Vláda se zmocňuje, aby obchodní smlouvy s
cizinou uzavřené uváděla zatímně
v platnost, pokud se jimi obchodní a dopravní styky
upravují na základě největších
výhod.
Vláda se zmocňuje, aby obchodní smlouvy s
cizinou během roku 1919 a 1920 uzavřené uvedla
zatímně v platnost, ač-li výhody celní,
od nás jimi cizině povolené, nepřesahují
výhod, podle stavu z 1. července roku 1914 cizině
dřívějším smluvním tarifem
rakousko-uherským poskytnutých, anebo po případě
nižších celních sazeb autonomních
podle platného stavu celního, pro československé
celní území v ten který čas
cestou nařizovací stanoveného na základě
zákona ze dne 20. února 1919, sb. z. a nar. č.
97 o celním území a vybírání
cla.
Smlouvy, na základě §§ 1. a 2. zatímně
v platnost uvedené, buďtež ihned předloženy
k ústavnímu vyřízení pro konečné
schválení.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Provésti tento zákon ukládá se vládě.
k osnově zákona, kterým se vláda zmocňuje,
aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.
Zmocňovací zákon obchodně-politický
má vládě umožniti brzké uplatnění
slev celních sjednaných obchodními smlouvami,
které na základě provisorního nynějšího
tarifu v blízké době s cizinou a zvláště
se státy sousedními budou museti býti uzavřeny.
Cesta tato jeví se býti nutnou, abychom takto odstranili
vysoká cla v cizině, která pro nás
nezřídka znamenají i diferencování
v náš neprospěch, jelikož staré
smlouvy bývalého mocnářství
osamostatněním naším a rozpadnutím
dřívější říše
přestaly, kdežto smlouvy jednotlivých států
s jinými kompasciscenty jednoduše opět v platnost
byly uvedeny anebo vůbec v platnosti zůstaly; tím
se stává, že pro naše zboží
platí cizí autonomní cla a pro soutěž
naši cla smluvní. Tento stav, který našim
vývozním úspěchům nadmíru
překáží, musí co nejdříve
býti odstraněn, což se nejlépe provésti
dá obchodními úmluvami, byť i provisorními,
avšak opatřenými možnostmi okamžitého
aktivování.
Při dožadovaném zmocnění ukládá
si vláda obmezení dvojího druhu: Jednak časové,
jelikož se jednati má pouze o smlouvy uzavřené
během tohoto a příštího roku,
jednak, pokud se smluvního obsahu týče,
v tom smyslu, že výhody, jimiž celní slevy
ciziny získávány býti mají,
pohybovati se mají v mezích daných našimi
předválečnými smluvními
cly, anebo, pokud jsme na základě zákona
ze dne 20. února t. r. sb. z. a n. č. 97 autonomně
nařizovací cestou hráz tuto překročili,
v mezích těchto autonomních sazeb.
Zmocňovacím zákonem domáhá
se vláda další možnosti, aby směla
zatímně v platnost uváděti obchodní
smlouvy, neobsahující více než režim
podle doložky o největších výhodách.
Zmocnění toto, které i vládě
rakouské zákonem ze dne 30. března 1909 r.
z. č. 50 bez obmezení časového bylo
povoleno, vyprošuje si i vláda československá
v §u 1. osnovy. Platnost citovaného zákona
pro naše území a pro smlouvy naše jeví
se býti při nejmenším spornou, jelikož
tento zákon platil jen v rakouském, nikoli však
v uherském uzemí a jelikož tam jde o "prodloužení
dosavadních smluv", kdežto naším
osamostatněním veškerá kontinuita smluvní
samozřejmě byla zrušena.
V § 2. obsaženo jest ustanovení zdůrazňující
povinnost vlády takto provisorně zařízený
smluvní stav podrobiti neodkladně schválení
Národního shromáždění,
čímž ústavní pravomoci má
býti učiněno zadost.
Provésti zákon ukládá se celé
vládě hledíc na rozmanitý obsah obchodních
umluv, které mohou zasahovati do rozličných
oborů, ačkoliv pravidelně bude dána
kompetence ministerstev obchodu, financí a zemědělství.
Osnova budiž přikázána výboru
právnímu, s tím, aby o ní podal
zprávu do 8 dnu.