Podepsaní žádají návrhem svým,
aby bezodkladně zařízena byla nouzová
výstavba lokální dráhy ze Šilperka
na Moravě do Hoštýna s připojením
na hlavní trať z Olomouce do České Třebové
a odůvodňují tento návrh svůj
takto:
Již před válkou byla tato trať bývalým
ministerstvem železnic ve Vídni trasována a
stavba povolena, i veškerým podmínkám
pro stavbu tu se strany interesentů též vy
hověno, a od okresu částkou K 140.000 přispěno,
což také složeno, leč vypuknutím
války stavba ta se oddálila a celý elaborát
zaležel ve Vídni.
Jak stavba tato jest potřebná, dokazuje především
stálá velká nezaměstnanost v okrese
šilperském, kde zejména nyní již
přes 600.000 korun jako podpora pro nezaměstnané
se vyplatilo, a není vyhlídky, kdy lid ze severní
Moravy a východních Čech bude míti
nějaké zaměstnání, neboť
podniky průmyslové pro nedostatečné
železniční spojení rozšiřovati,
ani nově zřizovati se nemohou a nynější
stěží jen při životě se
drží, tedy: ježto lid dělnický
zaměstnání, jímž by se mohl uživiti,
doma nenalézal, neboť horská štěrkovitá
půda výživy neposkytuje, stěhoval se
houfně za hranice - zejména do Německa, odkud
nyní musí se vraceti, čímž nezaměstnanost,
nespokojenost a bída dostupuje v kraji tomto nejvyššího
vrchole. Připojením trati ze Šilperka do Hoštýna
bude tomu všemu pomoženo.
Jak velké výhody trať tato pro republiku československou
bude míti, zvláště když její
rentabilita je zajištěna, dokazuje již to, že
dřívější vláda, která
k takovým podnikům zejména na české
severní Moravě a ve východních Čechách,
kde lid výživu z této trati nalezne, vždy
macešsky se chovala, provésti tuto stavbu přece
se odhodlala, což jedině - jak již uvedeno -
se zdrželo válkou.
Historický má se věc této dráhy
takto:
Již r. 1900 byla podána na základě usnesení
moravského zemského sněmu ze dne 27. března
1900 petice, aby byla zřízena železniční
trať ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové,
jako stavba nouzová na vrub státu a země,
a to u vlády a moravského zemského sněmu
od obcí dotčených.
Mor. sněm a zemský výbor doporučily
vládě provésti tuto stavbu.
Přes to nebylo v následujících letech
v této věci nic podniknuto.
Teprve v předešlém roce vyslalo ministerstvo
železnic, po nové urgenci, úředníka
ředitelství státních drah v Olomouci,
aby konal šetření o projektované lokální
dráze.
Mor. zemský výbor učinil ve schůzi
ze dne 19. října 1908 nové usnesení,
aby popohnal stavbu této lokálky, a předložil
je ministerstvu železnic.
Na to oznámilo ministerstvo železnic mor. zemskému
výboru výměrem ze dne 14. července
1909, čís. 36486, že ministerstvo nemůže
pomýšleti na stavbu řečené železniční
trati ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové
státním nákladem.
Toto odepření odůvodňuje ministerstvo
železnic tím, že podle konaných šetření
tato lokální dráha ze Šilperka do Hoštýna
a do Mor. Třebové z všeobecného národohospodářského
hlediska bude míti význam pouze podřízený
a sloužiti bude pouze potřebám místním,
a nelze tudíž mluvit o rentabilitě této
železniční trati.
Na tento názor ministerstva železnic zaslala obecní
zastupitelstva Červené Vody, Šilperka, Králík,
Mor. Třebové, Jedlí, Crhova, Herbotic, Heřmanic,
Písařova, Jakubovic, Kosov a jiných devíti
obcí tuto odpověď:
O stavbě této trati jako stavbě nouzové
bylo již opětovně jednáno a stavba ta
uznána za nezbytnou již v anketě, jež
se konala dne 23. října 1899 v Brně za předsednictví
pana místodržitele moravského.
V sedění mor. zemského sněmu ze dne.1.
října 1909 navrhl železniční
výbor:
Vysoký zemský sněme, račiž se
usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby konal
v tom směru šetření a učinil
potřebné kroky u vlády, aby docela krátká
spojovací trať ze Šilperka do Hoštýna
co nejdříve na státní útraty
byla vystavěna, a tento návrh byl poslanci dr. Fischerem
a Hirthem podrobně odůvodněn a mor. zemským
sněmem přijat.
Tato železniční trať jest nejen nezbytná
pro dotčené kraje, nýbrž pro tuto dráhu
jest zajištěna dostatečná rentabilita.
Ze všeobecného národohospodářského
hlediska má lokální dráha ze Šilperka
do Hoštýna a do Mor. Třebové veliký
význam, neboť údolí Březné
vidí svou budoucnost pouze v uskutečnění
tohoto železničního projektu.
Pokud není tento projekt zajištěn, neusadí
se v údolí Březné žádný
cizí průmyslový podnik.
Důkazů toho jest dosti po ruce, neboť v posledních
10 letech 9 velkých textilních firem pomýšlelo
v Šilperku založiti průmyslový podnik,
než upustily všechny od toho, ježto nebylo spojení
železničního mezi Šilperkem a Hoštýnem.
Město Šilperk a okolní vesnice jsou selské
obce, a životním zájmem těchto obcí
je, aby se tam založily co nejdříve průmyslové
podniky.
Obyvatelstva v Šilperku a okolních obcích ubývá
rok od roku, ježto se mnoho dělníků
stěhuje do říšskoněmeckých
průmyslových krajin, a nelze tomu učiniti
přítrž leč zřízením
jmenované dráhy.
V Čer. Vodě, Šanově, Karlově,
Písařově a Bílé Vodě
jsou četné průmyslové podniky, které
poznenáhlu od ručního provozování
přecházejí k strojovému, avšak
nebude-li zřízena železniční
trať ze Šilperka do Hoštýna a do Mor. Třebové,
nebudou se moci nikdy dostatečně rozvinouti a s
jinými konkurovati.
V Čer. Vodě vystavěna jest velká parní
cihelna, cihly jsou dobré jakosti a našly by značný
odbyt, kdyby železniční trať ze Šilperka
do Hoštýna a do Mor. Třebové byla zřízena.
Zvětšení a rozvinutí této cihelny
pak závisí na vystavění řečené
dráhy. Tak se to má i s jinými průmyslovými
podniky jako na příklad při trvající
již větší mechanické tkalcovně
v obci Jedlí, dřevařském průmyslu
v Drozdově a j.
Na trati ze Šilperka do Hoštýna jsou žulová
a mramorová ložiska, která železniční
tratí přivedena budou k užitku.
Dále jsou tam velké pily, které budou dopravovati
značné množství dříví,
a továrna na zpracování dřeva rovněž
jen zřízením projektované dráhy
se zvětší a všechny tyto podniky stanou
se schopnými konkurence.
Veliké lesy na této trati a vůbec v okresu
šilperském i zábřežském
zaručují těmto pilám značné
zvětšení, tím také doprava dlouhého
dříví a řeziva nabude nemalého
rozsahu.
Březná jako vodní síla umožnila
by, kdyby tu byla dráha, utvořiti nová průmyslová
odvětví v této dosud zanedbané krajině.
Na trati z Hoštýna do Mor. Třebové jsou
rozsáhlé hvozdy, rozsáhlé a známé
moletinské, petrušovské a svanovské
pískovcové lomy, jež poskytují velikého
množství dopravního materiálu. Užitek
těchto lomů nejen se zvětší,
ale ještě jiné mnohé lomy bude lze otevříti,
čímž doprava získá dnes netušených
kvant.
Zřízením této dráhy získala
by Morava přímého spojení nejzazšího
severu s hlavním městem Brnem. Bylo by dosaženo
nejkratšího spojení mezi Vratislaví
a Brnem a mohla by osobní a nákladní doprava,
která dnes se bere cestou na Bohumín po severní
dráze, použití přímé trati
via Mittelwalde.
Poněvadž hlavní trati dostoupily hranice své
výkonnosti, byla by osobní a nákladní
doprava na projektované trati ulehčením pro
tyto dráhy a zaručovala by zároveň
rentabilitu této nové trati.
Z toho lze usuzovati, že bližší spojení
z Vratislavi přes Mittelwalde s československou
republikou zaručilo by na projektované trati velkou
dopravu.
Již z dopravy, kterou má místní dráha
z Králík do Šilperka, jest vidno, že tato
trať nejen hradí náklady provozovací,
nýbrž zcela jistě dosahuje i čistého
výtěžku, a proti druhým lokálním
drahám tudíž jest výnosnější.
Při vystavění projektované trati dlužno
počítati se značnou dopravou průvoznou,
jež rentabilitu této dráhy dokonale zajišťuje.
Pro vystavění trati ze Šilperka do Hoštýna
a do Mor. Třebové padá především
na váhu průvozná doprava dolnoslezského
uhlí.
Zboží, jež se na trvající lokální
dráze nyní dopravuje, a jehož množství
rok od roku stoupá, směřovati bude většinou
k Hoštýnu, poněvadž produkty zemědělské
a průmyslové v údolí Březné
vyrobené po většině nacházejí
odbyt na jihu, čehož důvod i v tom dlužno
hledati, že při dnešním nejvýš
nepříznivém spojení železničním,
část zemědělských výrobků
povozem se dopravuje do sousedních měst Lanškrouna,
Zábřeha, Šumperka; totéž platí
pro dovoz různých nutných potřeb.
Vystavěnou projektovanou tratí bylo by odstraněno
dosavadní nepříznivé spojení
se Zábřehem a jinými severomoravskými
městy.
Při stavbě železničního projektu
z Králík do Šilperka a Hoštýna
byla od okresu šilperského a interesentů na
příspěvcích se brána suma 140.000
K, a to v domněnce, že celý projekt se uskuteční.
Vystavěna byla však pouze trať z Králík
do Šilperka, ačkoli bylo žádáno
příspěvků interesentů pro celý
projekt z Králík do Šilperka
a Hoštýna.
Okres při stavbě trati z Králík do
Šilperka věnoval rád a ochotně, ač
s napjetím všech sil, 140.000 K jako nezbytnou obět
snahy pro povznesení okresu.
Vzhledem ke zřejmému odlidňování
okresu, jehož příčinou je veliký
nedostatek práce, jest nutno, aby republika přispěla
tomuto kraji na pomoc a zakládajíc případné
prostředky dopravní, zjednala existenční
podklad zemědělství a především
soutěže schopnému průmyslu.
Čilé vystěhovalectví z kraje pro nedostatek
zaměstnání a úbytek nejlepších
pracovních sil nemůže zajisté býti
v zájmu státu, jehož první povinností
jest, národní majetek zjednávati.
Prosba o vystavění projektované trati vyplývá
tudíž pouze z udaných a skutečnou nouzí
opodstatněných důvodů, poněvadž
domácí obyvatelstvo našeho severomoravského
kraje, nepřeje si úpadku své drahé
vlasti, nýbrž podobně jako ostatní území
usiluje v zájmu celkovém o udržení a
pokrok svého vlastního kraje.
To však může se státi jen s pomocí
státu.
Jelikož pak jde o kraj, který také po stránce
turistické a povznesení návštěvy
cizinců je důležitý a má nespornou
velkou budoucnost, považují navrhovatelé za
nutno, aby doporučili brzy uskutečniti tento návrh.
Ve směru formálním navrhují, aby návrh
tento přikázán byl výboru dopravnímu.