Z usnesení Národního shromáždění
československého zřizuje se 16 členná
parlamentní komise k vyšetření stížností,
vznesených do politické i hospodářské
správy Slovenska, podle klíče zastoupení
stran v Národním shromáždění
československém.
Národní shromáždění československé
zvolí ze sebe 16 člennou parlamentní komisi
podle klíče stran v něm zastoupených,
kteráž ustaví se podle zásad sněmovních
výborů a jednacího řádu pro
ně platného, nechť ihned vyšetří
politické a hospodářské poměry
na Slovensku a podá do 14 dnů zprávu o svém
šetření.
Parlamentní komisi uděluje se plná moc, aby
předvolávala a vyslýchala osoby, zabavila
potřebné listy a doklady, jakož i zplnomocnění,
aby zprostila osoby, úředníky a zřízence
státu ve věcech výslechu závazku úředního
tajemství.
Všechny orgány politické, soudní i vojenské
moci československé republiky jsou povinny poskytnouti
parlamentní komisi k její žádosti potřebné
ochrany, po případě pomoci potřebné
k provedení úkolů vyšetřovacích.
Na základě zákona ze dne 10. prosince 1918
č. 64. pověřila vláda ministra československé
republiky Dr. Vávro Šrobára dočasnou
plnou mocí ke správě Slovenska.
Svěřujíc tuto plnou moc svému členu
a synu osvobozené země, vláda československé
republiky hleděla na správní i hospodářské
obtíže země, osvobozené vítěznou
revolucí ze spárů tisíciletého
otroctví, v té pevné naději, že
přání národa, oficiálními
představiteli země podané, je nejlepší
cestou k pevnému svazku obyvatelů obou zemí,
revolucí svých synů osvobozených.
Vláda československé republiky osvobozeným
bratrům přinesla všechny oběti na penězích,
na životech a krvi svých nejlepších synů,
kteří v nezměrném nadšení
šli bránit osvobozené země od vpádu
nepřátelského. Vyhovujíc pak přání
zplnomocněné vlády, poslala k zahájení
správní činnosti úředníky
a zřízence, soudce, učitele a profesory,
aby zajistili osvobozené zemi řádnou správu
a bezpečnost i výchovu na školách národních.
Po půlleté činnosti zplnomocněného
ministra a podřízených úředníků
Národní shromáždění s
pochopitelným úžasem sleduje, kterak osvobozené
obyvatelstvo reaguje na tuto nezištnou pomoc bratrského
národa projevy, které nemohou zůstat Národnímu
shromáždění lhostejný, popíráním
vší autority úřadů, projevy nepřátelství
a nenávisti, odporem k nařízení úřadův
a obviňování z neúcty k jazykovým
zvláštnostem obyvatelů, k náboženským
zvyklostem země a z úmyslů nepřátelských,
jež jsou daleky republikánské vlády
vůbec a českého národa zvláště.
Máme za to, že jde o tragické nedorozumění
nebo zločinnou agitaci živlů států
a jednotě nepřátelských.
Národní shromáždění považuje
se, jako zastupitelstvo celého národa, za kompetentní,
vyšetřiti příčiny tohoto neblahého
stavu a na základě zajištěných
skutečnosti provésti ona opatření,
jež jsou potřebná, aby vrátila se obapolná
důvěra a klid, potřebný k překonání
politických a hospodářských obtíží
nového státu.
Návrh budiž přikázán výboru
ústavnímu.