Pro dobu mimořádných poměrů
ustanovuje se takto:
Použití ustanovení §§ 54, 55, 266,
260 b) tr. z., 338 odst. 2. a 3. tr. ř., 92. tr. z. uh.,
92, 94, 125, 126 voj. tr. z. a 309 č. 2. a 3. voj. tr.
ř. jest vyloučeno při odsouzení pro
krádeže a zpronevěry spáchané
na dráze (ať státní nebo soukromé),
poště anebo ve státních průmyslových
podnicích (včetně dolů) na věcech
určených k dopravě, materiálu provozovacím,
přístrojích a náčiní,
surovinách, jakož i hotových tovarech, osobami
tam zaměstnanými neb i jinými ve spojení
s nimi jednajícími, rovněž pak při
odsouzení pro krádeže na majetku polním
neb lesním, ryb v rybníce, dobytka na pastvě
neb při hnaní jeho, jakož i zvěře,
buďto se zbraní nebo více osobami v tlupách,
konečně i při odsouzení pro účast
na těchto krádežích (§§ 185,
461 tr. z. rak., XXX. hl. uh. tr. z., §§ 477, 737 voj.
tr. z.).
Ustanovení prvého odstavce platí i tehdy,
bylo-li shledáno v odcizení neb zpronevěře
zneužití moci úřední.
Ustanovení tato platí i pro krádeže
zboží, které před převzetím
k dopravě nebo po vykonané dopravě nalézá
se na pozemku dráhy.
Odsoudí-li soud obžalovaného mimo trestný
čin v § 1. uvedený i pro jiný trestný
čin, smí sice použíti práv §em
1. vyloučených, ale jen tak, že trest nesmí
býti menším než trest, na který
by soud, neužívaje práva zmírňovacího
nebo přeměny trestu, podle zákona byl povinen
uznat, - kdyby pachatel nebyl odsouzen než pro čin
spadající pod § 1.
Vláda se zmocňuje, aby tato ustanovení odvolala,
jakmile poměry bezpečnostní to dovolí.
Zákon tento nabývá působnosti osmý
den po vyhlášení a budiž ho použito
na všechny případy, spáchané
po dni jeho vyhlášení.
Výkonem tohoto zákona pověřují
se ministři spravedlnosti a národní obrany.
Poměry, jaké zavládly během války
na drahách, poštách a ve státních
závodech průmyslových v příčině
bezpečnosti majetku tam se nalézajícího,
doznaly od doby převratu státního jen velmi
nepatrného zlepšení, neboť přes
všechno úsilí nepodařilo se dosud odstraniti
houfné krádeže a zpronevěry, páchané
hlavně zaměstnanci těchto ústavů,
pak ale i jinými osobami, po většině
ve spojení s nimi se nacházejícími.
Škody, jen od 28. října 1918 takto spáchané,
jdou do milionů.
Podobně doznaly újmy, jmenovitě po převratu
státním, snad pro převrácené
názory o soukromém vlastnictví, poměry
bezpečnostní majetku polního a lesního.
Případy, že krádeže takové
se provádějí buď se zbraní nebo
v tlupách, čímž nepochybně dávají
pachatelé na jevo vůli zmocniti se majetku stůj
co stůj proti všem opatřením bezpečnostním,
jsou tak vážného rázu, že dlužno
jim čeliti zvýšenou trestností, nemá-li
dojíti k vážnému ohrožení
bezpečnosti majetku a řádu právního
vůbec.
Je tudíž nezbytno učiniti mimořádná
opatření a vystupovati proti pachatelům bezohledně
se vší přísností. Proto však
právě není vhodným, připouštěti
zákonnou možnost použíti práva
zmírnění a přeměny trestu,
jak to ustanovují §§ 54, 55, 266, 260 b) tr.
z., 338. odst. 2. a 3. tr. ř., 92 tr. z. uh., 92, 94, č.
2. a 3. voj. pro tyto případy prohlášeno
vyloučeným (§ 1.).
Až se poměry ustálí, nebude již tohoto mimořádného opatření zapotřebí a jest vhodno, aby vláda měla možnost, ustanovení jeho v příhodné době sama odvolati (§ 3.).
V ohledu formálním se navrhuje, aby tato osnova
zákona byla přidělena výboru právnímu
a dána mu lhůta 8 dnů k vyjádření
se.
Ministr spravedlnosti: