Provádění zákona o osmihodinné
době pracovní v poštovní službě
naráží na mnohé nejasnosti, které
v lidu rozněcují nespokojenost.
K doplnění zákona o osmihodinné době
pracovní, jenž se hlavně týkal sluhovského
personálu, vyšlo několik nařízení
ministerstva pošt.
1. Nařízením ministerstva pošt ze dne
7. dubna 1919 č. 10532/II. bylo určeno, že
všechny sluhy konající více než
45 hodin týdně služby jest jmenovati venkovskými
poštovními sluhy, a to od 1. května 1919.
2. Tímže nařízením bylo dále
určeno, že za práci přes 8 hodin denně
nutno platiti »přeshodinné«, třeba
šlo jen o minuty.
3. Výnosem ze dne 15. března 1919 čís.
1623/II bylo nařízeno, aby co nejdříve
byly přepočteny výkony sluhovské u
třídních úřadů na 48
hodin týdne a aby podle toho systemisována byla
nová místa sluhovská.
Nařízením ze dne 14. června 1919 č.
21319 byla působnost zákona o osmihodinné
době pracovní ve službě poštovní,
telegrafní a telefonní částečně
omezena v tom rozsahu, jak toho vyžaduje provoz. Nařízení
toto bylo tak nejasně, že nebylo z něho zřejmo,
zda berou se tím zaměstnancům výhody,
přiřčené jim již na základě
zákona, či ne Ministerské nařízení,
třebas na základě rozhodnutí ministerské
rady vydané nemůže rušiti zákon
a nutno státi na stanovisku, že výhody získané
na základě zákona o osmihodinné době
pracovní nelze zaměstnancům vzíti
a že smysl tohoto nařízení byl jen ten,
že poštovní personál nemůže
odepříti práci přes 8 hodin, pokud
se mu za ni zaplatí a že tedy i na dále měly
býti sluhovské výkony přeorganisovány
na základě 8hodinné doby pracovní.
Prováděním tohoto nařízení
byl vyvolán hotový chaos a vzbuzeno mnoho nespokojenosti.
Tak u pošt. ředitelství v Brně bylo
na základě tohoto nařízení
zcela nesprávně
a) zastaveno jmenování sluhu plně zaměstnaných
u venkovských poštovních úřadů
s nejméně 45 hod. týdenní práce;
mnozí dosud nejsou jmenováni;
b) bylo zastaveno přepracování kmenových
listů o výkonech venkovských sluhů
na základě 48 hodin týdenní práce;
jednotliví sluhové pracují dále a
bez odměny i 10 hodin denně;
c) dnem 14. června 1919 bylo zastaveno »přeshodinné«
za práci přes čas, které až do
té doby bylo vypláceno za práci přes
8 hodin denně. U různých ředitelství
též zcela různě se postupuje.
U ředitelství brněnského jsou tyto
stížnosti:
ad 1. Dosud, ač uplynulo 7 měsíců,
nejsou všichni sluhové zaměstnaní nad
45 hodin jmenováni, neboť toto jmenování
bylo (jistě úplně nesprávně
a nelogicky) zastaveno, když vyšlo nařízení
o částečném omezení osmihodinné
doby pracovní. Když pak vyšlo nářízení
o zrušení nedělního doručování,
byl mnohým sluhům, kteří dne 1. května
měli nad 45 hodin, výměr hodin snížen
pod 45 s tím úmyslem, aby nepostoupili, ač
rozhodným měl býti dle intencí ministerstva
stav dne 1. května 1919.
ad 2. Zastavení »přeshodinného«
způsobilo velkou nespokojenost, neboť sluhové
dokonce musili vraceti »přeshodinné.«
Zastavení to bylo naprosto neodůvodněné
a nespravedlivé, neboť do té doby nebyla reorganisace
sub 3. uvedená provedena a jistě nebylo to ani v
intencích ministerstva samého.
ad 3. Výkony sluhovské u pošt úřadů
nebyly dosud nikde přepočteny na základě
8hodinné doby pracovní. V Brně se s tím
ještě ani nezačalo. Jest jistě právem
sluhů, aby k tomu došlo; úprava tato při
jejich namáhavé službě je nanejvýš
oprávněna. Velice důležito jest i to,
že reorganisací sluhovské služby systemisují
se místa pro legionáře, invalidy a demobilisované,
což jest velmi důležito, neboť dosud se
jim pouze místa slibují, ale ve skutečnosti
uprázdněných míst v poštovní
službě není.
Na základě těchto fakt podepsaní se
táží:
1. Jest panu ministru vylíčený postup ředitelství
pošt a telegrafů v Brně znám?
2. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se zákon a příslušné min.
výnosy o osmihodinné době pracovní
v poštovní službě na Moravě na
újmu a neprospěch dotčeného personálu
neprováděly?