§ 28. Podniky humánní, kulturní, divadla,
ozdravovny, nemocnice, lázně, pokud zaměstnávají
alespoň 20 osob, vyplácejí z čistého
zisku převyšujícího 10% závodního
kapitálu, 10% závodnímu výboru, převyšujícího
20%, 15 % závodnímu výboru, 90% resp. 85
% , podrží správa podniku, je však povinna
10% svého podílu na čistém zisku odevzdat
záložnímu fondu závodního výboru
pro případ rozděleni, klesne-li čistý
zisk o 4%.
V divadlech a podnicích kulturních je závodní
výbor výkonných, uměleckých
a umělecky činných osob od ostatního
personálu odlišen, onen dostane dvojnásobný
podíl, než-li by jeho poctu odpovídalo.
V ozdravovnách, nemocnicích, lázních
a pod., dostane podle smyslu alinea druhého tohoto paragrafu
závodní výbor lékařského
vědeckého personálu rovněž dvojnásobný
díl, než-li by jeho poctu odpovídalo. Čistý
zisk v obou skupinách alinea 2-3 tohoto paragrafu rozdělí
dle zásad § 28.
§ 29. V podnicích uvedených v § 28., má
závodní výbor, resp. předsednictvo
pouze práva a povinnosti v odst. 1., 2., 3., 4., 8., 9.
§ 16., nikoli vsak v odst. 6. a 7.
§ 30. Ve vydavatelstvech novin, knih a pod., dokud závodní
kapitál nepřesahuje 100.000 fr. a počet redaktorů
dosahuje 5, nastupuje pro členy redakce účast
na čistém zisku, jakmile tento zisk převýší
10%. Čistý zisk přidělí se
čtvrtinou majiteli listu, 3/4 rozdělí se
mezi členy redakce dle zásad vyslovených
v § 28.
Jinak platí pro vydavatelstva novin atd., pokud zaměstnávají
redaktory, ustanoveni uvedená pro podniky průmyslové
atd. v §§ 23., 24., 25. s tím rozdílem,
že členové redakce tvoří svůj
zvláštní závodní výbor
resp. předsednictvo a zúčastni se čistého
zisku dle svého počtu - podle zásad §
28.
§ 31. Podniky obecní, okresní, krajské,
zemské, státní - mimo podniky dopravní,
pojišťovací, peněžní, tyto
viz v § 32., 33., 34., vyplácejí z čistého
zisku, přesahujícího 10% závodního
kapitálu, 20% závodnímu výboru resp.
předsednictvu, přesahujícího 20-25
% , přesahujícího 30%.
§ 32. Dopravní podniky obecní, okresní,
krajské, zemské, vyplácejí z čistého
zisku, přesahujícího 10% závodního
kapitálu 10%, přesahujícího 20 - 25%,
závodnímu výboru resp. předsednictvu.
§ 33. Dopravní podniky státní - vyjma
postu, telegraf a telefon, vyplácejí z čistého
zisku přesahujícího 20% závodního
kapitálu 10% závodnímu výboru resp.
předsednictvu.
§ 34. Pojišťovny, spořitelny, závody,
banky - vůbec peněžní ústavy
- náležející obci, okresům, krajům,
zemi, státu, vyplácejí z čistého
zisku přesahujícího 10% 10% závodnímu
výboru, přesahujícího 20% - 20%.
§ 35. Podniky humánní, kulturní - vyjímaje
divadla a lázně - náležející
státu, zemi, krajům, okresům, obcím,
jsou z působnosti tohoto zákona úplně
vyňaty.
Pro divadla a lázně, náležející
uvedeným korporacím platí ustanoveni v §
28. a 29.
§ 36. Závodní výbor resp. předsednictvo
podniků uvedených v § 32., 33., 35. má
práva a povinnosti stanovené v odstavcích
1., 2., 3., 4., 5., 8., 9. § 16., (nikoli v odst. 6. a 7.).
§ 37. Závodní výbor resp. předsednictvo
podniků uvedených v § 31., 34., má práva
a povinnosti stanovené v § 16., vyjímaje odstavec
7.
§ 38. Účast na čistém zisku zestátněných
pokud se týče pozemštěných, pokrajštěných,
pookresněných, zobecněných podniků,
důlních a lesů, zabezpečí se
tím způsobem, že se při vyvlastněni
zjisti jejich cena a čistý zisk přesahující
10% u dolů - 3% u lesů a rozdělí se
dle tohoto klíče:
1. je-li majitelem stát, země kraj, okres: | ||||||
čistý zisk: | ||||||
3-4 | 10-11 | 25 | 75 | - | - | - |
4-5 | 11-12 | 25 | 70 | 5 | 5 | - |
5-6 | 12-13 | 25 | 65 | 5 | 5 | - |
6-7 | 13-20 | 20 | 65 | 5 | 5 | 5 |
nad 7 | nad 20 | 15 | 70 | 5 | 5 | 5 |
2. je-li majitelem obec. | ||||||
čistý zisk: | ||||||
3-4 | 10-11 | 25 | 75 | - | - | - |
4-5 | 11-12 | 22 | 70 | - | 5 | 5 |
5-6 | 12-20 | 25 | 65 | - | 5 | 5 |
nad 6 | nad 20 | 20 | 70 | - | 5 | 5 |
Pravidla vyslovená v § 25., alinea , 3., 5., platí
i tu.
§ 39. Čistého zisku jsou zúčastněni
všichni zletilí zaměstnanci, pokud jsou v dotčeném
závodě alespoň rok zaměstnáni
a pokud mají aktivní, pasivní volební
právo, vyjma odchylné ustanoveni v § 28., 30
podle roční mzdy, resp. platu a to tím způsobem,
že
1. na svobodnou osobu připadne jedna jednotka,
2. na ženatou či vdanou osobu, jestliže nevydělávají
oba manželé v témž závodě
nebo po různu, 2 jednotky,
3. na otce, na matku aspoň 2 děti mladších
18 let - opět s výhradou pod 2. uvedenou 3 jednotky.
4. na otce nebo matku více než 2 děti, mladších
18 let s touže výhradou pod 2. uvedenou, 4 jednotky.
5. na dělníka a dělnici s jakýmkoli
počtem děti, mladších 18 let, je-li
aspoň 40 let stár nebo stará.5 jednotek.
Děti tělesně, duševně trvale choré, neschopné práce, jsou - pokud je rodiče živi, postaveni na roven dětem mladším 18 let.
Vydělávají-li oba rodiče, sráží
se v případech druhém - pátém,
jedna jednotka.
V továrně X je zaměstnáno 400 dělníků,
majících nárok na čistém zisku;
částka, která má být mezi ně
rozdělena činí 13.500 fr. (předválečné
mzdy).
1. osob 40 X 1 = 40 podílů | osob 20 X 1 X 2 = 40 pod. | |
2. " 20 X 2 = 40 " | " 30 X 2 X 2 = 120 " | osob 20 X 2 X 3 = 120 pod. |
3. " 30 X 3 = 90 " | " 30 X 3 X 2 = 180 " | " 10 X 3 X 3 = 90 |
4. " 10 X 4 = 40 " | " 50 X 4 X 2 = 400 " | " 20 X 5 X 3 = 300 |
5. | " 100 X 5 X 2 = 1000 " | " 20 X 5 X 3 = 300 |
A 100 osob - 210 podílů, | B 230 osob - 1740 podílů, | C 70 osob - 750 podílů, |
úhrnem 2700 podílů. Mzdová
tř. (20 40 fr.) B čítá se dvakrát
jako A, tř. nad 40 fr. C třikrát ,jako A
- na jeden podíl připadne 50 fr. na rok.
Příklad: | Ženatý, bezdětný dělník | (jehož žena nevydělává) s týd. mzdou 18 fr., A2 dostane 2 podíly 100 fr. |
Ženatý dělník s 2 dětmi | (jehož žena nevydělává) s týd. mzdou 18 fr., A3 dostane 3 podíly 150 fr. | |
Ženatý dělník s 3 dětmi | (žena vydělává třebas jinde) s týd. mzdou 35 fr., B4 dostane 8 podílů. (1 podíl se za ženu odečte, tedy 7) 350 fr. | |
Ženatý dělník s 5 dětmi | (žena nevydělává) s týd. mzdou 50 fr., C5 za ženu 15 podílů 750 fr. |
§ 40. Mzdy a platy se pro každý podnik rozdělí
ve 3 skupiny, a pro každou stanoví se určité
procento na čistém zisku.
§ 41. Z účasti na čistém zisku
je vyloučen na dobu 1-3 roků, kdo pozbyl dle §
14. aktivního i pasivního práva hlasovacího
do závodního výboru, nebo kdo se prohřešil
ve smyslu § 53. (alinea 2), 54., 55., 56.
Osoby uvedené v § 13. jsou čistého zisku
zúčastni. Rovněž se ho zúčastní
ředitel závodu, zástupci majitele a zástupci
jich.
§ 42. Zlomek jednoho tisíce franků se nerozdělí,
nýbrž přiděli se záložnímu
fondu závodního výboru, který jej
spravuje až dosáhne 100.000 franků
§ 43. Daň ze zisku do 8 resp. 5, 10, 12%, viz §
23., 26., 28., 30., 43. platí majitel závodu ze
zisku přesahující uvedené procento
platí včetně na čistém zisku
vyšším 8% resp. 5% (§ 23., 26., 43.), 10
(§ 28., 30.), platí majitel závodu dle obvyklé
sazby.
Závodní výbor, resp. předsednictvo,
neplatí z úhrnného zisku daně, leč
jednotliví podílnici platí daň ze
svých příjmů, t. j. mzdy a platu o
částku čistého zisku zvýšeni.
Ostatní účastnici platí ze svého
podílu daň dle sazby daňové.
§ 44. Závody nově založené, náležející
jednotlivcům jsou pro dobu prvních pět let
vyjmuty z ustanovení odstavce 5., 6., 7., 8., 9., §
16., z ustanoveni a rozděleni čistého zisku
vyjmuty prvních deset let, pokud čistý zisk
nedosáhne 12% závodního kapitálu,
prvních pět let při jakémkoli výtěžku.
První čtyři odstavce § 16. jsou platný
po ,uplynuti 3 měsíců po založeni závodu,
kdy musí být závodní výbor,
resp. předsednictvo ustaveno. V nejbližším
lednu musí být závodní výbor,
resp. předsednictvo, znova voleno.
§ 45. Čistý zisk v případě § 43. uvedeném, rozdělí se takto:
12-15% | |||
15-20% | |||
více než 20% |
§ 46. O kolik procent klesne čistý výtěžek
pod 4% (§ 23., 43.), pod 1% (§ 26.), pod 5% (§
28., 30.), pod 6% (§ 31., 32., 33., 34.), v jednom roce nebo
v několika následujících letech. o
tolik procent, kolik let se procenta odčítávají
od zisku, podrobeného rozděleni, až se zas
dosáhne tímto počtem 4%, resp. 1%, 5%, 6%
(§ 23., 43., 26., 28., 30., 31., 32., 33., 34.).
§ 47. V akciových závodech, v nichž závodní
kapitál převyšuje 10 milionů fr., přikáže
se 25% akcii, se závodním kapitálem 5-10
milionů 20%, 2-5 milionů 15%, 12 milionů
12-5%, v menších 10% hned závodnímu
výboru na účet dosavadních majitelů,
pri emisi nových akcii připlatí 10 až
25% k nominální ceně každý kupec
a z obnosu tak získaného utvoří se
další akcie nominální ceny, které
se přiděli závodnímu výboru,
resp. předsednictvu. Dělnický a úřednický
správní výbor, resp. předsednictva
účastní se přídělu akcii
dle počtu voličů.
Při zakládáni nových akciových podniků se postupuje týmž způsobem.
Právo předkupu na nově vypsané akcie
mají alternativně: starší akcionáři,
závodní výbor, resp. předsednictvo,
(resp. závodní výbor dělnický
a úřednický střídavě
dle počtu voličů) obec, stát, event.
země.
§ 48. Závody se závodním kapitálem
vyšším jednoho milionu fr. se akcionuji s 10-25%
akcii, dle zásady vyslovené dle § 46. se přikáže
závodnímu výboru (resp. závodnímu
výboru dělnickému a úřednickému
dle poctu voličů) na účet dosavadního
majitele.
§ 49. Do správní rady akciových podniků
voli závodní výbor (resp. předsednictvo)
dělnický a úřednický - event.
zvláště tolik členů, kolik odpovídá
poctu jejich akcii.
§ 50. V akciových závodech má při
hlasováni o věcech uvedených v § 16.
závodní výbor (resp. předsednictvo)
dělnický a úřednický, event.
zvláště tolik hlasů, kolik dvacítek
voličů zastupuje, akcionáři tolik
hlasů, kolikrát 200.000 (dvě stě tisíc)
fr. čitá závodní kapitál.
Ve všech ostatních věcech, uvedených
ve stanovách společnosti, podle poctu akcii.
§ 51. Ve všech družstvech s kapitálem aspoň
půl milionu franků se na účet dosavadních
majitelů podílů za každých 50
tisíc fr. přikáži podíly zaměstnancům,
resp. závodnímu výboru, předsednictvu
(společnému či odděleně dělnickému
a úřednickému).
Při upisováni nových podílů
připlatí upisovatel 10% k nominální
ceně podílu a z tak získané částky
se utvoří nové podíly, jež se
přikáži závodnímu výboru.
Právo předkupu na nové podíly mají
střídavě starší podílníci
a závodní výbor.
§ 52. Do výboru, ředitelstva atd. družstva
voli závodní výbor dle počtu naň
připadajících podílů.
§ 53. O věcech uvedených v § 16. má
závodní výbor tolik hlasů, kolik dvacítek
členů zastupuje, podílnici tolik, kolikrát
50 tisíc fr. čitá závodní kapitál.
Ve všech ostatních věcech, uvedených
ve stanovách družstva, podle počtu podílů.
§ 54. Pro akciové společnosti a družstva,
změněná dle ustanoveni §§ 47.,
48., 49., 50., 51., 52., 53., platí veškerá
ustanovení tohoto zákona o účasti
na čistém zisku, dosahujícího určitou
výši, jako pro všechny ostatní podniky.
§ 55. Majitel závodu, úmyslně předloživší
nesprávnou bilanci, zvláště nesprávnou
bilanci o čistém zisku, je pokutován ztrátou
zisku na majitele závodu dle klice, připadajícího,
na dobu 1-3 let, daň z tohoto obnosů, který
by na majitele připadl, platí majitel, mimo to vězením
od 2-6 měsíců, pokutou 100 -100.000 fr.,
ztrátou aktivního i pasivního hlasovacího
práva. A průmyslové nebo zemědělské
komory, do všech zákonodárných a samosprávných
sborů na dobu 5-10 let.
Správce závodu, proviniv se takto, je pokutován
ztrátou podílu na čistém zisku na
dobu 1-3 let, ztrátou aktivního a pasivního
práva do úřednické (průmyslové
nebo zemědělské) komory, do všech zákonodárných
a samosprávných výborů na dobu 5-10
let, vězením 1-3 měsíců.
§ 56. Jestliže člen závodního výboru
neb předsednictva jakýmkoli způsobem si podvodně
počíná při sestavováni zprávy
a při hlasováni o čistém zisku a porušuje
při jednáni o věcech uvedených v §
16. podvodně zájmy svých svěřenců,
je pokutován ztrátou svého podílu
na čistém zisku, ztrátou aktivního
i pasivního volebního práva do dělnické,
resp. úřednické komory, do výboru
odborových organizací, do všech zákonodárných
a samosprávných sborů na dobu 5-10 let, do
závodního výboru a předsednictva téhož
nebo jiného závodu trvale, vězením
1 - 6 měsíců.
§ 57. Jestliže člen závodního výboru,
resp. předsednictva, prohlíživší
obchodníka účetní knihy, účetní
zprávu, poruší obchodní tajemství
podniku, je trestán ztrátou aktivního i pasivního
práva závodního výboru, resp. předsednictva
trvale, dělnické resp. úřednické
komory na dobu 3-6 let do všech zákonodárných
a samosprávných sborů pro nejbližší
volební období, ztrátou na čistém
zisku na dobu 1-3 roků, vězením 1-3 měsíců.
§ 58. Kdo svede člena závodního výboru,
resp. předsednictva, k porušení obchodního
tajemství, podléhá stejnému trestu
jako pachatel, § 55.
Je-li to zaměstnanec téhož nebo jiného
závodu, je-li to majitel jiného závodu anebo
akcionář téhož anebo jiného závodu,
nebo ředitel, anebo zástupce téhož anebo
jiného podniku, ztrátou aktivního, pasivního,
volebního práva do průmyslového nebo
zemědělské nebo maloživnostenské,
resp. úřednické komory na dobu 3- 6 let,
vězením, jeli to úředník 1-3
měsíce, je-li to majitel, akcionář
téhož nebo cizího podniku, vězením
2-6 měsíců a pokutou 100 -5000 fr., ztrátou
na podílu čistého zisku na dobu 1-3 let.
§ 59. Poruší-li obchodní tajemství
úředník berního ref., je trestán
přesazením, ztrátou 1-3 trienálek,
event. jinou újmou v postupu, ztrátou aktivního
i pasivního práva volebního do všech
zákonodárných a samosprávných
sborů pro nejbližší volební období,
do úřednické komory na dobu 3-6 let, vězením
od 1-3 měsíců.
§ 60. Poruší-li obchodní tajemství
úřední znalec účetnictví,
je trestán ztrátou aktivního i pasivního
práva volebního do všech zákonodárných
a samosprávných sborů pro nejbližší
volební období do úřednické
komory na dobu 3-6 let, vězením 1-3 měsíců.
§ 61. Poruší-li obchodní tajemství
některý technický, stavitelský, lékařský
znalec, jmenovaný v § 16., je trestán ztrátou
aktivního i pasivního práva do všech
zákonodárných a samosprávných
sborů, do příslušných komor,
pro nejbližší období a vězením
1 týdne až měsíc.
§ 62. Kdo svede osobu v uvedeném paragrafu k porušení
obchodního tajemství, podléhá týmž
trestům jako svůdce, označený v §
5.
§ 63. Všechny pokuty a částky čistého
zisku, ztržené za trestné skutky, uvedené
§ 53-60, plynou do záložního fondu závodního
výboru resp. předsednictva, resp. výboru
z předsednictev.
§ 64. Závodní výbor, resp. předsednictvo,
je povinno prvních 10 let, kdy se rozdílí
čistý zisk, za každý rok uložit
10% svého přídělu, až se dosáhne
záložního fondu, rovnajícího
se aspoň 10% čistého zisku. Z toho možno
v letech vynášejících méně
v uvedených případech § 46, dělníků,
úředníků kategorie 2---5 (v §
38. uvedeným) vyplácet příplatek dle
usnesení valné hromady.
§ 65. Příslušným soudem pro případy
uvedené v § 55-62 je trestní soud.
§ 66. Ministerstvo národní osvěty (resp.
zemské osvětové rady) řídí
ročně konané tříměsíční
kursy pro účetnictví, obchodní kalkulaci,
soc. politické zákonodárství pro zaměstnance,
kurs by započal 1. října 1919 a zavede jako
povinné vyučování jmenovaným
předmětům na pokračovacích
školách, když návštěva pro
dělnice a dělníky od 14-16 let (event. o
18 let), při pracovní době na 6 hodin zkrácené
je povinna 1. říjnem 1919 počínaje.
§ 67. Zákon nabude platnosti 1. lednem 1920 již
pro rok 1919.
§ 68. Zákon platí do 31. prosince 1930. Nebude-li
do téže doby a později vždy v lhůtách
pětiletých do konce října říš.
sněmovnou změněn, prodlužuje se jeho
platnost vždy o dalších 5 let.
§ 69. Provésti tento zákon se ukládá
ministerstvu financi, obchodu, orby, železnic. veřejných
prácí, sociální péče,
zdravotnictví, národní osvěty (resp.
zemské osvětové radě) a spravedlnosti.
Navrženým zákonem má být zahájena
socializace všech soukromých a veřejných
podniků jakéhokoli druhu, vykazujících
určitý rozsah, má být zaměstnancům
dáno právo zúčastnit se správy
veškerých podniků po stránce administrační,
finanční, obchodní a hospodářské,
má jim být poskytnuta účast na čistém
zisku, dosahujícího určitého procenta.
Maji být oprávněni a povinni dozírat
na finanční manipulaci podnikatelův a tím
dosáhnout možnosti, hájit zájmy jak
sebe samých a svých druhů jinde zaměstnaných,
tak zájmy obci a ostatních samosprávných
obvodů a sborů a i zájmy státu, jeho
pokladny. Dosahujíce práva a povinnosti zúčastnit
se správy podniku, určitého podílu
na čistém zisku a dozoru na finance podniku, stávajíce
se podílníky podniku spolu s dosavadními
majiteli, nabývají zájmů na vedeni
a rozkvětu závodů a všeho hospodářství
v naší republice. Přestanou býti pouze
námezdními pracovníky, nevolníky dnešní
společenské soustavy.
Tím má být dosavadní absolutismu velkých
podniků nahrazen demokratickým konstitucionalismem,
v němž podíl práce tělesné
a duševní se silně zdůrazňuje
a uplatňuje i ve správě i v účasti
na čistém zisku vůči kapitalistickým
podnikatelům; tato cesta vede posléze k důsledné
a úplné socializaci hospodářství.
Neboť pouhým zestátněním, zobecněním
podniků se situace zaměstnanců zásadně
nezmění - mimo ovsem zásadní zabezpečeni
pense - vystřídá se pouze jich majitel. Namnoze
se snad nahradí týdenní mzda s krátkodobou
výpovědní lhůtou jistým místem
s měsíčním platem a pensi. Leč
jich hospodářská svoboda je trvale ohrožena,
jestliže postupným zestátňováním
a centralizováním podniků, budou mít
zaměstnanci jediného, všemocného, svrchovaného
pána nad sebou - stát, či vlastně
oligarchii třídní, nebo mezitřídní,
tento stát ovládající a - lidé
jsou křehčí 1 - konečně ve
svůj prospěch řidiči.
Navržený zákon s jinými zákony,
vyplývajícími ze stejného ducha demokracie
a socializace, má každému zaměstnanci
zabezpečit co možná hospodářskou
rovnost a hospodářskou svobodu, upravit cestu k
demokratickému a federalistickému syndikalismu,
uhájit i politickou svobodu všech jednotlivcův
a společenských skupin, umožnit tvořeni
mezistátních sociálních svazů,
zabránit vykořisťováni zaměstnanců
kapitalistickými podnikateli, zvelebit, zmohutnět
mu výrobu potřebného zboží tím,
že na prospěchu jednotlivého závodu
jsou zaměstnanci sami interesováni, a chce pokud
soukromokapitalističtí podnikatelé jsou nutní,
resp. jejich funkce nutná v zájmu rozkvétající
výroby a směny - umožnit jednotlivým
podnikavým, inteligentním, svých mravních
závazků, své mravní zodpovědnosti
vědomým osobám, aby jako podnikatelé
uplatnili své duševní vlohy a síly,
aniž by byli jich zaměstnanci jich ziskuchtivosti
poškozováni.
Nevylučujeme z působnosti zákona podniky
humánní a kulturní (ozdravovny, nemocnice,
lázně, divadla, vydavatelstva novin), ani podniky
státu, země a samosprávných obvodův
a sborů, jelikož by postaveni zaměstnanců
v nich vůči podnikům zákonem uvedeným
hospodářsky a sociálně bylo horší,a
jelikož by právě tím byla i jich kvalifikace
i výnosnost oněch podniků nižší,
než v podnicích v zákonu uvedených.
Zisk, na němž mají býti zaměstnanci
zúčastněni, stanovíme u průmyslových,
dopravních, hutních a obchodních na 8% ,
z toho důvodu, že by při stávající
soc. soustavě podnikatelů scházel popud k
podnikáni a k risiku, kdyby vydělávali jen
tolik, co, činí obvyklá úroková
míra; z téhož důvodu omezujeme působnost
zákona na podniky jednotlivci nově založené
(u jiných podniků jinak).
Leč ze zisku, přesahující uvedenou
míru, přidělujeme větší
část zaměstnancům, aby byli tito ve
vyšší míře na výnosnosti
závodu interesováni a tím k svědomitější,
obratnější a pilnější práci
povzbuzováni.
Dělnické, resp. i úřednické
komoře a odborovým organisacím, přiděluje
se část čistého zisku z důvodů
vyrovnávací spravedlnosti, aby v závodech
méně výnosných mohly být poskytnuty
zaměstnancům určité výhody,
na př. subvence a nezúročitelné půjčky
na stavbu dělnických, úřednických
domků, lázni, knihoven, čítáren
a pod.
Obce se stávají účastný zisku,
poněvadž větším počtem továrního
atd. dělnictva, přibývá obcím
více povinnosti a výdajův a poněvadž
nutno přirážkový daňový
systém nahradit vlastními příjmy obecními.
Z těchž důvodů bylo pamatováno
okresů a krajů (žup).
Zisk, jehož se mají zaměstnanci u velkostatku
zúčastnit, je stanoven na 5 % , poněvadž
výnos velkostatku bývá obecně nižší,
než u závodů jiných jednak a poněvadž
jich risiko nevyrovná se risiku závodů, zvl.
průmyslových.
U podniků státních a samosprávných
stanoví se procento rozdělitelného zisku
vyšší, poněvadž stát, obce
atd. jsou při stále stoupajícím rozpočtu
na vyšší výnos svých podnikův
odkázáni. Činí se rozdíl mezi
jednotlivými těmito položkami, poněvadž
jich význam pro stát, obec atd. jako podnikatelé,
pro jich zaměstnance a spotřebovatele je podstatně
jiný, což zvláště vyniká
u podniků dopravních, kde záleží
na co možná nízké sazbě dopravní.
U dolů padá na váhu zájem dělnictva.
Ustanoveni, týkající se akciových,
družstevních podnikův a zakciování
větších podniků, dosud náležejících
jednotlivcům, §§ 46., 47., 48., 49., 50., 51.,
52., má socialisaci všeho hospodářství
urychlit a dát zaměstnancům v správě
a na čistém zisku větší účast.
Rozděleni čistého zisku podle kategorii §
38. - má význam především eugenický:
otcům a matkám, zvl. většího
poctu dětí, má být poskytnut větší
podíl, by mohli, co možná, výživy
a vzděláni dětem poskytovat. Stejné
rozděleni mezi všechny zaměstnance by bylo
svrchovaně nespravedlivé.
Zákon bére v § 45. ohled na pokles výnosnosti
závodů, jelikož prostá spravedlnost
žádá, by aspoň část risika
nesli i zaměstnanci; ustanoveni o záložním
fondu závodních výborův a o přídělu
dělnickým, úřednickým komorám
a odborovým organisacím z čistého
zisku, chrání částečně
zaměstnance v dobách krizi, rovněž tak
je chrání vlastni jich odborové organisace,
event. snad zaveditelné pojištění proti
určitým případům nezaměstnanosti.
Považujeme za nutné zvláště chránit
jak obchodní tajemství, tak zaměstnance proti
svodům, kterými ve prospěch několika
byl by celek poškozován.
Domníváme se, trváme, ze právem, že
jest tento zákon v brzku a úplně proveditelný,
aniž by tím utrpěla výnosnost veškerého
hospodářství v naší republice.
Jistě budou tím postupně vyrovnány
aspoň křiklavé rozdíly majetkové,
bude tím povzbuzena pracovitost našeho lidu a zabezpečena
účast na správě i vedeni našeho
hospodářství a tím i politická
a zvláště hospodářská
svoboda i rovnost. V navrženém zákoně
uvádíme některé instituce, dosud nezřízené,
jichž zřízeni považuji za nutné
a i v brzku uskutečnitelné:
1. soudy pro sociální spory (krajské, zemské,
nejvyšší), zatím převzal by jich
agendu živnostenský soud; . 2. dělnické
a úřednické komory. Než by byly zřízeny,
připadl by jich podíl odborovým organisacím
dělnickým, resp. stavovským (úřednickým,
organisace soukromých úředníků);
3. zákon o kolektivní smlouvě. Po stránce
formální navrhujeme, aby návrh přikázán
byl výboru sociálně politickému,
kde by byl projednán.