Zákon ze dne 27. května 1919 o zajištění
půdy dlouhodobým pachtýřům
je výminečný co do součásti
statku církevního a nadačního. Nehledí
ani na minimum pro posavadního majitele, které novým
majitelům se zaručuje a k tomu není poměr
státu k církvi upraven; i navrhují podepsaní:
"Národní shromáždění,
račiž se usnésti:
Účinnost zákona ze dne 27. května
1919 č. t. 318, pokud jde o součást statku
církevního aneb nadačního, se obmezuje
až do urovnání poměru mezi státem
a církví.
Návrh ten budiž přidělen výboru
pro reformu pozemkovou."