Řečeného dne konalo živnostnictvo schůzi
o ochranné akci proti dnešnímu nespravedlivému
vládnímu přezírání živnostnictva
v otázkách zásobovacích a třídních
výhodách, poskytovaných konsumům.
Tato schůze byla řádně a v čas
ohlášena, do ní pozváni byli legitimní
obchodníci a živnostníci se členy svých
rodin. Schůze byla stanovena na 10. hodinu dopoledne v
místnosti hostince »u Řípu«. V
téže chvíli ozvaly se píšťaly
zdejších továren na znamení ukončení
práce dělnictvem, jež v počtu asi 600
osob dostavilo se před řečený hostinec
a žádalo hromadný přístup. Vynutilo
si přístup 10 důvěrníků,
když se tito zaručili za klid a pořádek.
Mezi schůzí byl venku shromážděný
dav dělníků štván nenávistnou
řečí proti živnostnictvu redaktorem
»Rudých proudů« I. Benešem, který
jest zároveň předsedou okresní správní
komise. Z rozeštvaného takto zástupu vniklo
asi 80 lidí do zahrady, sousedící se sálem,
kde schůze se konala, lámali se stromů větve
a hrozili za pustého řevu účastníkům
schůze. Proto pořadatelstvo skončilo raději
schůzi v té naději, že nastane klid,
avšak shromážděný dav dělnictva
se snažil vtrhnouti do sálu, čemuž stěží
bylo zabráněno. Venku stojící důvěrník
Jaroslav Holaj z Podlusk prohlásil k účastníkům
schůze, že lid jest rozezlen tak, že bude zúčastněné
lynchovati, a tvrdil, že mají seznam, kdo bude lynchován,
a jenom tomu, kdo si jest vědom, že dělnictvu
neublížil, bude zaručena osobní bezpečnost,
aby se mohl ze schůze odebrati.
Dav, čekající venku, utvořil dlouhou
uličku, kterou obsadili s obou stran ti, kteří
si již z továren přinesli klacky, hole a železné
tyče. U východu stál jeden důvěrník
dělnictva, kterému se musel každý ze
sálu odcházející hlásiti jménem,
načež každé jméno bylo do davu
vykřikováno. Na to ti, kteří byli
obsadili východ, bili holemi klacky a železnými
tyčemi, hlava ne hlava, vycházející
účastníky schůze ani ženy nevyjímajíce,
takže mnoho účastníků bylo krvavě
zraněno a utrpělo též otřes nervů.
Pak dav vnikl do místnosti, přinutil hostinského,
aby všechny místnosti i sklepy otevřel, a vykradl,
co se ukrásti dalo. Při tom byla vyražena
okna hostince »u Řípu« a poškozeno
též jeviště. Část výtržníků
odebrala se do Husovy třídy, kde vydrancovala konfekční
obchod Glücknerův, a vnikla po té do hlavní
trafiky pana Pokorného, kde si vynutila kuřivo.
Ačkoli místnost, kde schůze se konala, jest
vzdálena od okresního hejtmanství a obecního
úřadu asi pouhých 300 kroků, ačkoli
již v 10 hodin dopoledne táhli demonstranti s holemi
a železnými tyčemi k Řípu, a
tam 2 hodiny stáli, než došlo k násilnostem,
neučinily ani obecní úřad, ani politická
správa nejmenších opatření bezpečnostních.
Ani jednoho četníka nebylo na místě
a zástupce politického úřadu, který
byl schůzi přítomen, přes naléhavou
žádost nezařídil nic.
Politická správa, která neučinila
ani před tím, ani po tom nejmenších
bezpečnostních opatření, nařídila,
aby hned všechny krámy byly otevřeny a vyvěšeny
snížené ceny.
Tomu nemohl ovšem ani jediný obchodník a živnostník
vyhověti prostě z toho jednoduchého důvodu,
aby jeho obchod nebyl vydrancován.
Druhý den na to o týdenním trhu svolal okresní
hejtman dr. Paur schůzi zástupců politických
stran, obchodního gremia, živnostenských společenstev,
a doznal na dotaz, že tak učinil na podnět
dělnických důvěrníků,
kteří prohlásili bez obalu, že dělnictvo
nebude k tomu klidně přihlížeti, kdyby
pachatelé měli býti soudně stiháni.
Když jeden pachatel byl vzat do vyšetřovací
vazby, byl důvěrníky dělnictva činěn
tlak, aby byl z vazby propuštěn, a jen pevnosti vyšetřujícího
soudce lze děkovati, že propuštění
nebylo vynuceno.
Letos v lednu, téměř před okny okresního
hejtmanství, byli insultováni účastníci
agrárního plesu, 30. května t. r. byla rozbita
veřejná schůze živnostenská a
dne 22. listopadu t. r. na popud hejtmanství musela býti
odřeknuta veřejná schůze, ke které
přijel člen Národního shromáždění
dr. Matoušek, protože se hrozilo novými násilnostmi.
Protože ani obecní ani politická správa
není schopna postarati se o tělesnou bezpečnost,
bezpečnost majetku a shromažďovací svobodu,
a protože hrozí nebezpečí, že výtržnosti
se budou opakovati a že násilím bude překáženo
tomu, aby pachatelé byli podle zákona potrestáni,
činíme dotaz na ministerstvo vnitra:
1. Jsou vládě známy tyto truchlivé
a duchu pravé demokratické svobody se příčící
násilné události ze dne 20. listopadu t.
r., již po třetí se opakující?
2. Ne-li, jest vláda ochotna dáti je rychle a věcně
vyšetřiti a podle šetření přísně
vinníky dáti potrestati?
3. Jest vláda ochotna, jak jest také ovšem
povinna, poškozeným způsobené škody
nahraditi?
4. Jest vláda ochotna, jak jest také povinna, učiniti
takové opatření, by teror a násilí
vůči občanstvu, již 3kráte v
roce v Roudnici vyvolané, se neopakovaly?