Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předloženou osnovou zákona zmocňuje se vláda ke zřízení rozhodčí komise s právem slyšení stran, svědků, jakož i vydání nálezu ve sporu zřízenců v kovodělném průmyslu.

Osnova omezuje se pouze na zřízence jednoho průmyslového odvětví, leč při projednávání předlohy ve výboru projevila vláda i výbor snahu, nezůstati pouze při jediném pokusu, ale působiti k vydání zákona pro všechna odvětví a veškeré zaměstnance naší výroby.

Naléhavý případ kovodělných závodů sice nedovoloval řešení se stanoviska všeobecného, šťastné rozřešení prvého sporu bude však pobídkou, aby na nastoupené cestě bylo pokračováno.

Není třeba zdůrazňovati hospodářskou důležitost vyřizování mzdových, pracovních a služebních sporů beze stávek a výluk pro obě smluvní strany, neb všechny větší organisace jak dělníků, tak i průmyslníků, znají dobré i stinné stránky stávek dokonale.

Pro republiku, která trpí následky války, má znehodnocenou valutu, a jejíž hospodářská existence je závislá na schopnosti vývozu a vlivu na cizí trhy, bude klidný chod výrobní posílením. Každý, byť i sebe obtížnější spor lze vyříditi dorozuměním. Vždyť pravidelně, skoro každá stávka, končí dohodou a ujednáním. A nemá-li se jednání ve sporech rozbíjeti mnohdy o malichernou tvrdošíjnost, je třeba vládu účinně podporovati v její snaze, uvésti v život instituci, jejíž rozhodnutí by bylo pro obě strany závazné.

Výbor předlohu rychle vyřídil, a také podstatných změn - vzhledem k provisornímu jejímu charakteru - neučinil. Pouze v § 9. v druhé řádce, nahraženo slůvko »která« slůvkem »jež«; v § 10. v předposlední řádce za slovo »odepřeno« vložil slova »jenom tehdy«; a 4. odstavec téhož paragrafu, stanoviv jako samostatný § 11., nahradil odstavcem následujícího znění: »Působnost komise skončí, když služební poměr bude upraven pravoplatným smírem nebo nálezem.« § 12. stává se třináctým, třináctý čtrnáctým, atd.

Sociálně-politický výbor žádá Národní shromáždění, aby udělilo ústavního schválení této předloze zákona.

Pro úpravu služebního poměru zřízenců v kovodělném průmyslu zřizuje se rozhodčí komise.

(1.) Za členy rozhodčí komise jest povolati:

a) 3 zástupce zaměstnavatelů;

b) 3 zástupce zřízenců;

c) 3 osoby nestranné, které nepatří žádné z těchto skupin a mají potřebné znalosti a schopnosti posouditi poměry v kovoprůmyslu.

(2.) Zástupce zaměstnavatelů jmenuje ministr průmyslu, obchodu a živností z osob navržených zúčastněnými sdruženími zaměstnavatelů, zástupce zřízenců z osob navržených zúčastněnými sdruženími zřízenců jmenuje ministr sociální péče, po jedné osobě nestranné ministr sociální péče, ministr průmyslu, obchodu a živností a ministr veřejných prací.

(3.) Za členy každé skupiny je podle týchž zásad ustanoviti náhradníky. Náhradník nastoupí na místo člena, nemůže-li se tento zúčastniti schůze nebo přestal-li býti členem komise.

(1.) Ministr sociální péče jmenuje z nestranných osob předsedu a jeho náměstka a vezme je do slibu.

(2.) Veškeří členové rozhodčí komise slíbí před zahájením jednání do rukou předsedy, že budou vykonávati úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zachovají úřední tajemství. Vykonání slibu jest zaznamenati zápisem.

(3.) Úřad člena (náhradníka) jest čestný.

(1.) Ministr sociální péče může zbaviti úřadu člena nebo náhradníka, zanedbává-li tento svých povinností nebo ztratí-li volební právo do obecního zastupitelství.

(2.) Právo toto přísluší ministru průmyslu, obchodu a živností a ministru veřejných prací stran členů jimi jmenovaných.

(1.) Rozhodčí komise jest schopna usnášeti se, je-li přítomno všech 9 členů nebo jejich náhradníků.

(2.) Komise se usnáší prostou většinou hlasů; předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů.

(3.) o průběhu a obsahu jednání, jakož i o výsledku hlasování jest sepsati zápis.

(1.) Schůze komise svolává předseda písemně.

(2.) Nedostaví-li se zástupci jedné skupiny zájemníků vůbec ani jich náhradníci bez omluvy uznané předsedou za důvodnou, jednání se odročí a předseda svolá znovu komisi s upozorněním, že při novém jednání rozhodnou o sporné věci osoby nestranné spolu s předsedou bez ohledu na to, zda-li ta nebo ona skupina k jednání se dostavila, čili nic. V tomto případě zdrží se zástupci dostavivší se skupiny hlasování.

(3.) Zástupci a náhradníci skupiny, jejichž bezdůvodným nedostavením se jednání bylo zmařeno, jsou povinni nésti společně a nerozdílně náklady zmařeného jednání; mimo to může jim předseda uložiti pořádkovou pokutu, každému do výše 2.000.- Kč.

Úkolem rozhodčí komise jest, aby zprostředkovala při urovnání sporu vzniklého ze služebního poměru zřízenců kovodělného průmyslu nebo spor rozhodla nálezem.

(1.) Nepodaří-li se rozhodčí komisi věc smírně urovnati, vyslechne v ústním řízení strany (zástupce zúčastněných organisací), podle potřeby svědky a znalce, jež může vzíti do slibu.

(2.) Rozhodčí komise může svědky a znalce donucovati k dostavení se pořádkovými pokutami až do výše 500.- Kč.

(1.) O přípustném počtu zmocněnců, kteří strany zastupují, rozhodne komise, jež je také oprávněna zkoumati platnost jejich plné moci, mimo to musí strany oznámiti rozhodčí komisi v dané lhůtě osoby, jimž se má dodati nález. Neučiní-li tak strany, určí tyto osoby ze stran komise sama.

(2.) Nedostaví-li se strana řádně k jednání obeslaná bez dostatečné omluvy, zřídí jí komise na útraty opatrovníka a obešle stranu i jejího opatrovníka k novému jednání s pohrůžkou, že při něm bude ve věci vydán nález bez ohledu na to, zda strana nebo její opatrovník jednání se zúčastní.

(3.) Při jednání před komisí jest veřejnost vyloučena.

(4.) Pro řízení před komisí jest užíti obdobně ustanovení o řízení u živnostenských soudů.

(1.) Po provedeném řízení rozhodčí komise vydá nález, který předloží předseda ministerstvu sociální péče ke schválení. Schválení může býti odepřeno jenom tehdy, odporuje-li nález zákonným ustanovením.

(2.) Schválený nález vyhlásí rozhodčí komise veřejně; nález nabude účinnosti pro všechny zaměstnavatele a zřízence, na něž se vztahuje, za měsíc po doručení jeho vyhotovení zástupcům stran, neobsahuje-li jiného ustanovení o počátku své působnosti. Vyhotovený nález musí obsahovati jména členů komise a zúčastněných stran, nebo jejich zástupců.

(3.) Ustanovení odstavce 1. a 2. platí také pro smír, jejž strany snad sjednají.

(4.) Působnost komise skončí, když služební poměr bude upraven pravoplatným smírem nebo nálezem.

Smír anebo nález nahražuje služební smlouvu mezi zaměstnavateli a zřízenci, na něž se smír nebo nález vztahuje, pokud služební smlouva není pro zaměstnance příznivější.

Pokuty podle tohoto zákona uložené připadají státní pokladně na úkoly sociální péče; vymáhá je politický úřad I. stolice.

Všechna jednání a listiny, týkající se působnosti rozhodčí komise, jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.

Ministr sociální péče se zmocňuje, aby v dohodě se zúčastněnými ministry rozšířil nařízením působnost tohoto zákona i na spory, které by v budoucnu vznikly ze služebního poměru mezi zaměstnavateli a zřízenci v kovodělném průmyslu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.