Informace pánů dotazovatelů jsou potud mylny,
že v daném případě nejde o zcizení
velkostatku, nýbrž jen o zcizení cukrovaru
v Dymokurech. Je proto převážná většina
obav, jež v dotaze jsou projeveny, bezpředmětná.
Ministerstvo zemědělství hledíc k
významu, jaký má pro pěstitele řepy
držení cukrovaru, zpracovávajícího
řepu tu, svolilo výměrem z 3. října
1919 č. 21802 zásadně k zamyšlenému
akciování cukrovaru v Dymokurech, připojivši
podmínky, které plně zajišťují,
že, dojde-li k uskutečnění tohoto podniku,
dostanou se akcie spojené s povinností dodávati
řepu, do rukou pěstitelův a v rukou jejich
zůstanou.
Zařizující výbor ucházel se
sice též o nájem velkostatku v Dymokurech,
ale vyřízení této žádosti
odloženo až do té doby, kdy předložen
bude alespoň nástin smlouvy s nejdůležitějšími
podmínkami.
Podle zákona z 18./6. 1919 č. 350 sb. z. a nař.
přísluší dále rozhodovati v této
věci pozemkovému úřadu, jemuž
se také proto spisy postupují.
Žádám, aby odpověď tato vzata byla
na vědomí.