Ministerstvo vnitra je zmocněno, aby, vyžadují-li
toho veřejné zájmy, ani nehledíc k
platnému právu, nařízením:
1. sloučilo 2 nebo několik žup, neb i částky
jejich, k výkonu vnitřní správy (politické)
v jediný obvod správní s jediným úřadem
županským a při tom, je-li potřeba,
ponechalo v dosavadních sídlech komitátův
exposituru;
2. upravovalo obvody okresů služnovských a
jejich sídla;
3. města s regulovaným magistrátem prohlásilo
za velké obce;
4. města s právem municipálním prohlásilo
za města s regulovaným magistrátem, anebo
za velké obce.
Správa v župních a služnovských
úřadech na Slovensku bude ode dne, který
bude nařízením určen, obstarávána
pouze státními úředníky ustanovenými
od příslušných orgánů
republiky československé.
Ustanovení paragrafu 2. platí i pro politickou správu
při úřadu ministra republiky československé
s plnou mocí pro Slovensko.
Vyňati jsou však z platnosti tohoto ustanovení
dočasní vládní referenti a dále
smluvní úředníci, kteří
byli na čas potřeby, ministrem s plnou mocí
pro správu Slovenska ustanoveni. Úřednici
ti nemají nároku na definitivní jmenování
ani na jakékoli požitky zaopatřovací.
Úředníci tito (paragraf 2. a 3. odst. 1.)
podrobeni jsou zákonu ze dne 25. ledna 1914, č.
15 ř. z. o služebním poměru státních
úředníkův a státního
úřednictva (služební pragmatice), a
nařízením k němu vydaným, jakož
i všem zákonům a ustanovením, kterými
jsou v ostatních částech republiky československé
upraveny služební a zaopatřovací požitky
státních úředníků a
státního služebnictva. Zvláštní
požitky, kterých se poskytuje pro mimořádné
poměry na Slovensku, nejsou tím dotčeny.
Zákony a nařízení bývalé
vlády uherské, jež jsou s těmito ustanoveními
(odst. 1.) v odporu, pozbývají platnosti.
Přednostou županského úřadu jest
župan, který jest odpověden za správu
župy.
Župan musí míti způsobilost ke konceptní
službě v politické správě. Za
prvých dvou let účinnosti tohoto zákona
mohou být ustanoveni župany také ti, kdož
nemají této způsobilosti.
Županovi jest k obstarávám agendy při
župním úřadě a při služnovských
úřadech podle potřeby přidělen
ministerstvem vnitra potřebný počet konceptního,
odborného, účetního a manipulačního
i sluhovského personálu.
Personál ten musí vyhovovati podmínkám,
jež jsou pro služby toho druhu stanoveny platnými
ustanoveními v ostatních částech republiky
československé. Za prvých pěti let
účinnosti tohoto zákona, může
býti se svolením ministerstva vnitra ustanoven také
personál, jenž nevyhovuje těmto podmínkám.
Zástupcem županovým jest hodnostní třídou
nejvyšší politický konceptní úředník
ustanovený při županském úřadě,
ač-li ministr vnitra neučiní jiného
opatření.
Státním úředníkem i zřízencem
v politické správě na Slovensku stává
se ten, kdo byl podle pravidel, platných pro ustanovování
úředníka v politické službě
ustanoven v ostatních částech zemí
republiky československé.
Úředníci a zřízenci při
služnovských a župních úřadech
na Slovensku, kteří v době účinnosti
tohoto zákona skutečně vykonávají
službu při úřadech služnovských
a župních, ať již byli na to místo
prozatímně ministrem pro správu Slovenska
ustanoveni, nebo v úřadech svých prozatímně
potvrzeni, ať již jsou to bývalí úředníci
král. uherské vlády, či úředníci
jiní, jsou povinni podati žádost za přijetí
do služby politické u splnomocněného
ministra pro správu Slovenska do 60 dnův ode dne,
kdy tento zákon nabyl účinnosti. Ministr
vnitra může pro mimořádné poměry
tuto lhůtu i různě ustanoviti pro jednotlivé
župy nebo jejich části.
Ustanovení předchozího odstavce nevztahuje
se na úředníky, které pro Slovensko
ustanovil ministr vnitra, nebo na politické úředníky
z Čech a Moravy, přidělené na Slovensko.
Jestliže úředníci ti nepodají
do stanovené lhůty žádosti za přijetí
do politické služby, má se za to, že se
uplynutím lhůty dobrovolně bez jakýchkoli
nároků vzdávají místa dosud
zastávaného.
Úředníci býv. vlády uherské,
kteří byli ponecháni v politické službě
po složení slibu věrnosti republice československé
a žádost za přijetí (paragraf 6.) sice
včas podali, ale nebyli přijati, budou dáni
na odpočinek, a bude jim poskytnuto zaopatřovacích
požitků, pokud by na ně měli nárok
podle platných zákonů uherských.
Bylo-li však prokázáno, že úředníci
tito, když již byli na svých místech úřady
republiky českoslovanské třebas provisorně
ustanoveni nebo potvrzeni, dopustili se jednání,
namířených proti státu československému,
budou bez jakýchkoli nároků propuštěni,
při čemž jest vyhrazeno trestně je stíhati.
Úředníci a zřízenci, volení
v městech municipálních a v městech
s regulovaným magistrátem, musí býti
potvrzeni ministrem vnitra; dokud nebyli potvrzeni, nemohou úřadů,
na které byli zvoleni, nastoupiti, nebo je vykonávati.
Zákon tento účinkuje ode dne vyhlášeni
a provádí jej ministr vnitra.
Všeobecně se poznává, že nutno
politickou správu na Slovensku postaviti na spolehlivé
základy. Politická správa na Slovensku jest
v rukách municipií, to jest jednak žup (komitátů),
jednak měst municipálních a vykonávají
ji úřednici municipální volení
jednak na čas, jednak (županem) doživotně.
Sr. zákonný čl. XXI. z r. 1886 a pro informaci
článek JUDra Otakara Maška "O platné
organisaci politické správy na Slovensku" ve
Správním Obzoru 1919 č. 2 a článek
téhož: "Organisace politické správy
na Slovensku" ve Věstníku ministerstva vnitra
z r. 1919, č. 5 - 6. Při vykonávání
politické správy pak zároveň působí
obce dle čl. XXII. z r. 1886 opět úřednictvem
voleným. Bylo zprvu snahou ponechati na Slovensku dosavadní
organisaci úřední nezměněnu
a provésti v ní jen takové změny,
jichž nutně poměry vyžadovaly. Tak zejména
nehledíc k rozpuštění municipálních
výborův - ovšem nikoli na zvláštní
prospěch věci - sloučen úřad
vrchního župana jako důvěrníka
vlády s úřadem prvního úředníka
v župě, totiž místožupana a utvořen
z obou jeden úřad župana jako chefa župy
(komitátu), jemuž k ruce byl zřízen
županský rádce a sekretář. Ostatní
úřednictvo, stanovené zákonem, zůstalo,
a vzcházely tu ještě diference mezi nimi co
do jejich postavení.
Pokud pak jde o personál úřední, byli
jednak ustanoveni četní noví úřednici
ze Slovákův a Čechů na místa,
uprázdněná odchodem maďarských
úředníků, jednak byli četní
maďarští úředníci ve svých
místech ponecháni.
Dosavadní zkušenosti ukázaly, že dosavadní
způsob politické správy plně nevyhovuje.
Bylo zejména:
a) poukazováno, že obvod žup jest namnoze malý
a bylo uznáváno za vhodné, aby dva nebo několik
komitátů bylo spojeno v jeden obvod správní
(jeden větší komitát), který
by pak mohl byt obsazen plně spolehlivým úřednictvem.
Tím by také finanční náklad
na správu byl podstatně zmenšen a zároveň
byly by nové krajské organisaci urovnány
cesty;
b) dále bylo uváděno, že nelze na dlouho
udržeti rozdílného postavení jednak
nových úředníků, jmenovaných
naší vládou a podrobených našim
ustanovením, zejména služební pragmatice,
jednak úředníků dosavadních
trvale vázaných na určitá místa
volbou nebo jmenováním a že třeba tu
zavésti v zájmu řádné a spolehlivé
správy potřebnou uniformitu a zejména i možnost
vším úřednictvem volně tudíž
i překládáním, disponovati;
c) posléze bylo upozorňováno, že nutno
přesně objasniti otázku dosavadního
maďarského úřednictva, zda a za jakých
podmínek má býti převzato do naší
správy. Tyto úvahy daly podnět k tomu, aby
politická správa byla na Slovensku aspoň
v určitých bodech a tedy prozatímně
zreformována, aniž tu měla býti
předbíhána rozsáhlá reforma
veřejné správy na Slovensku vůbec.
Za tou příčinou byla vypracována připojená
osnova zákona, jež zakládá se na těchto
principech:
1. Politická správa župní se postátňuje,
to jest dosavadní úředníci župní
jsou prohlášeni za úředníky státní
a podrobeni co do svého služebního postavení
pravidlům, platným v ostatních částech
republiky československé. Tím umožněno
úřednictvo to pevně připoutati k republice
a disponovati jím volně v zájmu republiky.
2. Obvody politické správy mohou být upraveny
nařízením, aby vyhovovaly řádné,
ale i levné správě.
3. Pro úřednictvo politické správy
budiž požadována zásadně táž
kvalifikace, jako v ostatních zemích republiky a
výjimky buďtež dovoleny jen pro dobu přechodnou
a jen úředníkům a zřízencům,
kteří jsou již delší dobu v politické
službě na Slovensku zaměstnáni a tedy
poskytují záruky, že znají domácí
poměry a platné právo.
4. Dosavadní úřednictvo maďarské
budiž přijato do služeb republiky jen tehdy,
žádá-li za to a je-li spolehlivo.
Na těchto principech jsou zbudována ustanovení
připojeného zákona.
1. Paragraf 1. zmocňuje ministerstvo vnitra měniti
hranice žup a služnovských okresův a prohlásiti
města s regulovaným magistrátem za velké
obce. Změna hranic komitátů, resp. zrušiti
je, bylo vyhrazeno dosud jen moci zákonodárné,
kdežto stanovit obvody služnovských úřadů
příslušelo po návrhu stálého
výboru municipálnímu výboru (paragraf
47. a 48. municipálního zákona). Města
s regulovaným magistrátem mohla dosud jen za zvláštních
podmínek býti deklarována za velké
obce (paragraf 157. obecního zákona). Města
s právem municipálním lze podle dosavadního
práva (§ 95 municipálního zákona)
prohlásiti za města s regulovaným magistrátem,
anebo za velké obce, jenom zákonem. Všeobecným
zmocněním, daným ministerstvu v paragrafu
1., umožněno upravovat obvody správy politické,
jak toho potřeba vyžaduje, a dále posíliti
správu naši také v městech s regulovaným
magistrátem, nebo v městech s právem municipálním.
2. Paragraf 2. a 3. prohlašuje postátnění
veškeré správy politické (v I. až
III. instanci) na Slovensku; úředníci politické
správy stávají se tím úředníky
státními a podrobeni jsou právním
pravidlům, jež platí v území
našeho státu, které dříve náleželo
Rakousku, (paragraf 4.) zejména tudíž i platovým
ustanovením.
3. Paragraf 5. upravuje organisaci úřadů
županských podle principu monokratického. Správní
výbory zůstávají zachovány.
Dispense od kvalifikace stanovené pro personál politické
služby, byly vyhrazeny, aby bylo možno udržeti
na Slovensku personál zapracovaný již v politické
službě a znalý již místních
poměrů.
4. Paragraf 6. má za účel provésti
řádně revisi všeho úřednictva
a zřízenectva zaměstnaného dosud u
županských a služnovských úřadů.
Proto jsou všichni úředníci a zřízenci,
zaměstnaní dosud u naznačených úřadů,
povinni přihlásiti se do politické služby
ve lhůtě 60 dnův ode dne působnosti
zákona.
Při úřednících, kteří
se nepřihlásili, má se za to, že resignovali.
Pokud jde o úředníky a zřízence,
kteří se v čas přihlásili,
jest ponecháno ministru vnitra, aby uvážil,
zda je může vzhledem k jejich kvalifikaci ponechati
v službě politické a v které její
kategorii (konceptu, účetní, kancelářské)
má se tak státi.
Zvláštní opatrnosti, odůvodněné
zkušenostmi, vyžaduje otázka maďarských
úředníkův (paragraf 8.). Tito úředníci,
složili-li slib republice a byli-li ponecháni v politické
službě, musí se také přihlásiti,
chtějí-li vůbec podle paragrafu 7. osnovy
v naší službě zůstati.
Nebudou-li přijati, na př. z důvodů
politických, budou dáni na odpočinek podle
ustanovení uherských, při čemž
odstavec 2. dovoluje, aby byli stíháni, dopustili-li
se po slibu proti republice jednání zrádných.
Ustanovení osnovy vztahují se pouze na župy,
nikoli tedy na města municipální (4.) a na
města s regulovaným magistrátem. Úzká
souvislost agendy obecní s agendou státní
správy nedovoluje bez hlubokého zasažení
do principu obecní samosprávy, aby také toto
úřednictvo bylo postátněno. Dosavadní
ustanovení o volbě těchto úředníkův
i zřízenců zůstávají
proto v platnosti, ale bylo pro kontrolu v paragrafu 9. vyhrazeno
ministerstvu právo potvrzovací, čímž
zabráněno dosaditi úřednictvo republice
nepřátelské, nebo vůbec pochybné.
Ve směru formálním navrhuje se, aby
vládní návrh byl přikázán
výboru ústavnímu se lhůtou
14 dnů.