V československém státě zasluhují
vedle všeobecného zemědělství
nemalé pozornosti též speciální
odvětví zemědělská, z nich
jmenovitě ovocnářství a vinařství.
Lze důvodně předpokládati, že
naše ovocnářství a vinařství
bude se těšiti velikému rozmachu, takže
tato odvětví zemědělská během
doby poskytnou značné části obyvatelstva
československého státu slušné
obživy, jednak v továrnách na zužitkování
ovoce, v obchodech a sadech ovocných, jednak při
pěstování vinic a obchodech s vínem.
Rentabilita ovocnářství a vinařství,
v době velikých neb zase malých úrod,
jest však závislá též na vývozu
výrobků vinných a ovocných.
Zvláště vývoz desertních vín
hroznových i ovocných a ovocných konserv
všeho druhu má budoucnost, předpokládá-li
se, že tato odvětví budou ovládána
a vedena skutečnými odborníky. Za tím
účelem byla již roku 1885 na Mělníce
založena dvouletá vinařsko-ovocnická
škola, která vychovává absolventy pro
viniční hospodářství, továrny
na zužitkování ovoce, obchody s vínem
a ovocem, a má proto k disposici továrnu na zužitkování
ovoce a vinné sklepy. Aby jmenovaný ústav
odpovídal nynějším poměrům
a vyrovnal se německým vyšším ústavům
v Klosterneuburku a Geisenheimu, jest nutno, aby byl ústav
mělnický přeměněn na akademii,
která by přijímala jen žáky s
nejmenším předběžným vzděláním
z nižší střední školy, celé
měšťanské, nebo dvouleté nižší
zemědělské školy.
Z naznačených důvodů radši se,
Národní shromáždění, usnésti:
Vinařsko-ovocnická škola na Mělníce
budiž počátkem školního roku 1920-21
přeměněna na státní akademii
pro ovocnictví, ovocnářský průmysl
a vinařství.
Návrh tento budiž přikázán výboru
kulturnímu, aby tam byl projednán.