Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Návrhem, aby byla zrušena dosavadní shora uvedená ustanovení živnostenského a čeledního řádu, vychází vláda dávným požadavkům dělnictva vstříc. Proti oběma těmto přežitkům staré doby vedlo dělnictvo dlouhá léta boj, neboť trpce neslo nerovnost smluvních stran v pracovním poměru, kde zákon jednu stranu (dělníka) poukazuje na pořad práva soukromého, druhé straně (zaměstnavateli) dává právo stíhání trestního, pak-li byla dělníkem práce opuštěna.

Dělník svévolným opuštěním práce mohl býti nejen přinucen ukončiti pracovní poměr a nahraditi škodu vzešlou, ale podle § 85. ž. ř. mohl býti též trestně stíhán, přes to, že pracovní smlouva jest aktem soukromoprávním.

Odstraněním pracovních a čeledních knížek ruší se ustanovení, které zaměstnavateli nebylo na prospěch, dělnictvu však příhanou a na škodu. Všichni uznáváme, že není možné, aby v demokratické republice zůstaly v platnosti nucené výkazy jedině pro dělnictvo jako v konservativním a třídním Rakousku. Pracovní knížka měla být obrazem povahy dělníkovy, nikdy však jím nebyla. Úsečná a stereotypní vysvědčení nedávala novému zaměstnavateli žádných informací. Ztráta, nebo zadržování pracovní knížky přinášelo dělníku škody, zejména však ztrátou přicházel dělník o vysvědčení za dlouhá léta získaná.

Nový duplikát způsoboval vždy v zaměstnavateli podezření, že se dělník úmyslně knížky zbavil a zaséval tak hned od počátku k dělníkovi nedůvěru.

Článek I. vládní osnovy stanoví, která zákonná ustanovení se ruší.

Článek II. ruší jednotlivá ustanovení živnostenského a čeledního řádu, pokud jednají o trestnosti, vzniklé nedodržením pracovní smlouvy.

Článek III. mění ustanovení § 85. ž. ř. tím způsobem, že, přeruší-li předčasně dělník pracovní poměr, může býti od něho žádána náhrada.

Článek IV. mění ustanovení § 86. ž. ř. v ten rozum, že zaměstnavatel, bylo-li mu známo, že dělník bez důvodu zákonného přerušil pracovní poměr, musí společnou rukou ručiti za škody vzešlé předešlému zaměstnavateli.

Článek V. pozměňuje § 88. ž. ř. a nařizuje vésti seznam dělnictva ve způsobě knihy, jež úředním osobám na požádání musí býti předložena.

Článek VI. označuje den vyhlášení zákona a ukládá ministerstvu sociální péče, provésti zákon.

Sociálně-politický výbor jednal o zákoně a doporučuje tyto změny:

V čl. V. odstavec 1. budiž na předposlední řádce mezi slovy »zaměstnavatel a úředním« vloženo slovo »oprávněným«. Odstavec 2. a 3. v čl. V. mají tvořiti samostatný článek VI.

Dosavadní čl. VI. stává se článkem VII.

Jako článek VIII. navrhuje sociálně-politický výbor tento dodatek:

Článek VIII. Ministr sociální péče se zmocňuje, aby nařízením podle ustanovení tohoto zákona změnil a zrušil obdobná zákonná pravidla, platná na Slovensku.

Tato zákonná ustanovení se zrušují:

a) §§ 79. až včetně 81. a 99., odst. 4. živnostenského řádu,

b) §§ 26., 27. a 52., odst. 2. zák. z 28. července 1902, čís. 156 ř. z. o pracovním poměru dělníků zaměstnaných při režijních stavbách a pomocných podnicích železnic,

c) odst. 2., § 208. obec. zák. horního z 23. května 1854, čís. 146. ř. z. a odst. 2., § 248 téhož zákona ve znění zákona z 3. května 1896, č. 75 ř. z.,

d) § 321. trest. zák. z 27. května 1852., čís. 117. ř. z. a § 578. voj. tr. zák. (čís. pat. ze dne 15. ledna 1855, č. 19. ř. z.),

e) §§ 34. až včetně 38. prozatímního čeledního řádu pro hlavní město Prahu z 21. srpna 1857, čís. 42. z. z.,

f) §§ 33. až včetně 37. a 44. čeledního řádu pro Čechy ze 7. dubna 1866, č. 11. z. z.,

g) §§ 33. až včetně 38. čeledního řádu pro Horní a Dolní Slezsko z 25. března 1867, čís. 12. z. z.,

h) §§ 34. až včetně 39. čeledního řádu pro Moravu z 2. května 1886, č. 53. z. z.

Pokud v ustanoveních §§ 4., 8., 32. a 33. prozatímního čeledního řádu pro hlavní město Prahu z 21. srpna 1857, č. 42 z. z., v §§ 4., 8., 31. a 32. čeledního řádu pro Čechy ze 7. dubna 1866, č. 11. z. z., v§§ 5., 9., 31. a 32. čeledního řádu pro Horní a Dolní Slezsko z 25. března 1867, č. 12. z. z. a v §§ 5., 9., 32. a 33. čeledního řádu pro Moravu z 2. května 1886, čís. 53. z. z. jako následek uzavření služební smlouvy s několika zaměstnavateli, nenastoupení do místa, bezdůvodného přerušení služebního poměru, nebo přijetí do služby čeledína, jenž předešly svůj pracovní poměr bez zákonného důvodu zrušil, vedle následků soukromoprávních vysloveny jsou tresty, zrušují se tato ustanovení o trestnosti jak zaměstnanců tak zaměstnavatelů.

2. Stejně pozbývají právního účinku ustanovení řečených zákonův o tom, že k žádosti zaměstnavatele může býti zaměstnanec přidržán prostředky donucovacími, aby vstoupil anebo navrátil se do služby.

Ustanovení § 85. živnostenského řádu mění se takto:

Přeruší-li dělník bez zákonného důvodu (§§ 82.a a 101.) předčasně pracovní poměr, jest zaměstnavatel oprávněn žádati na něm náhradu způsobené škody.

Ustanovení § 86. živnostenského řádu mění se takto:

1. Zaměstnavatel, který přijme do práce dělníka přes to, že mu bylo známo, když jej přijímal, že tento dělník bez zákonného důvodu přerušil poslední svůj pracovní poměr, ručí rukou společnou a nerozdílnou se zaměstnancem dřívějšímu zaměstnavateli za škodu.

2. Totéž platí o zaměstnavateli, jenž svedl dělníka k takovému jednání.

Ustanovení § 88. živnostenského řádu mění se takto:

1. V každém živnostenském podniku zaměstnavatel jest povinen, vésti seznam o všech dělnících ve způsobě knihy, do něhož jest zapsati jméno a příjmění každého jednotlivého dělníka, jeho věk, obec domovskou, způsob zaměstnání, den vstoupení a vystoupení z pracovního poměru a příslušnost k nemocenské pokladně. Tento seznam musí zaměstnavatel oprávněným úředním osobám k jejich žádosti předložiti.

1. Zaměstnavatel jest povinen žádat od zaměstnance, aby mu předložil k nahlédnutí průkazy, potřebné ke zjištění osobních údajů.

2. Ustanovení předchozí nemění nic na ustanoveních o policejním hlášení.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení. Ministru sociální péče se ukládá, aby provedl tento zákon, dohodna se se zúčastněnými ministry.

Ministr sociální péče se zmocňuje, aby nařízení podle ustanovení tohoto zákona změnil a zrušil obdobná zákonná pravidla, platná na Slovensku.