Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Bylo by marno popírati, že celý náš veřejný a hospodářský život jest rozvrácen. Nezměrné útrapy dlouhotrvající války rozpoutaly všechny nízké pudy a zejména lačnost po penězích do té míry, že lačnost tato zachvátila nejen skoro všechny vrstvy obyvatelstva, nýbrž - což jest mnohem povážlivější - i veřejnou správu.

V obecenstvu mizí respekt před zákonem a ve veřejné správě nedostává se - jak příklady denně dosvědčují - vědomí odpovědnosti, bez něhož spořádanou správu vůbec nelze si mysliti.

V době, kdy nově budovaný náš stát potřebuje klidu a pevné, v každém směru spořádané veřejné správy, zápasiti musí s demoralisací. Všechny politické strany v národě touží a volají po nápravě. Ježto zdá se, že dosavadní instituce státní, ať již z důvodu toho, že přetíženy jsou ohromnou svou vlastní agendou, neb z důvodů jiných nejsou s to, aby zjednaly nápravu tak rychle, jak toho nynější doba nezbytně vyžaduje, připadli navrhovatelé tohoto zákona na myšlenku po vzoru jinde již osvědčeném zjednati aspoň částečnou nápravu navrženým zřízením Státního revisního úřadu.

Jak patrno z úkolů tohoto nového ústavu, vyznačených v § 2. návrhu, nejde navrhovatelům jen o nápravu částečnou, ale pro stát a veřejnou správu vůbec nad jiné důležitou, totiž ozdravění veřejné správy systematickým sledováním a bezohledným potíráním nejhorší rakoviny, jež veřejný organismus sežírá, totiž korupce, zpronevěry a podvodu veřejných orgánů, dále o ozdravění poměrů hospodářských systematickým sledováním a bezohledným potíráním lichvy všeho druhu, kdekoliv se vyskytne, a konečně o upevnění finančního základu státu a veřejných korporací vůbec zjednáním stavu, jejž všeobecně nazýváme berní morálkou, aby každý dával státu a vůbec veřejným korporacím dobrovolně to, co jim patří, a, ne-li, aby k tomu cestou zákonitou byl donucen.

Rovněž otázky zásobovací a státní hospodaření se životními potřebami vyžaduje pronikavé revise prováděné systemsticky. Případy v poslední době se odehravší odůvodňují plně nutnost státního revisního úřadu.

Navrhovatelé mají za to, že takováto státní revise, prováděná na základě podrobné znalosti všech zákonů a nařízení i skutečných poměrů měla by především ohromný význam výchovný.

Státní správa měla by z materiálu a zkušeností revisním úřadem získaných k disposici pro svoje další opatření a případné reformy objektivní a tudíž úplně spolehlivý základ.

Revisní úřad, jako úřad úplně neodvislý, hledal by - neohlížeje se na žádné jiné zájmy - ve všech případech vždy prostě jen pravdu, jejíž konstatování nebývá jinak vždy tak snadné.

Pronikavá a periodicky prováděná revise samosprávných korporací a podniků těmito korporacemi spravovaných jest s to, aby naši samosprávu postavila ve směru finančním, mravním i hospodářském na pevný podklad.

Revisní úřad měl by dále veliký význam praeventivní. Již existence takového úřadu, vědomí, že jest zde možnost revise nepředvídané, jdoucí věci až na kořen, nutilo by ovšem k tomu, aby vyvarováno se bylo toho, co by revise případně mohla odkrýti a stíhati.

Ohromný význam slibují si navrhovatelé z nové této instituce pro finance státu i obcí.

Zatajování příjmů a klamání finančních úřadů pokládalo se proti Rakousku za vlasteneckou povinnost. Každá i sebe nepatrnější daň, neb veřejná dávka pokládána byla za zbytečné, nenáviděné břemeno a poplatnictvo po většině neštítilo se žádného prostředku, jenž vedl k obejítí daňové povinnosti.

Tento stav vžil se tak, že jest téměř nemožno zvrátiti poměry v pravý opak, aby totiž každý občan u vědomí, že nyní "stát jsme my sami" daně a dávky platil nejen rád, ale aby je platil i poctivě. V této příčině nejúčinnějším prostředkem jest systematická objektivní, ale přísná kontrola, na níž při daních a dávkách záleží vlastně vše.

Budou-li poplatníci věděti, že jest zde instituce, jež systematicky sleduje daňové věci a jež má prostředky zjistiti skutečné poměry a jež obcházení daňové povinnosti bude neúprosně stíhati, rozmyslí si - aspoň většina z nich - klamati úřady, zejména když žádná daň není tak veliká, aby poplatníka ruinovala, takže snaha obejíti daň nemá důvod svůj v nemožnosti neb obtížnosti placení, nýbrž jest spíše jakýmsi "sportem", jehož poplatník zanechá, uvidí-li, že věc nebéře se na lehkou váhu.

Při ministerstvu financí zřízen jest již revisní odbor k vykonávání kontroly v oboru osobních daní přímých, daně z válečných zisků, daně válečné a dávky z majetku avšak stejné kontroly jako daně uvedené potřebují i všechny ostatní daně přímé a ještě více snad všechny daně nepřímé, státní monopoly, státní a autonomní dávky. Zejména všechny daně a dávky spotřební, jichž i autonomní korporace i přes zásadní odpor prozatím sotva budou moci se zříci - a z nichž některé, jako daň z masa a vína, v Rakousku po celá desetiletí byly doménou několika málo jednotlivců, z nichž oni na úkor státu a autonomních korporací bohatli, mohou býti zejména po nové úpravě budou-li řádně kontrolovány - tak vydatným zdrojem příjmů státních i autonomních, a to při režii poměrně nepatrné, že finančním svým efektem překvapí.

Není o tom nejmenší pochybnosti, že v tomto finančním směru nově navržená instituce daleko vyvážila by náklad, jehož sama bude vyžadovati.

Návrh tento budiž ve formálním směru přikázán výboru právnímu.

Veškeré úřady a instituce státní i autonomní, všechny ústavy a podniky veřejné i soukromé, ať náleží osobám právnickým, společnostem neb jednotlivcům, a vůbec všechny úkony ať úřadů, společností neb jednotlivců v republice československé podrobují se - bez újmy dohlédacímu právu, jež státním neb autonomním úřadům podle platných zákonů a nařízení již nyní přísluší - státnímu dozoru v rozsahu vyznačeném v § 2. Pro výkon tohoto dozoru zřizuje se "Státní revisní úřad" se sídlem v Praze.

Úkolem Státního revisního úřadu jest:

1. Dozírati k tomu, aby úřady státní i autonomní, ústavy a podniky veřejné i soukromé, ať náleží osobám právnickým, společnostem neb jednotlivcům, a vůbec každý jednotlivec šetřili zákonů a nařízení, pokud jde o finanční a hospodářské zájmy státu, autonomních korporací a vůbec institucí veřejných ; odkrývati, zjišťovati a stíhati nezákonnosti a nesprávnosti, jež by v tomto směru kdekoliv se objevily.

2. Prováděti účetní odbornou revisi všech institucí veřejných a podniků soukromých, zvláště těch, - které zabývají se nákupem, prodejem, zpracováváním a distribucí všech předmětů denní spotřeby a jejich vývozem a dovozem, - jako hospodářských podniků, komisionářství, mlýnů, aprovisací, pekáren, lihovarů, pivovarů, ústředen atd.

3. Zjišťovati a vyšetřovati podle platných zákonů a nařízení lichvu všeho druhu proti všem osobám na případu přímo neb nepřímo zúčastněným.

4. Odkrývati, zjišťovati a stíhati úplatkářství orgánů veřejných všech kategorií, a to jak u těchto orgánů samých, tak též u osob, jež orgány ty nabízením peněz neb jakýchkoli majetkových neb jiných výhod ke korupci přímo neb nepřímo svádějí.

Státní revisní úřad má právo:

1. Konati buď z vlastního podnětu neb k žádosti ministerstva revise v úřadech státních, autonomních, v ústavech a podnicích veřejných i soukromých všeho druhu i u jednotlivců (§ 1.), nahlížeti do spisů, knih a výkazů všeho druhu, vyžádati si spisy, knihy a výkazy všeho druhu k úřední potřebě, po případě zabavovati spisy, knihy a výkazy podniků soukromých neb jednotlivců.

Při těchto revisích mají orgánové státního revisního úřadu na průkaz své úřední legitimace po ohlášení u přednosty úřadu neb ústavu, neb vlastníka podniku, neb jejich zástupců volný přístup do všech úřadův, ústavův i podniků.

2. Slyšeti osoby úřední a všechny osoby v úřadech, ústavech a podnicích zaměstnané, a vůbec každého jednotlivce, jenž by podati mohl vysvětlení k vyšetření věci, o niž jde.

Tyto osoby úřední nemají práva odpírati vysvětlení, o něž jsou žádány, z důvodu, že jde o úřední tajemství.

3. Činiti oznámení ministerstvům o zkušenostech při revisi získaných, podávati vysvětlení, jakož i činiti návrhy v oborech do působnosti státního revisního úřadu spadajících.

4. Zastavovati usnesení a opatření orgánův a institucí veřejných, pokud by provedením usnesení a opatření takových účel revise mohl býti zmařen, s účinkem odkládacím až do rozhodnutí příslušné instance.

5. Používati pro své účely úředních znalců.

Státní revisní úřad jest povinen o všech nezákonnostech neb nesprávnostech, jež v oboru své působnosti buď z úřední revise, neb jinak nabyl vědomosti, činiti udání, po případě trestní oznámení příslušným úřadům k projednání dotčené věci podle zákona.

Každý veřejný úřad jest povinen o svém rozhodnutí neb opatření, jež učinil na oznámení státního revisního úřadu, vyrozuměti tento úřad.

Veškeré veřejné úřady jsou povinny podávati státnímu revisnímu úřadu na požádání informace, v oboru své působnosti prováděti úkony, o něž bude státním revisním úřadem aneb v případech neodkladných legitimovaným zástupcem tohoto úřadu požádáno, a vůbec jsou povinny státní revisní úřad v jeho působnosti co nejúčinněji podporovati.

Státní revisní úřad podřízen jest ministerské radě.

V čele Státního revisního úřadu jsou předseda a dva náměstkové, jmenovaní k návrhu ministerské rady presidentem republiky.

Předseda neb jeden z jeho náměstků zastupuje Státní revisní úřad v ministerské radě.

Práce výkonné obstará potřebný počet úřednictva, systemisovaný ministerskou radou. Úředníky jmenuje předseda Státního revisního úřadu, pokud jmenování to podle ústavy nepřísluší presidentu republiky.

Podrobnější ustanovení o organisaci Státního revisního úřadu dána budou nařízením vlády.

Nařízením může též část působnosti Státního revisního úřadu přenesena býti na úřady zřízené pro jednotlivé obvody, v nichž potřeba toho by se objevila.

Dozor nad činností Státního revisního úřadu vykonává správní výbor, složený ze 12 členů, volených Národním shromážděním vždy na 3 léta, při čemž však funkce správního výboru trvá vždy až do nové volby.

Funkce správního výboru jest úřadem čestným; členové mají nárok pouze na náhradu hotových výloh.

Správní výbor volí ze sebe předsedu a jeho náměstka. Usnáší se platně, je-li přítomen předseda nebo jeho náměstek a aspoň 6 členů správního výboru, nadpoloviční většinou přítomných.

Při rovnosti hlasů platí za usnesení názor, pro nějž rozhodne se předseda nebo předsedající náměstek.

Státní revisní úřad jest povinen podávati správnímu výboru v pravidelných obdobích zprávy o své činnosti. Správní výbor jest též oprávněn nahlížeti do spisů a všech jiných dokladů ve všech věcech, které za vhodné uzná, a vyžádati si od Státního revisního úřadu písemné neb ústní zprávy a vysvětlení.

Souhlas správního výboru jest nutný, jde-li o změnu organisace Státního revisního úřadu, o zřizování pobočních obvodových úřadoven a podání návrhů vládě. Správní výbor může si vyhraditi též schvalování jiných věcí.

Nesouhlasí-li Státní revisní úřad s usnesením správního výboru, předloží spornou věc ministerské radě, jež po slyšení předsedy neb místopředsedy Státního revisního úřadu a předsedy neb náměstka správního výboru rozhodne s konečnou platností.

Správní výbor má právo přizvati si k svým poradám zástupce ústředních úřadů.

Jakékoliv jednání, směřující k tomu, aby činnost Státního revisního úřadu byla ztěžována neb mařena, trestá se - pokud nezakládá skutkové podstaty trestního činu, stíhaného podle všeobecného trestního zákona - politickými úřady pokutou do 100.000 K, aneb vězením do 6 měsíců. Trest vězení nelze přeměniti v pokutu.

Zákon tento stane se účinným dnem vyhlášení.

Den, kdy Státní revisní úřad počně svoji působnost, stanoven bude nařízením. Týmž dnem přejde na Státní revisní úřad též agenda revisního odboru při ministerstvu financí podle nařízení ze dne 1. března 1919 čís. 96 sb. zák. a nař., jakož i agenda úřadu pro potírání lichvy a Státní revisní kanceláře při ministerstvu pro zásobování lidu.

Provésti tento zákon přísluší veškerému ministerstvu.