Požadavek úpravy pensí zemědělských
úředníků týká se hlavně
úpravy tak zvaných staropensistů, kteří
nebyli již pojati do zákona ze dne 16. prosince 1906,
č. 1. ř. z. z r. 1907.
Je skutečností, že pensijní požitky
této kategorie, pokud byly vyměřeny před
válkou a pokud nebyly za války zvýšeny,
nevyhovují namnoze dnešním drahotním
poměrům. Bývalé zaměstnavatele
nelze však donutiti, aby požitky svých dřívějších
zaměstnanců, s nimiž v případech,
kde velkostatek přešel do druhých rukou, nebyli
namnoze ani v žádném vzájemném
poměru, zvýšili. Tento spravedlivý požadavek
lze jen bývalým zaměstnavatelům doporučiti,
což ministerstvo zemědělství opětovně
již učinilo a ještě v době nejbližší
učiní.
V brzké době lze očekávati pronikavé
zlepšení pensijních požitků i mladších
zřízenců velkostatků. Ministerstvo
sociální péče vypracovalo již
novelu k zákonu ze dne 16. prosince 1906, č. 1.
ř. z. z r. 1907, jejímž účelem
je pronikavé zlepšení poměrů
pensionovaných zaměstnanců (úředníků
i zřízenců velkostatků).
Pokud se týče případů, v dotaze
uvedených, vyšetřilo ministerstvo zemědělství
toto: na panství Schönbornově byla bývalému
adjunktu panu Zombathovi vyměřena pense podle rozsudku
zemského soudu v Praze, částkou 676 K ročně,
což vrchní zemský soud potvrdil. Pense tato
jest trvání služební doby přiměřena.
Čeněk Přáda (nikoliv Pravda) nebyl
sládkem, nýbrž dílovedoucím,
kterého sládek v Dolní Lukavici, jakožto
jeho představený sám do služby přijal.
Když Přáda zemřel, neměl žádných
nároků na pensi, a jeho vdově byl dovolen
přístup do vdovské a sirotčí
pokladny zcela mimořádně.
Paní Marie Straková není vdova po správci,
nýbrž vdova po aut. stav. inženýru Václavu
Strakovi v Přešticích, který provozoval
jako hlavní zaměstnání stavitelství,
byl mimo to cejchmistrem, okresním stavitelem a konečně
i stavitelem na velkostatku K J. Schönborna. Jeho paní
byl přístup do vdovské a sirotčí
pokladny povolen zcela mimořádně, ona požívala
také pense z okresu.
Případ na panství Brandýs n. Labem
týká se vdovy po lesním Waltrovi, Růženy
Waltrové. Muž výše uvedené vdovy
byl lesním v polesí Hlaveneckém v době,
kdy panství patřilo zemřelému arcivévodovi
Ludvíku Salvátorovi. Pense byla jí vyměřena
ve výši 780 K a byla vyplácena z důchodu
statku Brandýs, až do převzetí bývalým
císařem Karlem. Nyní vyplácena jest
pense pozůstalostní správou; po převratu
dokonce v rakouské valutě, takže částka
780 K se zmenšuje podle kursu. Podotýká se,
že nynější správa velkostatku nemá
žádné viny a spojitosti na vyměření
pense výše uvedené vdově, poněvadž
velkostatek byl koupen 10. října 1917 a žádných
závazků nepřebíral. Pense vypláceny
jsou zvláštní, k tomu účelu zřízenou
pozůstalostní pokladnou.
Vyšetřováním na panství arcibiskupa
olomouckého se zjistilo, že v celém statutu
úřednictva aktivního i pensionovaného
není adjunkta se 40 služebními lety. Ve statutu
zřízenců výslužného již
požívajícího, je se 40 služebními
lety Ant. Vála, nadhajný v Kelči, s výslužným
1080 K a 30% drahotním přídavkem a Dorazil
Jan ve Vyškově s výslužným 819
K a 30% drahotním přídavkem. Podle oznámení
správy arcibiskupského statku budou pensijní
požitky na tamním panství zvýšeny
v nejbližší době o 100%.
Na panství pražského arcibiskupa požívala
vdova po purkrabím paní J. Mrázková
skutečně výslužného K 800 ročně,
k tomu však byl jí povolen drahotní přídavek
ve výši 50%.
Řečený přídavek 50% dostávají
všichni pensisté arcibiskupského panství,
tedy i vdova po zahradníku a vdova po šafáři.
Poměry na waldštýnském panství
nemohly býti vyšetřeny, poněvadž
scházel podklad a možnost, zavésti vyšetřování.
V Praze 25. října 1919.