Pan Augustin Kačerovský, vrchní průvodčí
vlaků, který roku 1912 přesazen byl do Bludence
ve Vorarlbergu, vracel se dne 9. března 1919 o 9. hodině
večerní spolu s jinými železničními
zřízenci do Čech. V tuto dobu vstoupil na
českou půdu ve stanici Hoření Dvořiště.
Na dotaz službu konajícího četnického
strážmistra, má-li nějakých peněz
u sebe, ohlásil, že si veze svoje a své tchýně,
pí. Olgy Kobrové, úspory v částce
K 9700 - v papírových rak.-uherských bankovkách.
Obnos tento byl u přítomnosti jeho stráží
přepočítán, jako nekolkovaný
zadržen a vydána p. Kačerovskému o tom
stvrzenka podepsaná četníkem Josefem Michlem.
Zadržený obnos ani zákonný díl
tohoto obnosu p. Kačerovskému dosud vydán
nebyl přes to, že osobně i písemně
několikráte bylo v ministerstvu financí intervenováno
a o věci uvědoměna i kancelář
pana presidenta republiky. Při jedné osobní
intervenci bylo p. Kačerovskému oznámeno,
že zadržený obnos bude mu vrácen v částce
šedesáti procent, a to co nejdříve.
Sdělení toto učinil mu úředník
ministerstva financí p. Dr. Tesař dne 3. června.
Oznámil p. Kačerovskému, že žádost
má číslo 12 663 II.
Ač v tomto případě jedná se
o příslušníka státu československého,
který vracel se do vlasti a ač jest prokázáno,
že peníze tyto jsou úsporami z dob před
rokem 1912 a přes to, že pan Kačerovský
ochot a svědomitě přihlásil službu
konajícímu četníkovi celou hotovost,
nebyla dosud p. Kačerovskému vráceno ani
oněch slíbených 60 %!
Táží se proto podepsaní pana ministra
financí:
1. Souhlasí-li s tím, aby vracejícím
se příslušníkům československým
činěn byly takové obtíže, směřující
k jejich velikému existenčnímu poškození,
2. zda-li jest správno, aby občané republiky
na vyřízení svých žádostí
v ministerstvě financí čekati musili devět
měsíců?