, vyžadujících aspoň
tříměsíčního uskladnění.
Ze spotřební dávky z lihu, jakož i z
lisovaného droždí předem hotově
zapravené neposkytuje se více diskonto, zmíněné
v §u 79. předp. odst. zákona o dani z lihu
ze dne 20. června 1888, čís. 95 ř.
z., změněného cís. nař. ze
dne 17. července 1899, čís. 120 ř.
z.
K zaplacení spotřební daně z minerálních
olejů v době od 1. ledna 1920 počínajíc
uvěřené zkracuje se lhůta, v §u
24. zákona o spotřební dani z minerálního
oleje ze dne 26. května 1882, čís. 55. ř.
z. šesti měsíci vymezená, na dva měsíce.
Uvěřenou daň možno zapravit až
posledního dne druhého měsíce, jenž
následuje po onom, ve kterém daň byla předepsána.
Zákon tento nabývá účinnosti
pro celé území republiky československé
dnem 1. ledna 1920 a provedením jeho pověřuje
se ministr financí.
Lhůty uvěřovací, stanovené
v §u 79. zákona o dani z lihu a v §u 24. zákona
o spotřební dani minerálních olejův,
určeny byly se zřetelem na předválečné
poměry a odpovídaly v době, kdy byly vymezeny,
přibližně období, ve kterém prodávající
došel zaplacení za zboží, z něhož
spotřební daň při vývozu z
rafinerie (svob. skladiště) zapravil.
Státní správa uznala vhodným, aby
dlouhodobým úvěrem daňovým
ochránila výrobce před možnou ztrátou
úroků ze zapravené daně.
Dnes se poměry potud změnily, že při
lihu i minerálních olejích stal se obvyklým
prodej za hotové při placení předem,
takže výrobce dostává při odeslání
zboží zdaněného uhrazenu i příslušnou
spotřební daň.
Ponechání dosavadních několikaměsíčních
uvěřovacích lhůt bylo by tedy ničím
neodůvodněnou bonifikací, poskytovanou finančně
silným podnikatelům rafinerií lihu, minerálních
olejův atd., jímž by k dobru připadalo
súročení uvěřených daňových
sum pro nadměrně dlouhou dobu.
Proto uznává vláda potřebným,
aby zmíněné lhůty byly přiměřeně
zkráceny a to na dva měsíce, čímž
se též docílí, že daně poplynou
do státní pokladny rychlejším tempem
a že pro počáteční měsíce
bude zjednán značnější příliv
peněžních prostředků.
Jediná výjimka zdá se oprávněnou,
totiž při výrobcích likérů,
kteří odebírají zdaněný
líh k výrobě jemných likérů,
jež potřebují prokazatelně delší
doby, než se stanou způsobilými odbytu.
Není též důvodu, aby na dále
poskytováno bylo diskonto z dávky lihové,
jakož i dávky z lisovaného droždí,
jež byla hotově zapravena při ohlášce
zdanitelného vývozu lihu. Spotřební
dávka jest totiž splatná beze všech srážek
dříve, než zdaněný líh
přejde do volného oběhu a není mezi
dobou zapravení daně a uskutečněným
vyvezením zdaněného lihu značnější
časový rozdíl.
Návrh tento budiž přikázán výboru
finančnímu s tím, aby o něm
podal zprávu ve lhůtě 8 dnů.
Ministr financí: