Profesoři na theologických ústavech jsou
podle zákonů z 1. května 1889, ř.
z. č. 68, z 2. ledna 1902 ř. z. č. 25 a 4.
února 1907 ř. z. č. 55 v platu postaveni
na roveň profesorům škol středních.
Návrh dra Stojana cíli k tomu, aby byli v platu
postaveni na roveň mimořádným profesorům
universitním, poněvadž theologické ústavy
jsou věcně rovnocenné s theologickými
fakultami, ježto jsou na ně přijímáni
jen absolventi gymnasií s maturitou, a ke skládání
rigoros stačí studium na theologických ústavech,
a že na profesorech theologických ústavů
se požaduje táž kvalifikace odborná a
vědecká jako od profesorů na theologických
fakultách.
Školský výbor nepřijal tohoto návrhu,
nýbrž usnesl se, že mají profesoři
theologických ústavů býti úplně
a ve všem postaveni na roveň profesorům středoškolským,
tak že by pro ně platila stejná též
ustanovení pragmatiky a všechna zařízení
povolená středoškolským profesorům,
tedy: drahotní a nákupní přídavky,
i převzetí dam a poplatků státem,
pokud bylo to vše profesorům theologických
ústavův odpíráno.
Školský výbor usnesl se dále, aby theologické
ústavy, které by nebyly dostatečně
navštěvovány, byly zrušeny.
Navrhuje se tedy:
Národní shromáždění, račiž
se usnésti:
1. Vláda se vyzývá, aby profesorům
theologických ústavů biskupských byly
vypláceny platy, drahotní a nákupní
příspěvky, tak jako profesorům středoškolským
a aby též jejich postup byl zařízen
podle služební pragmatiky profesorů středoškolských.
2. Aby theologické ústavy, které by neměly
dostatečnou návštěvu, zrušila.