Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zmocnění dané vládě ustanovením § 23. novely k obecním zřízením zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 sb. zák. a nař., aby slučovala a rozlučovala obce a měnila hranice obcí a okresů podle ustanovení tohoto paragrafu, prodlužuje se do konce roku 1920.

Zmocnění toto vztahuje se však toliko na ony případy, o kterých do konce roku 1919 zahájeno bylo řízení u politických úřadů.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920.

Provedení jeho ukládá se ministru vnitra.

Ustanovením § 23. novely k obec. zřízením byla vláda zmocněna, aby v přechodné době do konce roku 1919 slučovala nebo rozlučovala obce a měnila hranice obcí a okresů a to řízením zjednodušeným a urychleným podle ustanovení 2. a 3. odstavce téhož paragrafu.

Na základě tohoto zákonného ustanovení by u ministerstva vnitra podáno několik set žádostí za takovéto změny obvodův obcí a okresův, a rovněž - jak patrno z docházejících instruovaných spisů - též u nižších stolic správy politické bylo v mnohých případech zahájeno řízení po rozumu tohoto zákonného ustanovení.

Ačkoli podle citovaného § 23. řízení po stránce formální je značně usnadněno, přece jen z věcných důvodů nutno v každém případě řádně vyšetřovati, zejména dotazem u celé řady súčastněných úřadů, je-li žádaná změna odůvodněna a jsou-li pro ni dány podmínky. Následkem toho vyžaduje řízení o každém případě přece jisté delší doby, takže ze dnešní přetíženosti všech súčastněných úřadů nelze očekávati, že o všech případech, jež jsou již předmětem řízení, bude možno vydati konečně rozhodnutí do konce roku 1919.

Jestliže by zmocnění, dané vládě citovaným § 23. novely, nebylo prodlouženo i přes 31. prosinec 1919, bylo by nutno zahájené řízení v takových případech, ve kterých z jakýchkoli důvodů nebylo možno vydati konečné rozhodnutí během roku 1919, zastavit, a případy ony vyřizovati podle ustanovení platných obecních zřízení.

V tom směru v Čechách podle § 2. zákona o zastupitelstvech okresních, ze dne 25. července 1864, č. 27. ř. z., potřebí je ke každé změně hranic okresních - tudíž i k pouhé změně hranic obecních, jakož i ke každému sloučení obcí, pokud v obou právě zmíněných případech jde zároveň o změnu hranic okresních -, zvláštního zákona zemského; na Moravě a ve Slezsku pak podle §§ 2. a 3. mor. ob. zříz. ze dne 11. března 1864, č. 64. zem. z., a slezského ob. zříz. ze dne 15. listopadu 1863, č. 17 z. z. potřebí je zemského zákona ke každému rozloučení obcí, a sloučení obcí je tu dovoleno pouze za jejich souhlasu; tedy když některá obec nesouhlasí, bylo by sloučení možno provésti pouze také zvláštním zemským zákonem. Ve všech těchto případech bylo by za dnešních poměrů podle § 4. proz. ústavy (zákona ze dne 13. listopadu 1918. č. 37. sb. z. a nař.) třeba zvláštního zákona, usneseného Národním shromážděním. I jinak ustanovení o slučování a rozlučování obcí a o změnách hranic obecních, zvláště také v Čechách, vyžadují řízení složitého a zdlouhavého.

Právě ustanovení citovaného § 23. ve všech těchto případech usnadnilo značně řízení a přispělo k tomu, že mohly se poměrně velice rychle a hladce vyříditi případy, jichž uskutečnění bylo z rozličných důvodů veřejných žádoucím, avšak jež často po léta nemohly býti skoncovány buď pro odpor súčastněných obcí nebo z jiných příčin.

Z uvedených důvodů žádá vláda, by zmocnění, dané jí § 23. novely k obec. zřízením, bylo prodlouženo. Aby však vyhověno bylo pokud možno původním intencím Národního shromáždění, podle kterých toto přechodné, výjimečné, mimořádné, zmocnění vlády má být obmezeno na nejnutnější míru, žádá vláda za prodloužení zmíněného zmocnění pouze o jeden rok, tedy do konce roku 1920 a za obmezení tohoto prodlouženého zmocnění na vyřízení těch případů, o kterých ve lhůtě, původně stanovené, tedy do konce roku 1919, bylo již zahájeno řízení buď u ministerstva vnitra, neb u některé nižší stolice správy politické.

Obmezení právě zmíněné podle povahy věci může ovšem míti pouze ráz interní, instruktionelní, poněvadž z konečného usnesení ministerské rady, kterým se sloučení nebo rozloučení obce, nebo změna hranice obcí, neb okresů, povolí, a které na venek právně jedině jest rozhodující, není patrno, zdali obmezení tohoto bylo skutečně dbáno, zdali totiž přípravné řízení u politických úřadů bylo skutečně zahájeno před koncem roku 1919; přes to však obmezení toto není bez významu, ježto alespoň vůči Národnímu shromáždění zakládá přesnou povinnost vlády a Národní shromáždění mocí svého práva dohlédacího v rámci pravidel ústavních může každý případ po 1. lednu 1920 vyřízený přezkoumati po té stránce, zdali bylo při něm dbáno obmezení právě zmíněného.