K poplatkům níže uvedeným zavádí
se poválečná přirážka:
a) ve výši 200% k stupnici I.;
b) ve výši 100% 1. k stupnici II. a III.
Ministerstvo financí se zmocňuje, aby provedlo úpravu
jednotlivých stupnic, pokud by toho vzhledem na přirážky
tuto zavedené bylo zapotřebí;
2. k 1/2%ovému poplatku ze smluv
nájemních a pachtovních (zák. 25.
června 1919, číslo 378 sb. z. a n.) počínajíc
druhou lhůtou platební po vyhlášení
tohoto zákona;
3. ku procentovým poplatkům stanoveným cís.
nař. ze dne 15. září 1915, č.
280 ř. z.;
4. ku 1/2%ovému poplatku ze soudních
smírů (pol. 8. sazby cís. nař. 15.
září 1915, číslo 279 ř.
z.);
5. ku 1% a 1/2%ovému paušálnímu
poplatku v řízení konkursním a vyrovnávacím
(pol. 15. sazby téhož cís. nař.);
6. ku 1/2%ovému poplatku z náhrady
v řízení vyvlastňovacím (pol.
22, lit. b), sazby téhož cís. nař.).
Přirážka ustanovená v § 5. a §
6. v odst. 1. a odst. 2. lit. a) cís. nař. ze dne
28. srpna 1916, číslo 281 ř. z. zvyšuje
se o dalších 50 %.
Č. 1. § 2. zák. z 18. června 1901, číslo
74 ř. z. se ruší a znění jeho
určuje se takto:
1. Děje-li se převod nemovitostní mezi osobami
označenými v §u 1., č. 1, téhož
zákona, činí poplatek polovici poplatku,
který by na převody ty připadal bez této
výhody.
Poplatky dědické uvedené v pol. 1. pod č.
1 až 4 sazby cís. nař. ze dne 15. září
1915, číslo 278. ř. z. se upravují
přiloženou novou sazbou, která stanoví
se i pro poplatky darovací místo sazby uvedené
v položce 2. pod č. 1 až 4 téže sazby,
které pozbývají platnosti.
Odstavec 1. § 3. a 32. téhož cís. nař.
stal se bezpředmětným a rovněž
se zrušuje, a slova »na c. a k. dvoře« v
odst. 3. týchž §ů nahrazují se
slovy »při vládě československé«.
§ 16. cís. nař. ze dne 15. září
1915, č. 278 ř. z. mění se v tom směru,
že se pojištěné sumy pokládají
za součást pozůstalosti, pokud se týče
jmění té osoby, která pojišťovací
premie platila, pokud se týče ku placení
jich právě byla povinna.
§ 7. cís. nař. ze dne 28. srpna 1916, číslo
281 ř. z. doplňuje se v tom směru, že
poplatek z výhry nesmí činiti méně
nežli poplatek darovací pro osoby cizí.
Kolek na karty stanovený v § 1. pod lit. a) a b) zák.
15. dubna 1881, čís. 43 ř. z. zvyšuje
se na 2 K, pokud se týče na 4 K a kolek v odst.
c) téhož zákonného ustanovení
na 5 K, pokud se týče na 10 K; dále kolek
stanovený v saz. pol. 1. 28. zák. 9. února
1850, č. 50 ř. z. na 50 hal. a je-li poplatná
listina opatřena doložkou ve smyslu §u 3. zák.
11. června 1919, č. 331 sb. z. a n., na 1 K.
Při smlouvách společenských (počítaje
v to i smlouvy dissoluční) vůbec, jakož
i pro smlouvy služební, při kterých
celková roční úplata za práci
činí nejméně 6000 korun, nastává
povinnost poplatková nehledíc na osvědčení
listinné. Úprava ohlašování a
vyměřování (rovněž při
darech) ponechává se prováděcímu
nařízení.
Odstavec 2. § 8. zák. 18. června 1901, č.
74 ř. z. se zrušuje.
Právo k nahlédnutí do knih příslušející
finančním úřadům dle zákona
o přímých daních osobních a
jeho dodatcích, zvláště cís.
nař. 16. března 1917, č. 124 ř. z.
rozšiřuje se též na obor práva
poplatkového.
Působnost tohoto zákona nastává 1.
ledna 1920, pokud není v zákoně samotném
stanovena jiná lhůta. Provésti jej ukládá
se ministru financí a spravedlností.
Poplatek platí se z čistého jmění
připadlého jednotlivým nabyvatelům
dle této tabulky:
1 | V přímé linii a mezi manžely | ||||||||
2 | Mezi příbuznými do 4. stup. | ||||||||
3 | Ve vzdálenějším stupni a bez přízně | ||||||||
4 | Věnování nadacím pro účely vyučovací, dobročinné a humanitní |
Poznámka 1. až 5. ku saz. pol. 1. cís. nař.
15. září 1915, č. 278 ř. z.
zůstává beze změny. Poznámka
6. odpadá.
Poznámka 1. a 2. ku saz. pol. 2. téhož cís.
nař. zařaďuje se jako poznámka 6. a
7. této sazby a to poznámka 6. v tomto znění:
Dary movitých věcí v úhrnné
ceně (jednoho daru) do 100 K. Pro výši poplatkové
sazby rozhoduje součet darů mezi týmiž
osobami v období tříletém.
Do počtu toho nevčítají se obvyklé
dary, a to mezi manžely, dále mezi příbuzenstvem
do 2. stupně a při darech na zetě nebo snachu
do 2.000 K, mezi jinými osobami do 1.000 korun.
Poznámka 8. Při darech přes 2.000 K není
poplatnost závislá na sepsání listiny.
Společné poznámky 1. až 9. k posav.
saz. pol. 1. a 2. cís. nař. ze dne 15. září
1915, č. 278 ř. z. platí dále jako
pozn. 9. až 17. jediné nynější
položky sazební k tomuto zákonu s vynětím
citace zrušených míst dřívější
saz. pol. 2. V poznámce poslední podotčené
osvobození pro rak. červený kříž
platí pro českoslov. červený kříž.
Rychle zvýšiti příjmy v oboru
poplatkovém je možno, zvýší-li
se posavadní přirážky. Nového
pramene daňovního v oboru poplatkovém poskytuje
ovšem daň z obratu zboží; pro tento obrat
jest už předloha vypracovaná a projednává
se v anketě. Nová úprava ustanovení
poplatkových pro jednotlivé stati vyžaduje
změny mnoha poplatkových ustanovení, čehož
nelze provésti jednoduchým krátkým
zákonem, nýbrž obsáhlejší
novelou. V tomto oboru chystá se úprava poplatků
ze společností a daně dědické.
Půjde tedy především o to, na které
poplatky a v jaké výši mohla by se zavésti
přirážka.
Z jednotlivých druhů poplatkových přijdou
tu v úvahu:
a) pouze v malé míře fixní poplatky,
z nichž beztoho většina se dotýká
poplatků soudních, upravených teprve v roce
1915 (cís. nař. 15. září 1915,
č. 279 ř. z.), které dalšího
zvýšení nesnesou. Výjimku činí
poplatek z. karet, který činil dle zák. 15.
dubna 1881, č. 43 ř. z. 30 h, resp. 60 h, pro lakované
a mycí karty dvojnásobně, snesly by ale dobře
zvýšení na 2 K, resp. 4 K, při lakovaných
a mycích 5 K a 10 K.
Doporučuje se též, aby bilancované účty
podléhající dosud poplatku 10 h (dřívějšímu
nejvyššímu účtovému kolku)
podrobeny byly i nyní nejvyššímu fixnímu
poplatku za účty (50 h) a za doložku a žalovatelnosti
témuž zvýšení jako účty.
b) Stupnicové poplatky zvýšeny byly
teprve cís. nař. ze dne 28. srpna 1916, č.
281 ř. z. o 100%, totiž stupnice. ze 2/3
promile na 1/3 promile, stupnice II. z 1/4%
na 1/2% a stupnice III. z 1/2%
na 1% (nepřihlíží-li se k rozdílům
v jednotlivých stupnicích).
Tyto poplatky snesou však další zvýšení,
zvláště stupnice I., která beztoho je
stupnicí výjimečnou jednak pro krátkodobé
směnky a krátkodobé zálohy na zástavy,
na určité dlužní úpisy, respektive
šeky a pak na smlouvy společenstevní.
Tyto smlouvy zvláště by bylo možno značně
zvýšiti bez jakékoliv újmy daňovního
podmětu a předmětu; reformu tuto bude možno
provésti lépe až při reformě
poplatku ze smluv společenských vůbec.
Při směnkách a zástavách krátkodobých
možná je námitka, že uplynutím
krátké doby, na kterou směnka (zástava)
zní, nastává nová povinnost poplatková,
ke které tudíž při rychlejším
střídání lhůt (prolongacích)
stoupá v témže poměru. Než i při
opětném zvýšení sazby o 200%
(ze 4/3 na 12/3 jednoho
promile, tedy na 4 promile) stále zůstává
sazba ta i vzhledem na další stupnici II. (1/2%)
dosti nízkou, takže obav nějakých ani
při 200procentním zvýšení stupnice
této netřeba míti.
Při stupnici II. a III. možno zvýšiti
sazbu o 100%.
Úplné odstranění stupnicových
poplatků a nahrazení jich poplatky procentovými,
které už vzhledem na jednotnější,
jednodušší a pravidelnější
úpravu celého poplatkového systému
se zamýšlí, není možné bez
pronikavé změny všech poplatkových ustanovení,
a nutno tedy prozatím od něho upustiti.
c) procentové poplatky mají dle § 5. a 6. cís.
nař. z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z. nyní
přirážku 25procentovou (poplatek imobilární
a náhrada jeho 11/2%ní ze
vkladu vlastnického práva k realitám) a 50procentový
z poplatků ostatních, jak zaveden byl §em 5.
a 6. cit. nař. 28. srpna 1916, čís. 281 ř.
z. Přirážku tuto možno by bylo zvýšiti
ještě o dalších 50%, tedy jednak na 75%
(při poplatcích imobilárních) jednak
na 100% (při poplatcích ostatních). Zvýšením
stupnicového poplatku zvětšuje se anomalie
(přícící se dosavadním zásadám
poplatkovým, že nemovitosti celkem vydatněji
se zpoplatňují než movitosti), že převody
nemovitostní věcně i osobně kvalifikované
do 5.000 K vůbec unikají poplatku, ač stejné
převody movitostní podléhaly by nyní
poplatku 2procentovému (stupnici III.). I když by
trvalo se při výhodě pro malé rolníky,
stačilo by omeziti ji na polovici poplatku obyčejného,
jako při ceně 5.000-10.000 K. Změniti tu
třeba odst. 1. § 2. zákona 18. června
1901, číslo 74 ř. z.
Z této přirážky vyloučen budiž
poplatkový ekvivalent pro obtíže, které
by činilo dodatečné předepsání.
Mimo to desítiletí, pro které poplatkový
ekvivalent již byl neb aspoň měl býti
vyměřen, končí se budoucím
rokem, takže doporučuje se zavésti přirážku
až do budoucího desetiletí (od roku 1921),
pro které beztoho nová ustanovení budou vydána.
Také při poplatku paušálním dle
pozn. 4. ku saz. pol. 86/40 popl. zák. naráželo
by zavedení opětné přirážky
na značné technické obtíže a
nevyplatilo by se vzhledem na počet poměrně
nepatrný právn. osob (řádů
a komunit) poplatek tento platících. Přirážka
zavedená k oběma těmto druhům poplatku
v §u 6., odst. 2. lit. b) a c) cís. nař. 28.
srpna 1916. č. 281 r. z. není vlastně až
dosud všude vyměřena ani provedena.
d) Vzhledem na zavedení přirážky k poplatkům
stupnicovým bude nutno podrobiti stejné přirážce
takové procentové poplatky, které tvoří
vlastně náhradu za poplatky stupnicové.
To platilo by zvláště pro:
1. 1/2procentový poplatek z nájemních smluv,
zavedený zákonem ze dne 25. června 1919,
č. 378 sb. z. a n. ze smluv nájemních a pachtovních,
a to vzhledem na to, že poplatek ten platí se ve lhůtách
zpětných, takže lhůta splatná
1. února 1920 (resp. 1. lhůta splatná po
vyhlášení zákona) tyká se doby
nenáležící vlastně do působnosti
zákona, počínajíc se nejbližší
lhůtou po této lhůtě následující;
2. 1/2%ový poplatek ze soudních
smírů pol. 8. novely o soud. popl.);
3. 1 proc. resp. 1/2%ový poplatek
paušální při ukončení
konkursního řízení (pol. 15. téže
novely);
4. pro 1/2%ovou náhradu v řízení
vyvlastňovacím (pol. 22. lit. b) téže
novely);
5. procentové poplatky ze smluv pojišťovacích
dle cís. nař. 15. září 1915,
č. 280 ř. z.
e) Poplatky z bezúplatných převodů
upraveny byly cís. nař. 15. září
1915. č. 278 ř. z. a to různě pro
darování a pro převody dědictvím.
Pro darování rozlišuje se poplatek jen dle
poměru příbuzenského bez jakékoliv
další progresse (1.5%, 8% a 15% - kteráž
dle cen provedena je při pozůstalostech), a to hlavně
z obavy, aby rozdělením se nezmařila. Nepřihlíží-li
se k 2procentovému poplatku z užitečných
nadací, stojí jednotné procento poplatků
darovacích (1.5, 8 a 15%) výše nežli činí
darovací poplatek dvou, resp. tří a čtyř
nejnižších stupňů poplatku z dědictví,
čímž patrně měla býti
zjednána jakási náhrada za úbytek
příjmů vyloučením progresse.
Návrh podaný nepovažuje tuto úpravu
za oprávněnou; vyšší sazba (vzhledem
na dědictví) není zásadně odůvodněná
a zabraňuje uzavírati darovací smlouvy právě
při nižších částkách,
a obavě, že při progressivitě rozložilo
se jedno darování na několik aktů,
dá se čeliti stanovením další
doby (asi 3 let), směrodatné při sčítání
několika darů pro jejich zpoplatnění.
Proto možno bez velikých obav stanoviti pro poplatky
darovací úplně stejnou sazbu jako pro poplatky
z dědictví, a při tom učiniti poplatnost
nezávislou na sepsání listiny. Výjimku
z tohoto ustanovení a tím i z kumulace několika
darů (ve 3 letech) činily by obvykle příležitostní
dary mezi blízkými příbuznými
do 2.000 K (v něm. Rak. do 5.000 K) a na jiné osoby
do 1.000 K. Při nynější progressivitě
dědického poplatku přípustné
by bylo zvýšiti procento (rovněž progressivně
asi 10 až 50%) a dle toho upraviti znovu tabulku pro zjednodušení
jednotlivých ustanovení. Při tom nelze přehlédnouti,
že dědické poplatky podléhají
ještě 30-40proc. fondové přirážce
dle cís. nař. 30. prosince 1915, č. 1. z
r. 1916 ř. z. Při nadacích human. stanoven
je v něm. Rakousku (a jinde) vyšším procentem,
než zde (5%). Zvyšuje se proto aspoň v nejvyšších
stupnicích na tuto výši (progressivně).
Při pojistkách (§ 16. cís. nař.
15. září 1915, č. 278) záhodno
by bylo přesnější a přísnější
ustanovení v tom směru, že se poplatky zásadně
ukládají za součást jmění
toho, kdo platí premie pojišťovací, resp.
kdo dle smlouvy je povinen je platiti.
f) Zvýšiti rozsudečné a jiné
poplatky dle novely (pro soudní popl.) 15. září
1915, č. 279 s vynětím poplatků uvedených
pod písm. d), č. 2-4 se nedoporučuje, při
rozsudečném již proto, že poplatek platí
se nyní z rozsudku každé stolice, čímž
nabývá značné výše.
Dosti vysoký je též 4%ový poplatek ze
vkladových úroků dle §u 8. cís.
nař. 28. srpna 1916, č. 281 ř. z. (zvýšen
z dřívějších 2%).
Za to při popl. z výher zavésti třeba
stejnou progressi jako při dědictvích a darech,
pokud by poplatek ten byl vyšší, nežli poplatek
dle §u 7. téhož zákona.
g) Při smlouvách společenských a služebních
(dissoluce v to počítaje) se služným
vyšším 6.000 K budiž učiněna
poplatnost nezávislou na sepsání listiny
(při smlouvách společenských, zastupovalo
listinu ev. už i pouhé podání).
h) Změniti nutno § 8. zák. 18. června
1901, č. 74 ř. z. o dílcích smlouvách
zrušením odstavce 2. (o významu převzetí
dluhů při výpočtu poplatné
části), který umožňoval kontrahováním
dluhu před rozdělením bezmála úplné
uniknutí poplatku.
Pro zákon stačí zásada vyslovená
v odstavci 1. tohoto §u; podrobnosti možno ponechati
prováděcímu nařízení.
i) K účelům poplatkovým zapotřebí
je konečně rozšířiti právo
finančních úřadů na nahlédnutí
do knih (§ 272. zák. o osob. daních z příjmu
ve znění vyměřeném novelou
ze dne 16. června 1917 č. 124 ř. z.) na obor
práva poplatkového.
Počátek působnosti tohoto zákona bylo
by nejvýhodnější spojiti s počátkem
kalendářního roku 1920.
Návrh budiž přikázán výboru
finančnímu s tím, aby o něm podal
zprávu ve lhůtě 8 dnů.