Ministerstvo vnitra dovoluje si na dotaz člena Národního
shromáždění Slavíčka a
soudruhů o nepochopitelném jednání
okresní správy politické v Teplicích
(tisk 1611) podati tuto odpověď:
Na základě tohoto dotazu zahájeným
šetřením bylo zjištěno toto:
Asi před 9 nedělemi přišla Josefa Bícová
z Koslíku č. 18 k okresní politické
správě v Teplicích-Šanově se
žádostí za vyživovací příspěvek
a předložila dopis od svého syna Karla,
legionáře na Sibiři, ověřený
místním vojenským velitelstvím v Teplicích.
Dopis ten převzala v kanceláři právě
dlící ženská pomocná síla
a sdělila Bícové, že dopis ten zůstane
u úřadu a že přijde před komisi,
rozhodující o vyživovacím příspěvku.
Když pak asi za 14 dní obdržela Bícová
rozhodnutí okresní vyživovací komise
v Teplicích-Šanově, podle něhož
návrh její byl zamítnut, došla si zase
na okr. správu politickou se žádostí
za vrácení dotyčného dopisu, což
jí kancelářská ženská
síla již jmenovaná, odepřela. Došla
si tedy Bícová k okres. tajemníku Heinrichovi,
jehož žádala za vrácení dopisu
dotyčného. Okresní tajemník Heinrich
zavolal si kancelářského pomocníka
Brauna a žádal ho za vysvětlení celé
záležitosti. Rozhovor obou jmenovaných byl
veden v jazyku německém. Braun vysvětloval,
že dopis nemůže býti vydán, protože
byl opatřen tak zvaným presentatem. Bícová,
jak sama udává, rozuměla, že Braun řekl
k tajemníku Heinrichovi "Das ist
der Bíca, der ist desertiert." Naproti tomu
tvrdí Braun, že užil slov "Das
ist ein Brief, Karl Bíca, der ist praesentiert."
Bícová doznala dne 4. října 1919 protokolárně,
že s okresním hejtmanem vůbec nejednala a neví
ani, jakým způsobem došlo k jeho obvinění.
Z vylíčeného vychází na jevo,
že se tu jedná o záměnu slov, při
čemž dlužno upozorniti na to, že by ani
nějaká poznámka o sběhnutí
toho času neměla smyslu.
Kancelářský pomocník František
Braun líčen jest přednostou okresní
politické správy místodržitelským
radou Hesslovem, jakožto velmi důkladný, pilný,
svědomitý a korrektní pracovník, do
jehož chování - ač je ve stálém
styku se stranami - dosud nebylo nikým si stěžováno.
Nárok matky byl proto zamítnut, že legionář
Karel Bíca byl před svým povoláním
k činné službě vojenské studentem,
tudíž výživa jeho rodičů
nemohla býti na něm závislou a nebyla také
vzhledem na výdělek otcův jako železničního
dělníka, který má vedle povolaného
jiných dětí, povoláním syna
ohroženou. Spisy jednací jsou té doby s odvoláním
u zemské vyživovací komise a bude dotyčné
psaní straně vráceno, jakmile bude rozhodnuto
o odvolání. Vzhledem k tomu, budiž odpověď
tato na vědomí vzata.