Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Na dotaz člena Národního shromáždění pana J. V. Hroudy a soudruhů, postoupený mi k zodpovědění panem ministrem sociální péče, ježto se dotaz ten netýká oboru působnosti ministerstva sociální péče, dovoluji si na základě obšírného vyšetřování, které bylo možno teprve nyní skončiti, sděliti toto:

Asi od roku 1399 trval v Jindřichově Hradci špitál pro chudé, založený bratry Heřmanem a Janem z Hradce. Jelikož budova špitálu sešla a potřebě již nevyhovovala, zrušil jej v roce 1564 Jáchym z Hradce, tehdejší majitel panství, a věnovací listinou (instrumentem) ze dne 23. února 1564 zřídil a dal vystavěti na místě bývalého kláštera Minoritův u svat. Jana Křtitele nový špitál pod jménem "Špitál u sv. Jana Křtitele", nadav jej rozsáhlými nemovitostmi.

Nynější jmění špitálu tvoří pozemky ve výměře 278 ha 35 a 18 m² s čistým výnosem 4186 K 82 h. Kromě toho jest špitál jako nadační ústav majitelem cenných papírův a vkladů spořitelních okrouhle asi 92.459 K 43 h. Správu lesů (120 ha) obstarává jménem špitálu od nepamětné doby lesní úřad velkostatku Jindřichohradeckého zdarma, hospodářské pozemky (pole a luka) jsou propachtovány, a to jednak československému eráru jako vojenské cvičiště a pro vojenské baráky, jednak veřejnou dražbou různým pachtýřům na dobu od 1. října 1914 do 30. září 1920. Jen menší část pozemkův, asi 28 ha, zůstavší při dřívějších pronájmech nepropachtována, převzata byla místní hospodářskou správou velkostatku Jindřichohradeckého za roční pachtovné 1505 K. Veškeré pachtovné jest řádně zapraveno.

Kromě tohoto majetku jest podle instrumentu povinno panství Jindřichohradecké poskytovati špitálníkům jisté dávky v penězích a naturaliích, jež v listině jsou přesně vyjmenovány (zejména sud piva bílého každého týdne, každého podzimku 3 kopy dobrých kaprův a 31 věder běly (bělic), každým rokem 4 vepře krmné a o třech hodech pro každého špitálníka žejdlík vína dobrého k obědu, každého roku 4 míry máku míry Hradecké a 6 vozů dobrého sena k pomoci dobytku).

Věnovací listina neobsahuje žádného ustanovení o tom, kolik chudých ve špitále má býti vydržováno, nýbrž stanoví jen, že počet obročníků má se říditi podle důchodu špitálu.

Proto není tvrzení, obsažené v dotazu, že jich má býti vydržováno ve špitále 40, ustanovením nadační listiny nijak odůvodněno. Jest pravda, že jich bývalo obyčejně 40, však určitý počet chovanců nikde není stanoven.

Přijímání chudých do špitálu děje se majitelem panství Jindřichohradeckého na návrh městské rady v Jindřichově Hradci. Přijímáni býti mají nejprve chudí z města Hradce, potom z panství Hradeckého, Hlubockého a Žirovnického a naposledy z jiných statků, které nynější majitelé panství mají, a potomně i jiní chudí lidé.

Že by majetnice velkostatku jedné žadatelce byla prohlásila, že do ústavu nikdo již nebude přijat, nebylo zjištěno.

Od roku 1906 byl přijat do špitálu pouze jediný zchudlý občan Jindřichohradecký, Jan Knotek, byv doporučen ku přijetí do špitálu usnesením městské rady v Jindřichové Hradci ze dne 6. dubna 1915. Jest sice pravda, že velkostatek z assanačních důvodů koupil od něho za 6000 K chatrný domek, pojištěný na 800 K, a domek tento demoloval. Domek byl zatížen značnými dluhy, jež Jan Knotek musel zaplatiti. Že by přijetí jeho příčilo se ustanovením nadačním, nelze důvodně tvrditi.

O dávkách, jako šatstva, plátna, másla atd., o nichž se dotaz zmiňuje, nebylo možno dosavadním šetřením zjistiti, pokud, v jakém rozsahu a na základě kterých dokumentů jest panství povinno je poskytovati, anebo pokud vzhledem k poměrům vyvolaným válkou, zejména také v rámci státního hospodaření, je v poslední době vůbec poskytovati mohlo.

V tom směru konají se další šetření a jakmile budou skončena, neopomene ministerstvo podle výsledku šetření potřebnou snad nápravu zjednati.

Prozatím dlužno podotknouti jen tolik, že zástupce městské rady v Jindřichově Hradci vykonal z nařízení starosty města dne 4. března 1919 nepředvídanou prohlídku ve špitále právě v polední době, kdy 19 chovancům byly vydávány viktualie, chléb a relutum za měsíc březen. Každý chovanec obdržel:

¹/₃ kg kávové náhražky (sladové), 1 kg cukru, ¹/₂ kg soli, 2 l žitné výražky, 2 l krup, relutum za 1 l hrachu - 80 h, za ³/₄ kg másla 30 K; mimo to na týden: ¹/₂ kg hovězího masa a relutum za 10 dkg hovězího masa za postní den (popeleční středu), 2 bochníky žitného chleba, každý ve váze 87 dkg, a relutum za 2 bochníky 1 K 85 h. - Viktualie i chléb byly výborné jakosti a váha správná.

Místnosti pro chovance i lůžka shledány čisty a v pořádku. Tyto nepředvídané návštěvy v ústavě byly pak opakovány, a nebylo shledáno závad a také se strany chovanců si nestěžováno, ač zástupce města s nimi soukromě mluvil. Podle zprávy jeho dostává každý chovanec od 1. června 1919 zase denně 1 litr piva.

Též okresní správy politické nedošly vůbec žádné stížnosti na zkracování nadačního majetku nebo na poškozování chovanců, takže nebylo žádného důvodu pro zakročení.

Dlužno ještě podotknouti, že špitál sv. Jana Křtitele jest ústavem nadačním, že však není nadační listiny, neboť instrument Jáchymův z roku 1564 jest pouze listinou věnovací.

Akce k sepsání nadační listiny, jež by obsahovala přesný soupis majetku špitálu, práva i povinnosti jak majitelů panství, tak chovanců ústavních, zůstala v roce 1910 na mrtvém bodě pro rozpory, jež během šetření vzešly, zejména pro různé vinkulace dluhopisů, náležejících ke jmění nadačnímu.

Konečné vyřízení této věci se zdrželo také tím, že jde o nadaci, založenou roku 1564, při které během času nastaly různé změny, a proto dlužno v této věci, kde musí býti prozkoumány archivy a staré zápisy, postupovati s náležitou opatrností.

Učinil jsem však opatření, by zemská správa politická, jako úřad nadační, věc tuto co možná nejdříve skoncovala.