K dotazu oznamují toto:
Řediteli jmenovaného ústavu bylo dne 27.
června t. r. oznámeno, že chovanci II. ročníku
sňali se stěny kříž a že
ho tam jíž nedali. Ředitel vyzval třídního
profesora Šustala, aby věc vyšetřil. Profesor
Šustal vyžádal si tedy odklad pro rozdání
vysvědčení, aby mohl věc vyšetřiti
a pak v poradě sboru věc oznámiti. A zjistil
toto:
V lI. ročníku bylí dva fotografové,
kteří jako soupeři obtěžovali
kde koho, aby se dal fotografovati. Poněvadž se chovanci
dali jíž fotografovati v přerůzných
situacích a rozmanitým způsobem, napadlo
je v posledním týdnu školního roku,
aby se dali fotografovati jako Indiáni. Oblékli
se fantasticky (času měli dost, neboť bylí
to žáci přespolní, kteří
přes poledne pobývali ve třídě),
na hlavu dali si stínítka lamp a tvářili
se pitvorně. V posledním okamžiku před
fotografováním vstoupil do třídy ještě
jeden žák. Volali na něho, aby rychle přisedl.
A tu ozval se hlas: "Vezmi kříž se stěny
I Budeme misionáry." Tak došlo k fotografií,
kterou se zabývá dotaz v Národním
shromáždění podaný, a to jest
výklad jejího vzniku.
Podnětem nebyla tedy myšlenka na rouhání;
o zpovědi nebylo řečí a nelze jí
ani uvésti v příčinnou souvislost
s fotografováním. Postup myšlení zajisté
byl: Indiáni, misionáři, kříž
(jako viditelný znak misionářů). Počínání
chovanců nelze kvalifikovati jako rouhání,
což by se příčilo i charakteru celé
třídy, nýbrž jako neuváženou
ztřeštěnost a zbujnělost. Tak pojal
celý případ třídní a
s jeho pojetím souhlasila celá konference, zejména
i katecheta Dr. Vožda, zvláště když
zvěděl, kteří chovanci se dali fotografovati,
(byl mezí nimi primus třídy a většina
chovanců velmi hodných). V poradě dal pak
profesor Šustal na uváženou toto: "Trestati
se musí, poněvadž bylo zneužito kříže,
a jako poučení pro život. Trestati však
na konci roku jest jiné než v roce. Trestá-li
se mezí rokem, lze zmírniti vinu i trest řádným
chováním a pilností, což na konci roku
není možné. Proto povaze skutku i okolnostem
by se hodilo: a) vyslovení přísné
důtky třídním všem účastníkům,
b) snížení známky z mravů hlavním
viníkům, jimiž bylí chovanec s křížem
a fotograf. Trest měl jím býti ještě
ztížen tím, že známka z mravů
na vysvědčení se přetrhne a zamění
známkou nižší s poznámku "po
usnesení konference". Sbor úplně souhlasil
i s trestem, nikdo se nevyslovil proti němu a byl také
hned vykonán.
Vyšetřováním se naprosto nezjistilo,
že by případ byl vyvolán vlivem nějaké
určité osoby, naopak vyšlo najevo, že
byl jen důsledkem mladické nerozvážnosti,
jež propuká leckdy zejména v posledních
dnech školního roku. Druhý ročník,
jehož se případ týče, po celou
dobu školního roku choval se slušně, nezavdal
nikdy příčiny ke stížnostem a
jistě veliký vliv na to měl právě
profesor třídní, jenž při vhodných
příležitostech kladl důraz i na význam
a důležitost pravého náboženského
cítění.
Trest přisouzený provinilcům dlužno
pokládati za náležitý. Jeden z chovanců
(s křížem) dostal na vysvědčení
mravy "přiměřené", t.
j. třetí stupeň známky, jenž
se pokládá jíž za známku špatnou,
neboť má za následek ztrátu stipendia,
respektive nemožnost nabýti ho. Druhý provinilec
(fotograf) obdržel známku "uspokojivou",
t. j. druhý stupeň, jež jest překážkou,
aby žák dosáhl vysvědčení
s vyznamenáním. A také skutečně
tento provinilec Dubšík, jeden z nejlepších
chovanců lI. ročníku (jak uvádí
sám ředitel ústavu), byl snížením
známky mravů velmi bolestně dojat. Trest
přisouzený snížením známky
z mravů byl ztížen ještě tím,
že tato změna byla provedena přímo na
vysvědčení s poznámkou "po usnesení
konference".